Polský TrAktor brázdí Prahou
V pražském Studiu Kámen se 18. a 19. února představil dosud nepříliš známý divadelní soubor TrAktor složený především z Poláků žijících dlouhodobě v Praze. Někteří zde studují a jiní pracují. Spojuje je chuť dělat divadlo v mateřštině. Neuzavírají se ani spolupráci s příslušníky jiných národností, kteří našli v polštině zalíbení. Nejde tedy o typický spolek národnostní menšiny, ale o mezinárodní skupinu založenou na vztahu k polskému jazyku a polské kultuře.
Podnět k vzniku souboru dala roku 2009 jeho umělecká šéfka a režisérka Milka Wyszkowska, která pochází z východopolského města Supraśl v białystockém kraji. V Białystoku a Supraślu také vytvořila podstatnou část svých dosavadních divadelních prací. Soubor TrAktor, jehož název bychom vedle přímého významu Traktor mohli interpretovat také jako Trénovaný herec (Aktor = herec), pořádá herecké dílny a připravil několik inscenací pro dospělé (v polštině) i jednu loutkovou dětskou (v češtině). Přestože provozně i složením hereckého souboru jde o divadlo amatérské, zaslouží si díky své vyhraněné dramaturgii i výraznému inscenačnímu rukopisu pozornost všech divadelníků.
Syndrom Titanicu
Tuwimův Ples v opeře přejmenovala jeho upravovatelka, básnířka Agnieszka Osiecka na A blázni ještě tančí. Snímek ISAAC SIBECAS
Dramaturgie TrAktoru se zatím zaměřila na původně nedramatická, expresivní a satirická díla polských autorů židovského původu z 30. let 20. století. Pro svou první inscenaci, jež měla premiéru v roce 2010, soubor zvolil jako předlohu poemu Juliana Tuwima Bal w Operze (Ples v Opeře) z roku 1936. V loňském roce pak uvedl inscenaci Remini na motivy povídky Ulica Krokodyli (Ulice krokodýlů) ze sbírky Sklepy cynamonowe (Skořicové krámy) Bruna Schulze z roku 1934. Obě díla se vyznačují podobným pohledem na svět, který bych nazval syndromem Titanicu: na palubě se tančí, zatímco loď se již již potápí.
Tuwimův ostrý pohled na tehdejší svět má mnoho co říct i současné konzumní společnosti. Snímek ISAAC SIBECAS
Pro své dva „představovací” večery ve Studiu Kámen zvolil TrAktor inscenaci textu Juliana Tuwima. Jeho verše svými údernými rýmy místy tak trochu připomínají Wyspiańského Veselku. Ale Wyspiańského svět nesvobodného a rozdrobeného Polska z roku 1900 je úplná idylka ve srovnání s poživačným světem, plným fízlů a děvek, jak jej viděl Tuwim ve svobodném a sjednoceném Polsku let třicátých. A zdá se, že jeho ostrý pohled na tehdejší svět má mnoho co říct i současné konzumní společnosti. Tvůrci z TrAktoru se zřejmě pro svůj inscenační výklad našli inspiraci ve hře Blázen a jeptiška Tuwimova současníka Stanisława Witkiewicze. Poemu zasadili do prostředí blázince a inscenaci symptomaticky nazvali A wariaci jeszcze tańczą (A blázni ještě tančí).
Představení mi silně evokovalo atmosféru wrocławského Festivalu otevřeného divadla z roku 1978. Snímek ISAAC SIBECAS
Scénu tvoří tři železné nemocniční postele, na nichž různě polehávají a posedávají pacienti. Ples v opeře tak dostává podobu pacientského večírku. Jeho průběh jen občas naruší svou kontrolou sestra, i když i ona se „plesu“ vlastně účastní. Na které straně dveří je tedy blázinec? Kostýmy a líčení přesně vystihují zvolené prostředí. Používají se „polsky“ expresivní herecké prostředky – přepjatá mimika a gestika, deformovaná mluva v široké škále hlasitosti, která ještě umocňuje Tuwimovy hrátky se slovy a jejich významy. Recitace je zpestřována voicebandem, sólovým zpěvem i chóry. Ples končí nálezem pacientky oběšené na prostěradle – tedy další reflexe Witkiewiczovy hry. Bohatá paleta použitých prostředků odkazuje až někam k expresivním inscenacím polské avantgardy 70. a 80. let (Teatr Ósmego Dnia aj.). Představení mi silně evokovalo atmosféru wrocławského Festivalu otevřeného divadla z roku 1978.
Divadelní soubor TrAktor nemá pravidelný provoz ani stálou scénu; hraje příležitostně na různých místech. Zájemcům o aktuální informace doporučuji jejich webové stránky, provozované kromě polštiny i v češtině a angličtině: TrAktor
Představení pro dospělé jsou hrána v polštině s českými titulky.
Pracownia Działań Teatralnych TrAktor Praha – Julian Tuwim, Agnieszka Osiecka: A wariaci jeszcze tańczą. Režie Milka Wyszkowska, výprava Michał Wyszkowski. Premiéra 11. 12. 2010. Psáno inspirován představením 19. 2. 2012 ve Studiu Kámen v Praze.
Komentáře k článku: Polský TrAktor brázdí Prahou
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
