Divadelní noviny > Festivaly Reportáž
Nechte cirkus znít! (No. 5)
Karnevalovost je prvek divadlu známý už od dob antického Řecka. Jeho účelem byla v průběhu věků snaha bavit, oprostit se od starostí světského života a skrze masky na chvíli převrátit řád světa vzhůru nohama. S podobně nespoutaným duchem dob dávno minulých zavítal na Letní Letnou i francouzský dvojsoubor Surnatural Orchestra & Cirque Inextremiste se svou karnevalovou jednohubkou PIC.
Jaká je největší šílenost, kterou si dokážete představit? Co takhle skákání z vazníku se světly na trampolínu? Nebo chození po stropě? Nebojte se mířit ještě výš! Důležité je neklást fantazii limity. A přesně taková inscenace PIC je – či se snaží být. Performeři v ní třeští, blázní a společně s publikem oslavují karneval klaunství.
Z počátku je show koncentrovaná do jednoho menšího kouta, v němž se nějakým zázračným způsobem povedlo shluknout celý Surnatural Orchestra (a že jde vskutku o orchestr se vším všudy!), avšak jakmile se otevře hráz (à la nakloněná trampolína coby slézací stěna), jako byste vypustili lavinu skleněných kuliček – soubor výstředně oblečených a nalíčených šašků, akrobatů, muzikantů, bláznů či básníků klaunství, kteří se chystají roztříštit šapitó svou elektrizující energii.
Oné nezkrotně působicí nespoutanosti výrazně prospívá arénovité uspořádání scény, kdy lze střípky show sledovat z jakékoliv strany. Záměrně říkám střípky, jelikož v počtu třicet čtyř umělců nelze usledovat veškeré dění – to ovšem ani není účelem. Umělci se střídavě rozprskávají a coby individuální talenty korzují prostorem rozdmýchávajíce živelnou atmosféru a záhy se shlukují v jednotné uskupení, aby předvedli větší hudební, akrobatické či jiné artistické číslo.
Je třeba nechat se unášet na vlně divadelní fantazie. Foto František Ortmann
Představení nemá žádný pojící prvek, jehož by bylo možné se chytit – je třeba nechat se unášet na vlně divadelní fantazie, jejíž intenzita se v průběhu proměňuje. Umí sklouznout i do klaunsky melancholických podtónů jako v případě „vlaštovkáře“, kdy jeden z klaunů vypouští papírová letadýlka a příliš se mu v tomto směru nedaří. Jeho prvotní neúspěch je po chvíli proměněn v epickou scénu, v níž soubor – či snad „hlas z hůry“ – začne z vrchu šapitó spouštět drobné vlaštovičky, které se s lehkostí a ladností snášejí k zemi. Za excelentního a melodicky výrazného doprovodu pak vlaštovkář naplní svůj účel: podaří se mu s jedním letadýlkem doletět až do náruče jedné z divaček.
Největší šíleností a mým tak trochu mrzením je samotná existence takto megalomanské show plné nejroztodivnějších kuriozit (jako je například pohyb performerů včetně hudebníků vzhůru nohama po stropě!), které pak ale nejsou plnohodnotně využity. Ačkoliv je znatelné, že show chce být maximálně bláznivým, všemi barvami hrajícím karnevalovým rejem směřujícím k čemusi epickému, magický pel se místy rozpouštěl a na světlo se prodrala únava či jistá malátnost, která ústila v pouhé přesouvání se performeů z bodu A do bodu B za doprovodu (záměrně) disharmonické hudby. Bezpochyby šlo ze strany aktérů o maximální možné nasazení, aspoň v případě „mé“ reprízy se však klaunská tsunami pozvolna stávala spíše umírněnou říčkou volně plynoucí ke svému moři. Rysy zábavnosti a ztřeštěnosti nesoucí ozvěnu karnevalového veselí dob antických se v představení sice po celý čas ozývaly, avšak v tento den neobrátily svět vzhůru nohama tak, jak by si umělci nejspíš přáli.
Surnatural Orchestra & Cirque Inextremiste, Francie. Surnatural Orchestra a Cirque Inextremise: PIC. Režie Yann Ecauvre, umělecká koordinace Camille Secheppet, Delphine Dupin, scénografie Nicolas Legendre, stavba stanu a režie Bernard Molinier, kostýmy Solenne Capmas, světla Jacques-Benoît Dardant, Jacques-Benoît Dardant, Anne Palomeres, zvuk Zakariya Cammoun, Geoffrey Durcak, Manu Martin. Hrají: Antoine Berjeaut, Basile Naudet, Bertrand Landhauser, Boris Boublil, Camille Secheppet, Clea Torales, Delphine Dupin, Fabien Debellefontaine, Fabrice Dominici, Fabrice Theuillon, Francois Roche-Juarez, Guillaume Christophel, Guillaume Dutrieux, hanno Baumfelder, Hervé Banache, Ianik Tallet, Jeannot Salvatori, Julie Delhomme, Julien Favreuille, Julien Rousseau, Léa Ciechelski, Nicolas Stephan, Pierre Millet, Rémi Bezacier, Sven Clerx, Christine Nissim, Thomas Gold. Premiéra 27. ledna 2022. Psáno z uvedení na festivalu Letní Letná 20. srpna 2024.
///
Více o 21. ročníku Letní Letné na iDN:
Cirque Inextremiste na Letní Letné
Letní Letná vstupuje do třetí dekády
…
Komentáře k článku: Nechte cirkus znít! (No. 5)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
