Divadelní noviny > Festivaly Reportáž
Z deníku půlstoleté dámy, díl třetí!
Můj milý deníku a játra moje. To byl zas mejdan a po něm kocovina. Ono totiž sfouknout hned padesát voskovic je dosti ultimátní výkon. Po koncertě Tata Bojs logicky následoval bujarý večírek a místní suché rosé mi totálně učarovalo. I proto se má neděle nesla v rytmu poklidném až letargickém. Ale na stranu druhou jsem se mohla dosyta potěšit všudypřítomnými davy, a zvýšenou pozorností dětí, mužů i žen. Je krásné, když se mé drahé Uherské Hradiště na týden stane středobodem komunitního světa. Sice dnes opět hrozila zvýšená možnost nedostat se na vysněnou projekci, neboť víkendové akreditace i jednotlivé vstupenky byly vyprodány, na stranu druhou však krásné počasí lákalo ke společnému setkávání. Dusnou atmosféru dokonce pročistila krátká ranní buřinka. Ach, dokonale jiskrné to bylo. Tak páčko zase za chvíli!
Tvoje Letní filmová škola!
LFŠ Uherské Hradišrě. FOTO RICHARD SKOUMAL
Má milá Filmovko,
i já Ti hrdě hlásím, že sobotní ataky jsem prožil v naprosté pohodě, a jedinou vadou na kráse víkendu byl přiopitý chmaták, jenž se mne během mé hudební produkce v Prostřední uličce pokusil okrást. I lotrovi kamarádi se za něj styděli, a jeden z posluchačů mi okamžitě nabídl jeho elimininaci, kterou jsem pochopitelně odmítl. Jen ať se postarší již chlapec těmi několika utrženými drobnými třeba zalkne. Jinak je však pouliční hraní v ulicích Uherského Hradiště věcí veskrze příjemnou, jíž mohu vřele doporučit. Pár škarohlídů se sice občas najde, ale nač si tím kazit náladu…!
Já svou neděli pojal ve značně rozdivočelém rytmu. Hned v dopoledním čase jsem se nechal oblažit brilantní biblickou alegorií, kombinovanou s kriminální zápletkou Ovoce stromů rajských jíme (ČSSR, Belgie 1969), jež vzešla z múzicky plodné spolupráce režisérky Věry Chytilové, kameramana Jaroslava Kučery, výtvarnice Ester Krumbachové a hudebního skladatele Zdeňka Lišky. Atmosférický zážitek na pomezí čirého artu, barokního punku a halucinogenního tripu, který výrazně předběhl svou dobu, a je jasnou zprávou nejen o nadčasové umělecké suverenitě jeho tvůrců, ale i výraznou filmovou stopou původně libereckého legendárního divadla Ypsilon, jehož členové Jitka Nováková, Karel Novák a Jan Schmid se chopili ústředních rolí. Návrat jak z partesu!
Následně jsem se nechal napodruhé potěšit i poděsit rozkošně zvrhlou fantazií jednoho z Tvých letošních důležitých hostů, Rylanda Bricsona Cole Tewse. Je velmi dobře, že kromě fenomenální grotesky Stovky bobrů (Hundreds of Beavers, USA, 2022) má oblíbená distribuční společnost Aerofilms zakoupila a do kin vehementně posílá i jeho režijní debut Příšera z Michiganského jezera (Lake Michigan Monster, USA 2018), jenž si svou českou premiéru odžil již před léty v kině Aero, během Festivalu otrlého diváka. Kvalitním rumem nasáklá námořnická báchorka je vynikající, lehce podvratnou poctou knižním verneovkám, i režijní tvorbě Karla Zemana a dalším věrozvěstům trikového filmu, a zároveň připomíná, že hračičkové nevymírají. A to je velmi dobře.
Nedělní půlnoční film bylo nutno tentokrát minout, neboť z účetního Uga Fantozziho mám odjakživa hrůzu, leč naprosto adekvátní náhradou se mi stal návrat do města milovaného i zatraceně temného, jež ze srdce a mozku mého nikdy nemizí. Film Twin Peaks: Ohni se mnou pojď (USA, 1992) je prequelem televizního kultu, v němž David Lynch pečetí svou fascinaci vnitřním světem zneužívané středoškolačky Laury Palmerové, v čemž mu mocně napomáhá vzrušující soundtrack Angela Badalamentiho. Twilight pro intelektuály i příznivce zvrhlého mystéria, mezi něž se samozřejmě počítám. Dívka zmítaná smečkou vlků jako symbol permanentně špiněné čistoty, režisérovy letité obsese, i klíč k destrukci a očištění fikčního univerza. Zážitek, jež s léty nabývá na síle i proměnlivosti. Doporučuji sledovat před opáčkem seriálu. Podzim se blíží, a sovy si již na nás brousí své zobáky…tak zase brzy na shledanou.
Tvůj
Komentáře k článku: Z deníku půlstoleté dámy, díl třetí!
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
