Divadelní noviny > Zahraničí Zprávy
Zemřela Anouk Aimée
Foto archiv
Anouk Aimée
27. 4. 1932 Paříž, Francie – 18. 6. 2024 Paříž, Francie
Francouzská filmová a divadelní herečka, femme fatale šedesátých let známá především z filmů Federica Felliniho Sladký život a 8 1/2 a Muž a žena režiséra Claude Lelouche.
Rodným jménem Françoise Judith Sorya Dreyfus. Jejími rodiči byli herci Henri Murray (rozený Dreyfus) a Geneviève Sorya (rozená Durand). Jako mladá studovala na École de la rue Milton v Paříži a na několika dalších školách, v marseillské opeře se učila tanci a v Londýně se věnovala divadlu. V roce 1946 jako čtrnáctiletá debutovala ve filmu. O tři roky později přijala své umělecké jméno, které pro ni navrhl Jacques Prévert při psaní scénáře k filmu Milenci z Verony (1949). Slůvko „Aimée“ znamená ve francouzštině „milovaný“.
V padesátých letech se objevila v několika méně známých filmech, pak natočila společně s Gérardem Philipem snímek Pod pokličkou (1957), adaptaci stejnojmenného románu Émila Zoly, a film Milenci z Montparnassu (1958) o tragickém životě italského malíře Amedea Modiglianiho. V šedesátých letech se objevila v řadě významných filmů známých režisérů (včetně mnoha italských titulů), například v slavném Felliniho snímku Sladký život (1960), ve filmu Lola (1961) Jacquese Demyho, dalším Felliniho snímku 8 1/2 (1963) nebo v Justine (1969) režiséra George Cukora. Vůbec největším úspěchem byla ale hlavní role v mezinárodně úspěšném filmu režiséra Claude Leloucha Muž a žena (1966), do které jí doporučil Jean-Louis Trintignant a za který získala Zlatý glóbus a cenu Britské akademie filmového a televizního umění.
Po roce 1969 měla několikaletou hereckou přestávku a na konci sedmdesátých let i v následující dekádě se na plátně objevovala sporadičtěji. V tomto období hrála například ve filmové mozaice Ať žije život (1984) režiséra Clauda Leloucha nebo v jeho snímku Muž a žena po 20 letech (1986), pokračování dřívějšího filmu. V devadesátých letech začala hrát rovněž v televizních snímcích. Výraznou roli ztvárnila například v parodii Roberta Altmana na svět módy Prêt-à-porter (1994) či v dramatickém snímku Marceline Loridan-Ivens Birkenau (2003), v němž ztvárnila přeživší holocaustu, která se šedesát let po válce vrací do Osvětimi. /Více zde./
V roce 2002 obdržela Čestného Césara, o rok později čestného Zlatého medvěda na Berlínském filmovém festivalu a v roce 2010 jí byla udělena čestná ruská národní filmová cena Zlatý orel.
Byla celkem čtyřikrát vdaná, nejdřív za Edouarda Zimmermanna (únor 1949 – říjen 1950), pak za filmového režiséra Nica Papatakise (srpen 1951 – říjen 1955), jejím třetím mužem byl herec a filmový producent Pierre Barouh (duben 1966 – březen 1969) a posledním herec Albert Finney (srpen 1970 – červen 1978). Z manželství s Papatakisem se jim narodila dcera Manuela Papatakis (1951).
O jejím úmrtí informovala na Instagramu její dcera Manuela Papatakis /zde/. S dcerou Galaad a vnučkou Milou musíme s velkým zármutkem oznámit, že odešla moje matka Anouk Aimée, napsala. Byla jsem přímo u ní, když dnes ráno zemřela ve svém domě v Paříži.
/Pro iDN z více zdrojů – především Wikipedie – zpracoval hul/
Komentáře k článku: Zemřela Anouk Aimée
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
