Klusák 90
Tento slogan mi evokuje „zlatá šedesátá“, kdy režim slábl a uvolňoval se jeho tlak: najednou se mohlo leccos, taky trochu cestovat na Západ, rozvinula se česká filmová nová vlna, dost bouřlivě se vyvíjela literatura i divadlo.
Významnou událostí v hudbě bylo založení souboru Komorní harmonie v roce 1958, který dirigoval Libor Pešek; nové skladby pro ně psal – kromě jiných autorů – Jan Klusák. Tehdy vznikla Čtyři malá hlasová cvičení na texty Franze Kafky, kompozice, kterou proslavila sekyrářská kritika Václava Felixe otištěná v Rudém právu, kde se obvykle o hudbě moc nepsalo: Je smutné, že mladý a nadaný skladatel tu v honbě za originalitou propaguje reakční sebevražednou filozofii. Uvědomíme-li si, že by někdo z mladých lidí naplňujících sál divadla mohl brát tuto morbidní hříčku vážně, nelze věc přejít jen mávnutím ruky – vždyť se tu působí uměleckými prostředky ke křivení mladých charakterů!… (Václav Felix, Rudé právo, 9. listopadu 1960)
Osobní vzpomínka: Jako začínající konzervatorista jsem v Ostravě v šedesátých letech navštívil koncert Komorní harmonie konaný v divadelním sále nově postaveného Domu kultury. Překvapil a zaujal mě zvuk souboru dechových nástrojů a také specifické Peškovo gesto – dirigoval bez taktovky. Z Klusákova díla se tehdy v Ostravě hrály nejspíš Obrazy.
Letošní skladatelovo jubileum připomněla nejprve Umělecká beseda na jednom ze svých úterků. Zazněly tam smyčcové kvartety č. 2, 3, 5, 7 a 8, soustředěné opusy komponované v letech 1961–2015, reprezentující proměny Klusákovy tvorby. Výtečně je přednesl mladý FAMA Quartet.
Konferenci o jubilantově tvorbě nazvanou Jan Klusák 90 uspořádaly 25. dubna Společnost pro estetiku a Ústav dějin umění AV ČR v Akademickém konferenčním centru v Husově ulici. Většina z deseti referátů, pokud nešlo o osobní vzpomínky (Lukáš Matoušek), byla popisová, enumerativní. Výjimkami byla vystoupení Miloše Haase o použití gregoriánského chorálu v Klusákově díle, s analytickým pohledem na moteto O sacrum convivium, a Věry Morgan z USA (po internetu), která rozebírala filmovou hudbu v jejím vztahu k obrazové složce (bohužel ukázky byly technicky nekvalitní).
Vlastně významnější než referáty byla prezentace jubilantovy knihy Místo pamětí, poutavého sledu epizod, velmi trefných charakteristik doby a dějů, a samozřejmě i jeho názorů a postojů, tehdejších i současných. Pro leckterého čtenáře jsou objevem citace z dobových kritik Klusákových skladeb (nejen Felixova článku v Rudém právu).
V programu konference mi ovšem chyběl pohled na dobu vzniku většiny Klusákových podstatných děl a kontext, ve kterém vznikala, tedy na celek šedesátých let, a zařazení autora jako osobnosti do tehdejšího dění. Možná je na to příliš brzy…
Na konferenci navazoval večerní koncert z Klusákova díla v Clam-Gallasově paláci: přinesl průřez od prací z dob studia (smyčcový kvartet), vyhlášených titulů (hlasová cvičení) i Klusákových instrumentací pro potřeby Komorní harmonie. Interprety byli členové Prague Philharmonie, dirigoval jeden z členů souboru Kryštof Koska. Hlasová cvičení recitovala Eva Salzmannová, bohužel místy potlačovaná příliš masivním zvukem žesťů. Jinak ale mladí interpreti provedli Klusákovy skladby ukázkově.
Klusákovo jubileum bylo připomenuto a oslaveno patřičně. Konference i koncert prokázaly, že Jan Klusák je veškerým svým dílem, nejen hudebním, ale i svou osobností a dalšími aktivitami, zásadní postavou české soudobé hudby.
Komentáře k článku: Klusák 90
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Naďa Sraková
Dobrý den,
dovolila bych si upozornit, že Pražská komorní filharmonie se nejmenujeme už od roku 2013. Bylo by prosím možné opravit v článku na náš současný název Prague Philharmonia?
Moc děkuji.
S pozdravem,
Naďa Straková
https://www.prgphil.cz/
15.05.2024 (11.29), Trvalý odkaz komentáře,
,DN
Zde, na iDN,
opraveno/změněno. Text ovšem vyšel i v tištěných Divadelních novinách 10/2024, kde do něj již vstupovat nelze.
Za nepřesnost se omlouváme.
15.05.2024 (11.39), Trvalý odkaz komentáře,
,