Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 935)
Divadlo Feste ohlásilo na 16. ledna příštího roku derniéru inscenace Anny Durnové Hodina ženy, kterou jsem viděl v areálu Industry v lednu 2023 a napsal o ní své 795. Mudrování /zde/. Hypotetická vize o neblahé budoucnosti světa mě zaujala natolik, že jsem ji zatoužil vidět znovu.
V Klubu Leitnerova se nás sešlo něco málo.
Smyšlený příběh o návštěvě dvou nadšených mladých političek narozených v roce 2035 v sídle kancléřky Angely Merkelové je hrůzně mrazivý. Inscenátoři chrlí informace. Válka na Ukrajině přerůstá v jaderný konflikt, pandemie chřipek hubí populace východní Evropy, svět ochromuje jaderná katastrofa…
Představení je hereckým koncertem tří úžasných dam.
Kateřina Jebavá, Tereza Havránková a Sabina Šlachtová mizí v temnotách…
Múza šeptá: Jsme nepoučitelní…
Chvátám. Chci být doma. V Komíně dobíhám trolejbus, zakopávám… Dvojitá zlomeniná pravé ruky a naštípnutý bederní obratel mi dávají znát, zač je toho loket…
Dva měsíce jsem nemohl psát. I toto Mudrování jsem naťukal s vypětím sil jedním prstem až tento týden.
A tak i já ohlašuju derniéru svých Mudrování na iDN. Nevím, zvládnu-li ještě nějaké do konce roku. Pak se iDN i Dn promění a o mé služby již pravděpodobně nebude zájem.
Osud tomu tak zřejmě chtěl. Životy se dějí a historie se cyklicky opakuje.
Brno – Komín, 21. 11. 2024
Divadlo Feste, Brno – Anna Durnová: Hodina ženy. Režie Jiří Honzírek, dramaturgie Katarína Kašpárková Koišová. Hrají Kateřina Jebavá, Andrea Hodíková, Sabina Šlachtová. Produkce Štěpán Chalupa, technika Jiří Štěpánek, Jindřich Kovanda. Premiéra v prostorách Industry, Brno, 17. června 2022. Psáno z reprízy 11. ledna 2023. Psáno z reprízy 23. září 2024 v klubu Leinerka v Brně /zde/.
///
Více o inscenaci Hodina ženy na iDN:
Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 795)
Hodina ženy hostuje v Poslanecké sněmovně
Hodina ženy v Poslanecké sněmovně
…
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 935)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Eugenie Dufková
Komentář k Mudrování …..
Poslední glosa o autorovi.
Jaroslav Tuček byl poslušným dítětem své křesťanské maminky. Byl dobrým hercem a několik let uměleckým šéfem Divadla Na provázku, s nímž projel kus světa a jemuž zrekonstruoval Dům pánů z Fanalu na Zelném trhu. Generálních rekonstrukcí divadelních objektů bylo víc. Rok 1989 mu položil na stůl žádost o penzionování. Jiní majitelé rudé knížky – naopak – i po letech postoupí na místa nejvyšší.
Nikdy si nestěžoval. Profesor Bořivoj Srba mu říkával: „Pište, pane Tučku.“ Začal psát a během let vydal několik knih – hlavní téma divadlo – a nejen to. Před lety na půdě domu Jiřího Mahena organizoval několik poutavých večerů.
Jeho Mudrování byla malá, případná svědectví o umění byvším i dnešním…. a tak – neznajíce likvidační důvody dobrých počinů – děkujeme redakci a autorovi za vše.
25.11.2024 (16.59), Trvalý odkaz komentáře,
,Vladimír Hulec
Jsem s pochroumaným panem Tučkem
v e-mailovém kontaktu: možná ještě zvládne něco jednou rukou či spíš prstem napsat tak, abychom to na i-DN publikovali.
Ale i tak se sluší Vám, pane Tučku, poděkovat
za dlouholeté a důsledné vedení blogu na i-Dn. Nebýt Vás, mnohé aktivity a děje – zvláště kolem brněnského divadelního života – by upadly zcela v zapomnění. Tisícího pokračování se už asi nedočkáme, ale i tak to byla – od 31. ledna 2013, kdy jste publikoval na i-DN své první Mudrování – podnětná setkávání. Někdo Vám (i nám/mně) za Vaše texty občas lál, jiní nás i Vás posilovali, abyste pokračoval. Největšími čtenáři (a zastánci) Vašich textů na i-DN bývali Zdeněk Pololáník, Eugenie Dufková, Milena Michaela Orsi a svého času také Josef Kovalčuk. Jeho snad poslední mail, který mi poslal, byl právě apel, abych neupustil od jejich publikování. Držel jsem se toho. Nebyla a nejsou to zanedbatelná jména a věřím, že nejen jim jste rozkrýval brněnské divadelní obzory – historické i současné – a zaujal je. Třeba jen výběrově tématy, která byla blízká jim. A tak to v otevřeném, liberálním periodiku má být.
Pro mne bylo setkávání s Vašimi texty a jejich zavěšování na i-DN vždy objevné, dobrodužné (hledání vhodných fotografií někdy zabralo mnoho hodin) a v zásadě milé. I spolupráce s Vámi. Děkujiu Vám za ně.
Buďte zdráv a věřím, že se v některém brněnském divadle s Vámi a Vaší Múzou ještě potkám. Třeba právě na představení Divadla Feste, na které nedáte dopustit. Anebo na výletě na Kunětickou horu, o němž jste před rokem zaujatě psal. Vyrůstal jsem v nedalekých Pardubicích a tento Váš text mě moc potěšil.
25.11.2024 (17.24), Trvalý odkaz komentáře,
,Milena Michaela Orsi
Drahý Mistře, milý příteli a bývalý kolego Jaroslave,
se smutkem jsem si přečetla, že Vaše trefné, poetické a laskavé glosy divadelních představení, na které jsem se vždycky těšila, už v Divadelkách nenajdu. Škoda, přeškoda, Vaše články prostoupené láskou k divadlu byly jedinečné. Budou chybět. A myslím, že nejen mně.
Když jsem o Vás poprvé slyšela, bylo to z úst mé spolužačky a spolubydlící, kterou jste na brněnské konzervatoři učil herectví. Já, studentka tanečního oddělení, jsem Vás tehdy osobně neznala. Později jsem Vás vídala v činoherních představeních “Mahenky”. Byl jste výborný herec a mne by nenapadlo, že budu mít čest být s Vámi na jevišti. Však víte, bylo to v době, kdy jsme si tykali, v době okouzlení Divadlem na provázku.
Pro tohle divadlo jste žil a mnoho pro ně vykonal. Nevím, zda Vám za to někdo poděkoval. Já tak činím nyní – děkuji Vám. Děkuji Vám za všechno, co jste pro kulturu vykonal.
A děkuji Vám za Vaše přátelství.
Vaše Míša
25.11.2024 (18.40), Trvalý odkaz komentáře,
,Josef Herman
A já si pořád říkal,
proč vás nepotkávám na Janáčkovi… Držte se, a pokud budete moci a budete chtít napsat další mudrování, prostor vám najdeme. Už ne na iDN, zřejmě, ale dá se psát i jinam.
Hlavně zdraví a dobrou mysl vám přeji!!
25.11.2024 (19.44), Trvalý odkaz komentáře,
,