Zemřel Vlastimil Harapes
Vlastimil Harapes
24. 7. 1946 Chomutov – 15. 5. 2024 Praha
Tanečník, herec, režisér, choreograf, taneční pedagog, dlouholetý sólista a umělecký šéf baletu pražského Národního divadla.
Vyrůstal ve vesnici Droužkovice na Chomutovsku jako jediný syn ze sedmi dětí. Jeho otec vedl ve spolupráci s jeho matkou ochotnický divadelní spolek, kde od nejútlejšího dětství účinkoval. Jeho první role byla Východní vítr, kterou si zahrál ve svých pěti letech.
Po absolutoriu pražské taneční konzervatoře v roce 1965 získal angažmá v baletním souboru ND (1966). V roce 1968 absolvoval stáž v Choreografickém učilišti A. J. Vaganovové v Petrohradě. Od roku 1971 byl v ND sólistou.
Během své více než dvacetileté aktivní činnosti tančil stěžejní mužské role prakticky ve všech titulech repertoáru Národního divadla. Za všechny jmenujme Prince v Labutím jezeře, Spící krasavici, Louskáčkovi a Popelce, titulní role v Macbethovi, Faustovi, Faunově odpoledni, Spartakovi, Hoffmannových povídkách a Odysseovi, Romea i Merkucia v Romeovi a Julii, Oriona v Sylvii, Alberta v Giselle, Colina v Marné opatrnosti, Basila v Donu Quijotovi, Careviče v Ptáku Ohnivákovi, Adama ve Stvoření světa, Escamilla i dona José ve Vášni a mnoho dalších. /Více zde./
V letech 1977 – 1983 byl stálým hostem Deutsche Oper am Rhein Düsseldorf/Duisburg (Labutí jezero, Orfeus, Kalevala, Duch růže, Sfinx ad.). Hostoval též ve Frankfurtu, ve Skotském královském baletu, v římské Akademii tance i Opeře, v Tokyo City Ballet, dále ve Francii, Belgii, Holandsku, Rakousku, Finsku, Španělsku, Švýcarsku, Řecku, na Kubě, v Austrálii i v dalších zemích.
V letech 1987 – 1989 byl sólistou a šéfem baletu Laterny magiky. V letech 1990 – 2002 působil ve funkci choreografa a uměleckého šéfa baletu Národního divadla v Praze. Podílel se mimo jiné na choreografii a režii baletu Popelka (1994), Labutí jezero (1996), Někdo to rád… (1994) a Mauglí (1996). Byl spoluautorem libreta dětského baletu Broučci (1992). Pracovní poměr v ND ukončil 31. července 2009. /Více zde./
Klasickému tanci vyučoval ve Florencii (od r. 1993), na Akademii tance v Římě (v roce 2003) a na Taneční konzervatoři v Praze (od r. 1996). Hostoval v libereckém Divadle F. X. Šaldy.
Vedle tance také účinkoval ve filmu. Zahrál si v Rychmanových Starcích na chmelu (1964), v Marketě Lazarové (1967) režiséra Františka Vláčila, v Herzově romanci Den pro mou lásku (1976) či hororové pohádce Panna a netvor (1978). Nejvíc ale vešel do diváckého povědomí rolí šéfa baletu v Poledňákové komediální trilogii Jak vytrhnout velrybě stoličku (1977), Jak dostat tatínka do polepšovny (1978) a Jak se krotí krokodýli (2006). /Více zde./
Byl čestným předsedou Českého hnutí speciálních olympiád pro mentálně postižené sportovce, členem rady Kyliánova nadačního fondu (od roku 1991), čestným presidentem občanského sdružení Balet Globa. Často byl členem porot mezinárodních tanečních soutěží. Mimo jiné i televizního StarDance …když hvězdy tančí či slovenských Hvězd na ledě. Působil i v politice, na podzim 2016 kandidoval v obvodu Praha 6 do Senátu za Hnutí ANO. Se ziskem 13,30 % hlasů skončil na 4. místě a do druhého kola nepostoupil.
V roce 1976 obdržel titul zasloužilý umělec, v roce 1980 získal ocenění Zasloužilý člen ND a v roce 1989 titul národní umělec. V letech 1984-1986 zvítězil v televizní divácké soutěži o nejlepšího tanečníka roku, v roce 1985 byl mezi všemi soutěžními obory absolutním vítězem. V roce 1998 obdržel čestné členství a čestný řád Ruské akademie uměnovědné a hudební interpretace, v roce 2000 mu Evropská unie umění udělila Evropskou cenu G. Mahlera za baletní výkony. V roce 2012 získal Cenu Thálie za celoživotní taneční mistrovství. V roce 2016 vstoupil do Síně slávy ND.
V roce 2013 s ním ČT natočila hodinový dokument v cyklu Neobyčejné životy /zde/.
Od roku 1971 žil v domě na Malé Straně, který obývala též rodina dramatika Josefa Topola /více zde, resp. zde/. Byl dvakrát ženatý. Jeho první ženou byla herečka, režisérka a psychoterapeutka Elena Strupková (nar. 1948), v letech 1986–1992 byl manželem zpěvačky Hany Zagorové /zde/.
Zemřel na rakovinu plic dnes v poledne v nemocnici na Karlově náměstí, kam ho před týdnem přivezli kvůli silnému kašli a celkové slabosti. Nádor na plicích odhalila právě vyšetření v nemocnici, byl však už v příliš pokročilém stádiu.
O jeho úmrtí informoval mluvčí Národního divadla Tomáš Staněk.
/Pro iDN z více zdrojů – především z Wikipedie a webových stránek ND – zpracoval hul/
Komentáře k článku: Zemřel Vlastimil Harapes
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
DN
Poslední rozloučení
se uskuteční v pondělí 27. května v historické budově Národního divadla.
Od 11:20 bude divadlo otevřeno pro veřejnost. Smuteční hosté se budou moci poklonit rakvi a položit květinové dary. Smuteční akt začne ve 12 hodin a bude trvat přibližně hodinu.
21.05.2024 (12.15), Trvalý odkaz komentáře,
,Tomáš Staněk
Smuteční obřad
režíruje Ondřej Kepka. S projevem na jevišti vystoupí generální ředitel Národního divadla Jan Burian, Jiří Suchý, ředitel Taneční konzervatoře Jaroslav Slavický a režisér Ondřej Kepka. Promítat se budou archivní ukázky z rolí tanečních i filmových. Čestnou stráž u rakve budou stát kolegové a kamarádi. Divadlo bude pro veřejnost otevřeno od 11:20. Smuteční hosté se mohou poklonit rakvi a položit květiny.
25.05.2024 (12.18), Trvalý odkaz komentáře,
,