Přátelé Zeleného údolí. Na Hané!
Renomovaný režisér a někdejší dlouholetý umělecký šéf pražského Dejvického divadla Miroslav Krobot v krátké době již podruhé navazuje spolupráci s činohrou Moravského divadla Olomouc a opět inspiraci hledá i nachází přímo v srdci rodného regionu. Körnerův moravský eastern Zánik samoty Berhof ale střídá podstatně odlehčenější téma, a sice proslulé rejdy Těsnohlídkovy vynalézavé šelmičky, zde ukryté pod lakonickou iniciálu B. Zdrojový materiál by ovšem případného diváka mohl poněkud mást, a tak je hned v úvodu nutno uvésti, že se rozhodně nejedná o počin určený mladším dětem. Ambice imaginativní jevištní adaptace míří k lidově humorné společenské alegorii i lehce skandální mezigenerační romanci s peprnou příchutí zoo.
Zleva Lapák (Tomáš Krejčí), Revírník (Jiří Bartoň) a Liška (Kristína Herz) FOTO DAN SCHULZ
Krobot v Lišce B. naštěstí inklinuje k sympatické střídmosti a předkládá pestrý epizodický děj sevřený do sporé stopáže necelých devadesáti minut, během níž se naplno projeví jeho nejsilnější režijní devíza, totiž precizní práce s hereckým souborem. Ta evidentně vychází ze samých základů dramatické výchovy a zároveň naplno respektuje primární principy kolektivní tvorby, což olomouckému ansámblu nevídaně prospívá. Sborové scény vynikají vespolnou soustředěností a místy i poměrně působivou magickorealistickou atmosférou. Étos inscenace se ale obloukem míjí s prostředky současného divadla a z hlediska užívaných konvencí míří do bezpečné divadelní minulosti vstupní poloviny devadesátých let, až někam k počátkům první porevoluční muzikálové vlny i Krobotovy fenomenální autorské jevištní adaptace románu bratří Mrštíků Rok na vsi. Zavádějící žánrová nálepka antimuzikál koneckonců může leckomu evokovat dirty muzikál Krysař kdysi populární holé lebky Daniela Landy a Těsnohlídkovu liščí odyseu se zmíněnou proslulou románovou kronikou pojí řada důležitých styčných bodů. Kořeny olomouckého opusu jsou nicméně mnohem hlubší a už jejich letmé ohledání odhalí v jádru konzervativní hru se zpěvy, jež skládá poctu divadlům malých forem v čele se Suchého Semaforem. Jeho slavný monolog Střela je koneckonců přímo parafrázován, a to ve scéně s personifikovanou Kulkou (Jana Posníková).
Výprava Marka Cpina v múzické symbióze vytváří stylizovaný obraz lehce degenerované vsi, která jako by vypadla z režisérova pozdního celovečerního filmového debutu Díra u Hanušovic (2014). Dominantní scénografický motiv představuje autobusová zastávka, kostýmní vintage pelmel zase poučeně pracuje s uniformními a (ne)módními prvky sedmdesátých let. Za ryze dnešní pak rozhodně lze označit hudbu vynikajícího žánrového univerzála Martina Hůly, byť ani ta se nezříká řady ironických pomrknutí a místy až uhlířovské přímočarosti.
Nejvyšším trumfem olomouckého comebacku je mezigenerační umělecká souhra mezi svůdnou, mladicky koketní Liškou B. Kristíny Herz (alternace Daniela Klevetová) a zralým Revírníkem s nostalgicky posmutnělým charismatem ve ztvárnění Jiřího Přibyla (alternace Jiří Bartoň). Vděčným, stand-up variujícím výstupem se kromě již zmíněné Jany Posníkové blýskl i Lukáš Červenka (Prase), a Tomáš Krejčí (Lapák) s Janem Ťoupalíkem (Lišák) energicky i s nadhledem naplnili šarži obecních hejsků.
Pokornou dramaturgii věrného režisérova bratra ve zbrani Lubomíra Smékala hyzdí nevýrazné finále, jemuž chybí fátum i šmrnc. Další z nespočtu olomouckých koketerií s lehkými žánry i lokální tematikou můžeme definovat jako čestnou remízu. Provar se nekoná, však do lukulských orgií je daleko. Hanácká metropole si zaslouží víc.
Moravské divadlo Olomouc – Rudolf Těsnohlídek, Miroslav Krobot, Lubomír Smékal: Liška B. Režie Miroslav Krobot, dramaturgie Lubomír Smékal, scéna a kostýmy Marek Cpin, hudba Martin Hůla. Premiéra 19. ledna 2024.
Komentáře k článku: Přátelé Zeleného údolí. Na Hané!
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
