Jaké byly Poděbradské dny poezie
Ve dnech od 25. do 28. dubna letošního roku se konal v prostorách poděbradského zámku již 61. ročník festivalu Poděbradské dny poezie, jediný festival u nás, který si zachoval kontinuitu česko-slovenské účasti. Stal se opět ukázkou vzorného přátelství umělců i uměleckých pedagogů v oblasti slovesné kultury. Zralým návštěvníkům pak odhalil skrytá zákoutí specifik národních literatur i hloubku jejich filozoficko-historického pozadí. Festival navázal na nejlepší tradice minulých let, protože se neuzavřel jen do sféry recitace, ale poukázal na sepětí literatury a hudby, na vztahy literatury s výtvarným uměním. Kdo by v něm chtěl hledat avantgardní literárně-dramatickou platformu, dostal by se na špatnou adresu. O novátorské přístupy ve studentských vystoupeních však přesto nebyla nouze. Jejich sdělnost posoudila jak odborná porota na soutěži recitátorů, tak publikum v rámci přidružených akcí.
Foto: archiv Poděbradských dnů
Do Poděbrad se tradičně sjeli slovesní odborníci; herci, režiséři, i další umělci, a především studenti hereckých škol z Čech, Moravy a Slovenska. Ti mladí, aby soutěžili v přednesu poezie a prózy či vystoupili v oblíbeném cyklu prezentací uměleckých škol Vizitky, kdy představovali své pořady inscenované poezie. Zkušení pedagogové, režiséři a herci pak posuzovali soutěžní výkony, věcně vyargumentovali svá bodování na veřejných hodnotících seminářích a v kuloárech pak se vzájemně obohatili o nové zkušenosti.
Také letos si předem nominovaní odvezli z Poděbrad nejvyšší ocenění v oboru uměleckého verbálního projevu – Křišťálovou růži. Letos ji osobně obdrželi Robert Roth, Petr Štěpánek a jeho prostřednictvím byla odeslána onemocnělé Zlatě Adamovské. Zásluhy všech oceněných byly na slavnostním večeru poutavě připomenuty a dostalo se též na jejich samostatné umělecké kreace. Zde mimořádnou pozornost publika vzbudil charismatický projev slovenského herce Roberta Rotha. Výběr oceněných kopíruje v poslední době linii, která se neomezuje jen na interpretaci poezie, ale je nasměrována i do divadelních, televizních a filmových sfér.
Doprovodný program nabídl pestrou směsici uměleckých forem i obsahů. Slavnostní zahájení celé akce proběhlo v obřadní síni radnice a bylo obohaceno pořadem veršů Josefa Čejky, regionálního básníka spjatého s Poděbrady. Následovala vernisáž výstavy Na srdce je báseň v Polabském muzeu, věnovaná třem osobnostem, jejichž společným jmenovatelem byla báseň a poděbradský genius loci – Vladimíru Justlovi, Josefu Čejkovi a Janu Zábranovi. Večerní koncert patřil vystoupení Tomáše Kluse. Následující dopoledne byla inscenována pohádka pro děti Kocourek Modroočko v podání studentů Vyšší odborné školy herecké z Prahy v režii Miroslava Dvořáka a Květy Plachetkové. To přivedlo do hlediště divadla Na Kovárně jako každý rok děti z mateřských škol. Festival Poděbradské dny poezie jako první uctil veřejnou akcí památku básnířky Karly Erbové, která zemřela krátce před jeho zahájením. Přednášku s ukázkami připravila odbornice na melodram Věra Šustíková a skladatel Jiří Bezděk.
Páteří celého festivalu byla jako vždy interpretační soutěž v přednesu poezie či prózy, které se kromě studentů hereckých škol účastnili rovněž mladí herci do 35 let i pozvaní laureáti prestižních amatérských recitačních soutěží z Čech, Moravy či Slovenska. Soutěž probíhá ve dvou kategoriích podle věku účastníků. V 1. kategorii (16–19 let) se Laureátkou ceny Vladimíra Justla stala Karolína Bínová z Konzervatoře Brno, Cenu publika spolu s prestižní Cenou Českého rozhlasu si odvezla Amélie Lavaud z Pražské konzervatoře. Ve 2. kategorii (20–35 let) zvítězila a titul Laureátka ceny Vladimíra Ruska si odvezla studentka Akadémie umení v Banské Bystrici Vanesa Šanková. Byla dekorována i Cenou publika. Cenu Českého rozhlasu získala Agáta Mašková z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy.
Ve Vizitkách hereckých škol byla realizována kolektivní vystoupení studentů Konzervatoře z Brna, Konzervatória z Bratislavy, Vysoké školy múzických umení v Bratislavě a Konzervatória Košice. Všechna představení hereckých škol měla letos mimořádnou kvalitu. Zvláštní uznání si zaslouží profesionální zpracování hudebně-poetického pásma „Z dávných čias“ studentů Bratislavské konzervatoře, dotažené do nejmenších detailů po herecké, pěvecké i pohybové stránce (režie Tomáš Roháč). Ostře sledovaným počinem se stala Erbenova Kytice v podání studentů třetího ročníku oboru Herectví a moderování z Vyšší odborné školy herecké v Praze v režii Martina Vokouna. Mimo jiné také proto, že je přímou pražskou konfrontací s aktuální inscenací Národního divadla (režie Skútr). Lze konstatovat, že pojetí studentského představení je zcela odlišné, ale stejně diskutabilní. Ozdobou studentské inscenace na Erbenovy texty je hudba Zdeňka Dočekala, která má parametry soudobé vážné hudby nejlepší úrovně. Přináší velké požadavky na intonaci a kolektivní provedení.
Tečku za letošním ročníkem učinil Koncert laureátů se skvělými výkony mladých recitátorů. Proběhl v nápadité dramaturgii Apoleny Veldové, která jej tematicky napojila na právě probíhající Rok české hudby.
Letošní Poděbradské dny poezie již jsou tedy minulostí. Na Prvním nádvoří poděbradského zámku zůstává však poeziomat umístěný uprostřed rozária osazeného držiteli Křišťálových růží. Vznikl z iniciativy místostarosty města Poděbrady. Je vybaven hlasy význačných českých i slovenských herců a také hlasy některých básníků. Byl pokřtěn pořadem Magická síla slova v rámci festivalu ve čtvrtek 25. dubna. Můžete si tak kdykoli poslechnout jedinečné umělce, jakmile zavítáte do poděbradského zámku.
Komentáře k článku: Jaké byly Poděbradské dny poezie
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
