Kateřina Kykalová
(1993) Holka z Prosecca, ze které se po různých životních peripetiích a zahraničních zkušenostech stává hrdá Žižkovačka. Studium Teorie a kritiky na DAMU zakončila v roce 2018 – po půlročním Erasmu v Bordeaux a dramaturgické práci na inscenaci Jakuba Maksymova Thunder. Enter the three witches v Divadle Disk – magisterskou diplomovou prací Pohádka v dramatice Joëla Pommerata. V témže roce nastoupila do Divadelních novin, kde první rok působila jako editorka webu, přičemž s Lukášem Brychtou a kolektivem z Pomezí jako dramaturgyně nazkoušela inscenaci Popel a náprstky. Po roční pauze, vyplněné sběrem třešní na Novém Zélandu, prací v restauraci na Slapech či ve francouzském týmu rezervační centrály švýcarského ubytovacího portálu, se do novin vrátila coby redaktorka rozhovorů a zahraničí.
Průvodkyní zájezdu Madagaskar na kole FOTO HELENA HLADÍKOVÁ
Co vás přivedlo k umění/divadlu
S pravdou ven: Tomáš Klus. Moji rodiče jsou folkáči a já byla v patnácti pyšná, že jsem objevila písničkáře své generace. V době, kdy nás ještě na koncertech postávalo deset, jsem se dozvěděla, že je v absolventském ročníku na DAMU a hraje v Divadle Disk. Tak jsem se šla podívat – a zamilovala se do celého ročníku. Začala jsem chodit na Cabaret Calembour, pro který mé srdce hoří dodnes, Divadlo Disk sledovala nadále a zjistila, že se na DAMU dají studovat i jiné obory než herectví…
Největší umělecký/divadelní zážitek
První setkání s imerzivním divadlem v Golemovi na Štvanici. Ještě po návratu domů se mi ve snu zdálo, že ve vile spolu s postavami bydlím. A pak jsem propadla kouzlu Pomezí, které tento žánr s obdivuhodným zápalem a vynalézavostí rozvíjí už deset let!
Osobnost minulosti nebo přítomnosti, se kterou byste ráda zašla na kus řeči
Kdo mě zná, ví, že mám slabost pro charismatické muže. Se svým někdejším dětským idolem Vojtou Kotkem jsem si coby autorka a redaktorka rozhovorů svůj dávný sen splnila, bohužel se však již nikdy nesetkám s australským hercem Heathem Ledgerem. Od Příběhu rytíře, který se v roce 2000 natáčel v Čechách, se vypracoval až k psychopatickému Jokerovi v Temném rytíři, za kterého v roce 2008 dostal Oscara in memoriam. S dalším roztočeným filmem se totiž ve věku pouhých dvaceti osmi let – údajně omylem – předávkoval prášky na spaní. Zajímalo by mě samozřejmě, jak to bylo…
Námět/text, který vás přitahuje a který byste chtěla zpracovat
V Dilii leží mé překlady moderních adaptací klasických pohádek francouzského dramatika a režiséra Joëla Pommerata. V brněnském Divadle Radost inscenovali Pinocchia, ale mými oblíbenkyněmi jsou Červená Karkulka a Popelka. U psycholanalýzou inspirovaného Pommerata jsou to dětské hrdinky potýkající se s problémy spojenými s dospíváním, které jsou dnešním dětem srozumitelné. To vše v současném jazyce plném poezie!
Divadlo, výtvarné umění, literatura, film, hudba, které máte ráda a kterým se naopak vyhýbáte
Mimo divadlo nejvíce sleduji film, a protože jsem vždy měla ráda herce, nikdy jsem nepřišla na chuť animákům. Paradoxně v divadle miluji loutky – ale vždy ve spojení s vodičem, když mezi nimi vzniká vztah. Divadlo neomezených možností!
Historická či současná osobnost / divadelní postava, která je vám citově nejblíže a – naopak – která je vám vzdálená
Když mě v patnácti naplnila láska k divadlu, identifikovala jsem se s idealistickou Ninou a měla odpor k histriónské Arkadině. Jenže Čechov byl tak moudrý autor, že s postupem času nechává čtenáře porozumět i méně sympatickým postavám…
Rostlina/zvíře/kámen/planeta, které máte v oblibě či obdivujete
Svou suchozemskou želvu Glorii, která tvoří perfektní protipól k mému workoholickému životu. Dostala jsem ji v první třídě za vysvědčení, bylo jí sedm jako mně a od té doby se mnou roste…
Etické či jiné hranice, za které byste jako tvůrce nešla
Vzhledem k tomu, že jsem se sama, ač vnučka řezníka, v dospělosti vzdala masa jako vzdorogesto vůči jeho naprosto zbytečné nadspotřebě a plýtvání, jsem alergická i na plýtvání masem na jevišti. Byť bylo třeba záměrem Krushy házejícího syrovými kuřaty nebo Angélicy Liddell manipulující s naporcovanou krávou poukázat na totéž, nesnesu pomyšlení, že po každém představení skončí maso v koši!
Umělecký/divadelní sen
Důstojné platové podmínky…
Kým/čím byste byla, kdybyste se nevěnovala divadlu/umění
Vzhledem k tomu, že s honoráři a platy v Divadelních novinách a české divadelní kritice obecně si v Praze nemůžete dovolit ani spolubydlení, natož plánovat budoucnost, mě už nějakou dobu živí cestovní ruch. Osm let provázím cyklozájezdy po Francii pro CK Adventura a tři roky je v kanceláři (již na plný úvazek) vymýšlím a produkuji. Od té doby provázím i exotické destinace (naposledy Madagaskar – na snímku).
Plus: Zajímá vás umělecká kritika?
Samozřejmě. A budu v ní pokračovat i po odchodu z Divadelek. Moji rodiče jsou středoškoláci, do divadla chodí jednou za rok a stejně jako kamarádi, kolegové v cestovce nebo klienti na zájezdech po mně chtějí tipy. Snažím se tak na divadlo dívat očima běžných diváků. A když teď půjdou Divadelní noviny cestou odborného periodika typu SaDu, kde budou tito diváci hledat orientaci? Proto s kolegyněmi ze stávající redakce DN Petrou Janák Zachatou a Anežkou Pondělíčkovou spouštíme od 1. ledna příštího roku internetový portál divadelní.net, kde budou o divadle nadále referovat divadelní odborníci, ovšem formou a slovníkem otevřeným široké veřejnosti.
Vzhledem k tomu, že celá redakce Divadelních novin v prosinci končí a bude vystřídána novou, rozhodli jsme se v DN 18–22/2024 postupně publikovat Dotazníky všech stávajících redaktorů a redaktorek. Aby čtenáři věděli, kdo v posledních letech určoval podobu a směr končícího čtrnáctideníku. Od roku 2025 budou DN měsíčníkem.
Komentáře k článku: Kateřina Kykalová
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
