Divadelní noviny Aktuální vydání 22/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

22/2024

ročník 33
24. 12. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Názory – Glosy

    Hubert Krejčí: Pomsta ministra částečné kultury aneb Poslední den jednoho divadla

    Skeč

    Osoby:

    Ministr částečné kultury

    Režisérka Tálská

    Ostatní režiséři

    Technikáři

    Lid

    Hubert Krejčí v první polovině osmdesátých let před vchodem domu v Zámecké ulici v Pardubicích, kde od sedmdesátých do devadesátých let bydlel FOTO ŠTĚPÁN BARTOŠ

    Ministr částečné kultury: Já, ministr částečné kultury, bych rád tímto téměř improvizovaným proslovem uzavřel jednu dlouhou éru jednoho světově známého divadla… této scény… která nám vždycky ležela v žaludku… pila nám krev… a my ji jako obtížný hmyz… takhle… podpatkem! Rozdrtit! A je to! – Totiž, to je soukromý projev… Promiňte, jiný papír! Samozřejmě: Dnešního dne se uzavírá jedna etapa vzácného divadelního souboru, zavírá se jedna scéna, aby se současně otevřela jiná scéna tohoto souboru.

    Rámus a hlasy za scénou: Já nikdy nepiju!

    Vstoupí režisérka Tálská s lahví a kyticí

    Režisérka Tálská: Co je to tady za chlapa? Napi se, nechceš?

    Ministr částečné kultury: No, to je tak, že… nemohu odmítnout.

    Ministr se napije z nabízené lahve: Co to bylo? Uh! To snad byl louh!

    Režisérka Tálská: To je naše provázkovská kořala, ty ňoume!

    Ministr částečné kultury: Útroby mu žhnou a zrak se kalí – skon stejně nechtěný jak nenadálý… Ó, pomsta!

    Padne

    Režisérka Tálská: To je hezký, že dneska cituje Shakespeara. Taky se musim napít… (pije) Nic. – Vůbec nic. – Ukliďte ho někam, tady se zavírá divadlo.

    Technikáři vynesou ztuhlého Ministra. Řinčení skla, úder

    1. technikář: Tak sme ho vyhodili z vokna.

    2. technikář: Bylo už po něm, tak co.

    Režisérka Tálská: Děcka, až ho na ulici najdou, přijdou určitě zase na nás! Měli ste ho zatim dát do sklepa, než to tady skončí. Běžte pro něj, esli tam eště bude, a hoďte… doneste ho dólu do šachty.

    1. technikář: Aby nás tady nestrašil!

    Režisérka Tálská: Strašit? Přece nevěříš na duchy!

    Rychlé bubnování: vstoupí Duch ministra částečné kultury tančí divoký tanec; na konci strne v póze, pak hypnotizujícím gestem vyzve režiséry Husy na provázku, odborníky na divadlo a kritiky. Všichni krátce divoce zatančí a vedeni Duchem odejdou. Řinčení skla a přiměřený počet pádů.

    1. technikář: Čéče, voni sou snad domluvený?? Já se musim napít z tý flašky, co tady nechala Tálská. (napijí se) Ó, divadlo, jež jako fénix vstáváš z popela času, jenžto do nicoty vrtkavým letem navždy propadnul –

    2. technikář: Kořalku! (pije) Tvůj duch je přítomen zde na jevišti, aby na kterékoli scéně příští, až tato zmizí, zas vzlétl k výšinám.

    Duch ministra částečné kultury (objeví se): Duch? Chcete ducha? Tady mě máteť! Hned jsem k službám, prosím hudbu!

    Duch a oba technikáři tančí zuřivý tanec démona – odejdou, řinčení skla a dvojí pád. Pauza.

    1. divák: A to je všechno?

    2. divák: No to víš – zavírá se divadlo. Ale byla to nuda, že jo? Kterej idiot to napsal, tu bezduchost?

    3. divák: Ten… blb… pitomec… šmírák (šeptá).

    Duch ministra částečné kultury (vstoupí): Nastala bezduchost? Jsem připraven.

    2. divák: Von si z nás dělá srandu, nebo co?

    Duch: Nápad!

    2. divák: Hele, víš co? Já mám tadyhle bouchačku.

    Duch: Nápad!

    1. divák: Zabalíme ji takhle do kytice.

    2. divák: Tu kytku přineseme autorovi – takhle mu ji strčíme do xichtu –

    3. divák: – a když do ní vnoří rypák –

    4. divák: – normálně zmáčknu –

    Výstřel. První divák padne mrtev.

    Duch: Výborně.

    2. divák: Copak vono to funguje?? Dyť to nebylo nabitý. To není možný! To není pravda!

    Duch: Takhle do xichtu a zmáčknout – (kouzelnické gesto)

    2. divák: Takhle – do xichtu – a – zmáčknout –

    Výstřel, 2. divák klesne mrtev.

    Duch: Duchova pomsta byla dokonána, záhubou mnohých skončilo se drama. V útrobách herců duchaplnou frašku nacvičí červi, mistři jeviště. O čem to bylo? Krtek a jeho zření světa budiž publika chápavosti příměrem.

    Duch ministra částečné kultury se rozplyne.

    Gong. Nedatováno, pravděpodobně devadesátá léta

    Hubert Krejčí (1944–2022)

    Dramatik, režisér, herec, mim, překladatel, specialista na pohybové techniky asijského divadla a pantomimy. Hra vyšla v nedávno vydaném sborníku Prach v očích mých je vše, co z tebe zbývá obsahujícím dosud nevydané Krejčího pamflety a hříčky.

    • Autor:
    • Publikováno: 24. prosince 2024

    Komentáře k článku: Hubert Krejčí: Pomsta ministra částečné kultury aneb Poslední den jednoho divadla

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,