Divadelní noviny > Názory – Glosy
Proč se nám daří dělat poctivé divadlo
Jak vést v dnešní době velké regionální divadlo: daří se vám to už řadu let, zdá se, že nemáte katastrofální potíže s financemi.
Otázka a výzva pana šéfredaktora mě vedla k zamyšlení, že bych si tu konečně mohl vyřídit účty s opomíjením naší tvorby, arogancí a neomaleností některého konkrétního kritika nad prací, kterou by nikdy nezvládl, a jeho celoživotním příživnictvím na umělecké tvorbě. Možná bych se měl vymezit k názoru některých kolegů, že moderní divadlo je jen to, co dělají oni, a ostatní je šmíra. Nebo bych se tady mohl vypořádat s grantovými komisemi, jejichž většina členů za 25 let nepřijela na náš GRAND Festival smíchu, a přesto jej zatracují, a nejen v rozporu s pravidly, ale možná i na hraně zákona, jasná a prokazatelná kritéria hodnotí nízkými známkami, aby mohli podpořit své oblíbené projekty. Protože ale nejsem hrající ředitel, který by se tu chtěl ublíženě a teatrálně vyplakávat, ale jsem řídící herec, který se musí i přes všechny překážky sám postavit na jeviště, nechám kritiku a negace na těch, kdo je vytvářejí, a pokusím se nastínit, proč se nám přes všechna úskalí a mnohé nepřízně daří dělat poctivé divadlo, které máme pro koho hrát.
Když jsem v roce 1998 nastupoval do funkce ředitele, můj bývalý pedagog a v té době i kolega František Laurin mi řekl, že nejpodstatnější na šéfování divadla je vědět, co se bude hrát, kdo to bude hrát a kdy se to bude hrát. A já k tomu dodal, že je také potřeba vědět, pro koho se to bude hrát a co to bude stát. Pak už jen stačilo obklopit se kvalitními a důvěryhodnými lidmi.
Nikdy jsem se nesnažil dělat moderní divadlo za každou cenu a bez ohledu na diváky. Však divadlo se velmi rychle modernizuje samo s každým novým textem a příchodem mladého talentovaného a kreativního tvůrce.
Opřel jsem se o budování vyváženého, multižánrově vybaveného souboru. S dramaturgy jsme hledali co nejširší repertoár, oslovovali nejlepší režiséry a trpělivě čekali, až je přesvědčíme ke spolupráci. U některých to trvalo i více než deset let. Satisfakcí nám budiž, že už dlouho si můžeme vybírat a všichni se k nám rádi vracejí. Důležitý je i rozhled souboru v tom, co, kde a jak se dělá, a tak hercům proplácíme vstupenky na jiné produkce anebo pořádáme studijní zájezdy za divadlem v jiných zemích. Navštívili jsme téměř všechny evropské metropole, byli jsme v Americe, Rusku i Ukrajině, letos uvidíme Varšavu.
Mimořádný důraz klademe na spolupráci s čerstvými absolventy uměleckých škol. V každé sezoně se představují v malých inscenačních projektech, jeden z týmů pak většinou dostává příležitost v následujícím roce na Malé scéně ve dvoře. Ta je zaměřena na mladé publikum, které pak spontánně přechází i do velkého divadla. Lektorské programy rovněž cílíme na vytváření přirozeného zájmu nových diváků. Práce Mladého divadelního studia Laik, kde šedesát dětí od 7 do 17 let realizuje představení pro nejmenší i pro žáky a studenty, nám rovněž pomáhá nenásilně přitahovat mladou generaci, která tvoří třetinu pravidelných diváků. Bez ní by nám nevznikaly další dvě třetiny dospělých a seniorů. Toto je základ pro fungování divadla našeho typu, které musí uspokojit všechny věkové kategorie a všestranností repertoáru přitahovat nejširší veřejnost.
Venkovní scéna a zájezdová činnost jsou také přínosné pro stále vysokou návštěvnost a reprízovost představení. Tým našich skvělých obchodníků dokáže beznadějně vyprodat až 50 akcí měsíčně. Důležitá je pro nás i rozsáhlá doplňková činnost, jejíž součástí je výroba kulis a kostýmů i pro jiná divadla. Výnosy z výroby společně s obratem smluv na propagaci asi 50 firem tvoří několikamilionovou rozpočtovou oporu. Naštěstí pracujeme ve městě a kraji, kde si svého divadla váží a podporují jej. Patříme k nejnavštěvovanějším divadlům v republice a s rozsáhlou doplňkovou činností dosahujeme vysoké soběstačnosti. Přes to všechno ale obraz finančně bezproblémového divadla může být klamný. Zkrátka i my potřebujeme dotace a myslím, že bychom si občas zasloužili nějaký grant. Ale to je spíš povzdech než pláč a zloba.
Komentáře k článku: Proč se nám daří dělat poctivé divadlo
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
