Divadelní noviny > Festivaly Reportáž
KlariNův letní trip (No. 4)
Druhá polovina letošní Divadelní Nitry odstartovala sugestivní poctou česko-slovenskému loutkářství, a to nejen jako zcela nezpochybnitelné součásti našeho kulturního dědictví, ale v souvislosti s mottem ročníku i aktuálním pohledem na ně. Komornější podobu našeho tradičního uměleckého fenoménu předvedlo Divadlo Tuš s loutkovou, lehce osvětovou pohádkou Bílá rybka, která vychází z knihy Marianny Čaučíkové Lidko, plav!
Na strunu ekologickou pak citlivě zabrnkalo DDS Tiptopáčik v koprodukci s Centrem volného času Šaĺa. Hravý projekt, nazvaný lakonicky Vzduch je čistý!, volně zpracovává motivy z knihy Olina Kozubka Pohádky z hráškovězeleného domu, a se svými diváky příkladně komunikuje jeho jazykem, prostřednictvím interaktivních her i povedených autorských písní.
Obě povedené hříčky byly ovšem jen lehkou předehrou pro hlavní chod. Divoký i dravý československý crossover Bratislavského bábkového divadla a královéhradeckého Divadla Drak se sáhodlouhým názvem Zapsaný spolek slovenských a českých loutkářů uvádí: Kašpárek a zbojník, je osobitým příspěvkem k nedávnému trudnému jubileu rozdělení někdejšího společného státu. Inscenace, jež si zejména v rodičovských kruzích vysloužila otřepané přízvisko kultovní, do jedné společné odysey svádí dvě letité ikony příběhů zdaleka nejen dětských: heroického slovenského geroje Jánošíka a potměšilého nihilistu Kašpárka. Rozmarná loutková punkeřina, režijně zaštítěná renomovanými umělci z obou stran hranice Šimonem Spišákem a Jakubem Vašíčkem výborně využívá nejen národních stereotypů, ale i výrazových prostředků primárně filmového subžánru buddy movie. Společná koexistence dvou diametrálně rozdílných entit se stává spouštěcím mechanismem napětí i humoru, jehož vrcholem je zbojník, zvolna v české, troškovsky idealizované nekonfliktní pohádkové krajině zvolna propadající chandře. Naštěstí se na obzoru zjeví švarná princezna a slintající drak, a kašpar se projeví coby zdatný dohazovač. Pohádka, jež mnoha intertextuálními špílci potěší i diváky dospělé ovšem logicky musí dospět do hořkého konce, jímž je rozdělení bujaré, bez výjimky kumštýřsky excelující grupy na dva napříště odloučené kmeny. Politická nadstavba bohužel není příliš obratně vyargumentována, do příběhu násilně vpadne v podstatě z ničeho nic, a v dětských divácích zanechává pocit zmatení, i lehkého podvodu. Zbytečná jizva na jinak dokonalé kráse.
Bělostnou perlou čtvrtého večera Divadelní Nitry se následně stala neformální diskuse s legendárními dračími bojovníky, jíž výtečně připravený personál baru Urania bryskně zpestřil labužnickou degustací místní borovičky. Jak praví klasik po dobrém divadle, svěží les!
Pokračování v dohledu!
///
Další díly seriálu naleznete zde.
Komentáře k článku: KlariNův letní trip (No. 4)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)