Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2024

ročník 33
12. 11. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny >

    Time Out Petra Pavlovského (No. 16)

    Kříž není crash, kříž je oběť

    Vlna cool dramatiky je již chválabohu za zenitem, evropským divadlem se začala od západu rozlévat témata smírná, harmonizující či alespoň nadějeplná.

    Crash u potoka začíná svatbou. Foto ALENA HRBKOVÁ

    Byl to pravděpodobně tento nový trend, co vedlo uměleckého šéfa Švandova divadla Dodo Gombára k tomu, aby napsal a inscenoval hru Crash u potoka na motivy románu Karolíny Světlé Kříž u potoka (1868). Jeho příběh ústí do naděje na nový, mravnější a šťastnější život hrdinů, kterou svou obětí vykoupila ženská hrdinka prózy, mladá manželka a matka malého syna Eva.

    Tento rámcový dramaturgický záměr se zřejmě bude týkat přinejmenším zbytku sezóny, protože informační materiál divadla je nadepsán dvojjazyčně Druhý dech – Second servis. Obě sportovní metafory (původem v lehké atletice a v tenisu) jsou ale jen částečně synonymní. Vzhledem k tomu, že má jít o novou šanci, nový začátek téhož vztahu, „životní hry“, byla by adekvátním českým ekvivalentem spíš „druhá příležitost“, či „druhý pokus“, než druhý dech, který prostě jen přichází během vytrvalostních disciplín, ale s žádným novým začínáním (od nuly) spojen, na rozdíl od druhého servisu, není.

    Crash u potoka balancuje na hranici mezi realismem a snem, mezi hořkou komedií a brutální groteskou. Foto ALENA HRBKOVÁ

    Drama je prózou opravdu pouze motivicky inspirováno, přebírá jenom ústřední milostně-existenciální trojúhelník – dva bratři a manželka jednoho z nich. Ostatní postavy jsou jiné či nové, vlastní děj, stažený na jeden večer rovněž – u Světlé jde o dlouhá léta. Shodné je ovšem i vyznění: sebeobětování, pokoření z odpouštějící lásky může zahladit vinu a přinést novou naději. Rozpadající se vztah, u Světlé po sedmi letech manželství, u Gombára doslova pár hodin po svatbě, je – alespoň potenciálně – zachráněn. Na divadle andělskou nevěstou (kongeniální Martina Krátká), která v závěru předvádí symbolický pomalý tanec na prostřené svatební tabuli. Velká divadelní metafora, která dokáže přebít dramaturgické neobratnosti, jimž se hra nedokázala vyhnout. Ano, i jednostranný mravní čin může vztah spasit, pokud „crash“ ještě nezničil všechny předchozí city v srdci partnera. (Dále viz tištěné DN 7/2012, jež vyjdou toto úterý.)

    Karolína Světlá – busta na domu v Praze 1, kde se narodila a prožila své mládí. Foto Atlas Česka

    APRÍLOVÝ APPENDIX

    David LaChapelle: Archangel Michael,  Lost and Found 2011. Foto DAVID LACHAPELLE (zdroj Galerie města Bratislavy)

    DESATERO PRO DIVADELNÍ REŽISÉRY

    Starozákonní Desatero se týká všech příslušného boha-bojných lidí a sestává ze tří příkazů a sedmi zákazů. Divadelní desatero by se mohlo týkat pouze režisérů a sestávat pouze z prohibit.

    Na jevišti nepoužiješ:

    1.     Živá zvířata.

    2.     Neherce, naturščiky, včetně dětí .

    3.     Playbackový zpěv.

    4.     Stroboskop.

    5.     Dýmy dýmající až do hlediště.

    6.     Discokoule.

    7.     Kontralichty.

    8.     Sypání papírků či konfet z provaziště.

    9.     Nahých herců jakéhokoli pohlaví.

    10.   Zobrazování mučení zvířat či lidí a sado-maso a jiného perverzního sexu či zoofilie.

    Zoofilie. Detail z pískovcového reliéfu v chrámu bohyně Lakšmí v Khajuraho ve střední Indii z 10. století n. l. Foto archiv


    Komentáře k článku: Time Out Petra Pavlovského (No. 16)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,