Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2024

ročník 33
12. 11. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Zprávy

    Vyjádření M. Doubravského k probíhajícímu soudnímu řízení

    V roce 2022 použilo vedení libereckého divadla ve svých mediálních vyjádřeních k mé výpovědi některé polopravdy a zavádějících informace, na které jsem s ohledem na budoucí dokazování u soudu nemohl reagovat. Proto bych se právě nyní rád vyjádřil k tomuto tématu. 9. ledna 2024 jsem obdržel písemné vyhotovení rozsudku Okresního soudu v Liberci ve věci mé žaloby na neplatnost výpovědi z Divadla F. X. Šaldy. Dovoluji si citovat ze závěru tohoto nepravomocného rozsudku.

    Divadlo F. X. Šaldy Liberec. Foto archiv DÚ

    Z organizační změny pak fakticky nevyplývá jejich „efektivnost„ kdy v rámci zrušení pozice žalobce a vytvořeních „nových„ pracovních pozic došlo k navýšení úvazků o 0,5, tedy zřejmého navýšení finančních nákladů.

    To vše i s ohledem na skutečnost, že pracovní náplň pozice hudební ředitel byla žalovanou vytvořena až ke dni 14. 6. 2023, kdy jiná skutečnost nebyla žalovanou, která je vázána břemenem tvrzení a dokazování, prokázána, a kdy soud shledal faktickou shodu v pracovních náplních pozice dirigent-šéfdirigent zastávané žalobcem, a nové pozice hudební ředitel.

    Dle názoru soudu tedy došlo pouze k faktickému přejmenování výše uvedených pracovních pozic-funkcí s následným zrušením jedné pozice a z toho vyplývající nadbytečnosti žalobce, tedy k předstírané organizační změně, nikoli k organizační změně odpovídající ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce a ustálené soudní judikatuře.

    Prvoinstanční soud tedy vyhověl mé žalobě na určení neplatnosti výpovědi. V případě nabytí právní moci rozsudku by dle mého názoru divadlu hrozila velmi nepříjemná situace, kdy by zaměstnávalo a platilo dva zaměstnance, hudebního ředitele a šéfdirigenta, kteří by zastávali v podstatě totožnou pracovní pozici.

    Celý tento případ má svůj počátek v roce 2020, kdy mi tehdejší ředitelka divadla, ing. Jarmila Levko k mému překvapení v souvislosti s mým odvoláním z funkce šéfa opery předložila k podpisu dodatek smlouvy s větou, že budu i nadále vykonávat práci dirigenta a šéfdirigenta.. V květnu 2022 mi na schůzce paní MgA Linda Keprtová sdělila, že se o tom bavila s právníkem, a že je možnost funkci šéfdirigenta přejmenovat a zrušit tím mé místo, což by nerada a chtěla, abych se funkce šéfdirigenta vzdal. Přání, abych i nadále dirigoval, vyjádřila i na následné umělecké radě orchestru. Obou těchto schůzek se účastnil i budoucí šéf pan Karol Kevický, který se k tématu vůbec nevyjádřil a naopak mi telefonicky poté přiznal, že o formě sdělení neměl tušení a že ani neví, koho si paní Keprtová vybrala jako šéfdirigenta. O to větší překvapení bylo, když si ve své svědecké výpovědi u soudu pan Kevický vzpomněl, že požadavek změny šéfdirigenta byl jeho podmínkou, aby nastoupil do funkce šéfa opery.

    Rozhodně nezpochybňuji právo šéfa opery obsadit šéfdirigentský post dle svého uvážení. Jen bych očekával, že mi takový úmysl v květnu 2022 budoucí šéf opery sdělí osobně, a že bude se mnou korektně jednat o tom, za jakých podmínek jsem ochoten změnit obsah dodatku smlouvy, který mi v roce 2020 nabídla k podpisu tehdejší ředitelka. Namísto z mé strany očekávaného, korektního jednání zvolila tehdy budoucí ředitelka Linda Keprtová komunikaci formou nátlaku a výhružek silovým postupem, který nakonec použila k ukončení mého pracovního poměru. Takový postup byl pro mne principiálně nepřijatelný. Právě proto jsem se rozhodl obrátit na soud, který mi rozsudkem, byť nepravomocným, dal zapravdu. Již jen skutkové zjištění soudu po provedeném dokazování, že u mé pozice došlo pouze k faktickému přejmenování pracovní pozice, aby se mnou mohl být ukončen pracovní poměr,  je pro mne příjemným zadostiučiněným. Utvrzuje mne v tom, že moje reakce na takový způsob silového a nečestného jednání vedení divadla s (jakýmkoliv) zaměstnancem, tj.  vzdorování tomuto postupu v soudním řízení byla správná, byť ani mně osobně není příjemná.

    12. ledna jsem o obsahu rozsudku informoval Radu města Liberce, kterou jsem zároveň ujistil, že mě osobně tato situace netěší, a že jsem stále o smírném mimosoudním narovnání vzniklé situace a případném stažení žaloby ochoten jednat. 1. února 2024 podala ředitelka divadla odvolání proti rozsudku. Na podání opravného prostředku má bezpochyby ředitelka divadla právo, vzniká ovšem zcela legitimní otázka, jakým způsobem bude divadlo sanovat případný nemalý vicenáklad rozpočtu. Chtěl bych věřit, že na tuto otázku zná vedení divadla, potažmo zřizovatel odpověď. Nedovedu si totiž představit, že by důsledky tohoto osobního sporu měl zaplatit daňový poplatník.


    Komentáře k článku: Vyjádření M. Doubravského k probíhajícímu soudnímu řízení

    1. Josef Zadina

      Avatar

      Pana Martina Doubravského
      znám přes 50 let. Mohu říci, že se jedná o charismatického hudebníka a dirigenta s jasným hudebním názorem. Mít hudební názor na výběr, nastudování a uvádění hudebního díla přináší od některých kolegů ve všech operních souborech mnohdy nečekané problémy pramenící většinou ze závisti, že se svým talentem nedosahují stejné výše. Takto ve zkratce popisují největší problém v umělecké oblasti – kupodivu, pro méně zasvěcené, nedostatek peněz v kultuře je menší problém. Dámy – Levko a Keprtová neunesly Doubravského osobnost a při příležitosti hodnocení období covidu v DFXŠ se ho zbavily. Připomeňme si, že toto období zanechalo v české a určitě i světové kultuře velmi hluboké ničivé stopy na mnoho let do budoucna.
      Vrátím se však k Martinu Doubravskému. Svou jedinečnou osobností navázal v DFXŠ na cennou práci svého otce Petra. Přestože přijímal hudební práci i jinde, o operní soubor v Liberci mu šlo především. Je s podivem, že vedení divadla správně nezhodnotilo jeho přínos, kdy cílenou prací, v tak těžkém oboru a mimořádné konkurenci mezi divadly v ČR, přinesl v nedávné době se souborem opery DFXŠ několik celostátních prestižních ocenění. Osobně jsem měl možnost poznat, že si ho většina členů operního souboru vážila – jak sólisté, tak i členové orchestru a sboru. Je s podivem, že se musí spory s lidmi, kterým jde většinou o osobní zájmy víc než o společný zájem a další růst DFXŠ, že se musí řešit soudní cestou.
      Pro mě je aktivní účast v tomto sporu ze strany Martina Doubravského důkazem, že doufá ve spravedlivý přístup a řešení a že i po 4 letech mu jde o budoucnost DFXŠ především.
      Josef Zadina

      26.02.2024 (16.55), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,