Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2024

ročník 33
12. 11. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Zprávy

    Zemřel Oldřich Janota

    V roce 2021. Foto archiv Měsíce autorského čtení /zde/

    Oldřich Janota

    27. 8. 1949 Plzeň – 27. 7. 2024

    Písničkář, kytarista, zpěvák a experimentální hudebník, od druhé poloviny semdesátých let významný představitel českého alternativního folku, autor básní, esejů, fejetonů a také jednoho dramatického textu.

    Absolvoval Fakulty žurnalistiky na Univerzitě Karlově. Poté se živil se jako topič, kolportér tisku, noční hlídač a čerpač vody. Patřil k hnutí předlistopadových českých folkových, výrazně intelektuálních písničkářů vystupujících na okraji oficiální hudební scény.

    První písně na sklonku šedesátých let. Nejdříve vystupoval jako osamělý písničkář. V letech 1977-79 hrál s Jakubem Nohou a dalšími hudebníky v pražské skupině Pentagram, v letech 1980-83 byl hlavní osobností souboru Mozart K, který patřil pro své neobvyklé nástrojové obsazení (kytara, harmonium, mandolína, saxofon, bicí) a zastřené, významově mnohoznačné, artistní Janotovy písně k nejpozoruhodnějším folkrockovým formacím své doby. V letech 1983-85 spolupracoval s kytaristou Pavlem Richterem a Lubošem Fidlerem, s nimiž vytvořil osobitý tvůrčí koncept využívající podnětů minimalistické hudby /více zde/. Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let vystupoval s Irenou a Vojtěchem Havlovými (hráli na violy da gamba).

    Vyšla mu alba Ozářený Sluncem, mrakem zastíněný (EP, Panton, s V. a I. Havlovými, 1989) Oldřich Janota (Panton, 1990), Neviditelné věci (LP, s manželi Havlovými, Panton, 1990),

    Žlutě (CD, Zóna, 1994), Mezi vlnami (CD, 1996, Zóna/Bonton, reedice LP Oldřich Janota z roku 1990), Sešité (CD, Indies Records, 1997), Podzimní král (2000, CD, neprodejná příloha časopisu Stereo & Video, reedice nahrávek z let 1983 a 1984), High Fidelity (2CD, Indies Records, 2001, reedice 2021), Jako měsíc (2CD, 2003, Spojené náhody, reedice nahrávek z let 1982 a 1983), Ora Pro Nobis (2009, Respekt Publishing, a. s.), Osvěcení nového měsíce (2011, vlastním nákladem autora), Kojoko (2014, vlastním nákladem autora), Abys nerozbila láhev ve halali bzoreN (Indies Scope, 2015), Vzpomínáš, méďo? (2022, vlastním nákladem autora), Zatlankou (2CD, 2022, vlastním nákladem autora). Byl též členem improvizačního sdružení Jiná rychlost času (album Hvězdná mapa, Indies Scope, 1993). Devět hodin jeho tvorby shrnuje 8-CD projekt Ultimate Nothing (Indies Scope, 2016). Komplet obsahuje koncertní nahrávky, různá jam-sessions a archivní nahrávky z domácích studií.

    V roce 2009 vydalo nakladatelství Indies Scope album Ztracený ve světě – A Tribute to Oldřich Janota, na které výrazné osobnosti českého folku a experimentální hudby – např. Jablkoň, Traband, Tara Fuki, Fru Fru, Maraca, Čankišou, Jana Vébrová, Žamboši, Květy, Jarret, Minach… – nahráli jeho písně.

    Starší textová tvorba je obsažena v publikaci Ty texty (1991). Dále vydal knihy Neslyšící děti (fejetony, 2008), S-rové dřvo šptně HŘÍ (drobná próza, eseje, komiksy, 2014), Kytaru s palmou (texty písní, 2015 – TORST, o knize jsme psali – zde) a Pověsti z božího lesa (2019). Sledoval a byl v kontaktu i s Divadelními novinami. Do Dn 5/2016 napsal celostránkový text o Vladimíru Mertovi Astrolog v roztrhané šále a ve stejném čísle s ním vyšel i Dotazník /zde/.

    V roce 2015 se skupinou Ora Pro Nobis, v níž na klarinet hrál jeho syn Sebastián (vlevo). Foto archiv

    Během covidového uzavření dopsal divadelní hru Okovaná blecha, nabídl ji dramaturgům různých divadel, ale nikdo mu – jak řekl v rozhovoru s časopisem Proti šedi – neodpověděl. Dokonce ani ochotníci z Nučic, kde teď bydlím… dodal /zde/.

    S Romanou Šilhavou a jejím synem během koncertu v barokním kostele ve Skokách poblíž Karlových Varů (21. července 2019). Foto Jiří Janda /zde/

    V roce 1999 získal ocenění Žlutá ponorka za celoživotní přínos.

    Foto FB Oldřicha Janoty

    Jeho úmrtí bylo dnes oznámeno na jeho FB-stránkách. Není slov, která by dokázala popsat bolest, s jakou Vám oznamuji, že Oldřich dnes v 5:45 dodýchal svůj poslední žalm a vydal se do krajin posvátných. Děkujeme všem za modlitby, píše se na facebooku /zde/.

    /Pro iDN zpracoval hul/

    • Autor:
    • Publikováno: 27. července 2024

    Komentáře k článku: Zemřel Oldřich Janota

    1. Anna Nováková

      Avatar

      Býti Janotou mňoukl
      padati vzhůru
      oh, blažená věčnosti…….

      01.08.2024 (10.16), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,