32. MF Divadlo Plzeň: Up & Down (No. 11)

Hekuba, ne Hekuba

Je pro mě vždy osvobozující vidět v Čechách jiné než německy mluvící zahraniční divadlo a plzeňskému festivalu se letos povedlo nevídané – uvést v interiérové premiéře letošní novinku z Avignonského festivalu v režii jeho ředitele, dramatika a režiséra Tiaga Rodriguese. Inscenace propojuje Eurípidovu Hekubu se současnými kauzami v oblasti sociální péče a stává se nekompromisní obžalobou systému. Nevídaně propracovaný přednes herců se nesl divadlem až po střechu, doplněný strhující hudbou Otise Reddinga, a sledování textu divákům usnadňovaly důmyslně prokrácené titulky i s tlumočením počítající pečlivě propracované, a zároveň přirozené herecké pauzy mezi promluvami.

Červený balónek

Jako živá voda mě oblažily dvě loutkové inscenace pro děti: novinka z plzeňské Alfy v koprodukci s japonským Loutkovým divadlem PUK Čáslavská – Tokio – 1964, důmyslně propojující české a japonské herce a loutkové či obecně divadelní postupy pod racionálním vedením Jakuba Vašíčka a Tomáše Jarkovského, a čirá loutková poezie Červený balónek v podání Naivního divadla Liberec. Tým Michaely Homolové a Víta Peřiny pro mě, a především pro české loutkové divadlo pro nejmenší diváky, objevil kouzelný krátkometrážní film francouzského režiséra Alberta Lamorisse a jeho poezii zcela po svém přetavil do čistě divadelního jazyka, živě komunikujícího s dětmi od tří let.

Down

Extinction

Náznak divadelní události, odehrávající se tady a teď druhý den festivalu na jevišti Nového divadla, kde si mohli diváci zatančit spolu s německými a francouzskými herci na rave party, byl ten tam s příchodem druhého, nesnesitelně dlouhého dějství, kdy se herci schovali do útrob konstrukce vídeňského panského sídla a jejich schnitzlerovský dekadentní večírek byl promítán pouze na plátno. Úmorný zážitek korunoval Bernhardův monolog v monotónním přednesu rovněž živě streamované Rosy Lembeck v dějství třetím. Manýristické divadlo, které je spíše špatným filmem.

Sága rodu Marxů

Vytříbený, k dokonalosti dovedený, avšak poněkud chladně vypočítavý režijní styl Jana Mikuláška se mi postupem času okoukal, loni mě ovšem vytrhla z letargie jeho inscenace Tolstého Vzkříšení v adaptaci Armina Patrase s životem překypujícími hereckými výkony souboru Divadla Na zábradlí v čele s Kateřinou Císařovou. Letošní Sáze rodu Marxů z brněnské Husy na provázku však jako by chyběl jak život, tak ona Mikuláškova perfektně vykalkulovaná forma. Vyčerpala se snad, anebo se jí vzepřel soubor, známý pro svůj kolektivní autorský přístup? Ať tak či tak, výsledkem byla bezradnost.

///

Více o letošním festivalu Divadlo na iDN zde:

Comédie-Française v Plzni

DIVADLO, ne DIVADLO (No. 1)

DIVADLO, ne DIVADLO (No. 2)

DIVADLO, ne DIVADLO (No. 3)

DIVADLO, ne DIVADLO (No. 4)

DIVADLO, ne DIVADLO (No. 5)

Prohlášení SND po představení Pes na cestě

32. MF Divadlo Plzeň: Up & Down (No. 1)

32. MF Divadlo Plzeň: Up & Down (No. 2)

32. MF Divadlo Plzeň: Up & Down (No. 3)