Potužíraviny (No. 7)
…
Viděl jsem v Dejvickém divadle podle povídek a scénáře k filmu Acid House Irvina Welshe.
A světe div se, odehrává se to tam, kde se to stalo, a tehdy, kdy se to stalo – Irvine Welsh: Ucpanej systém (podle povídek z knihy a scénáře k filmu Acid House, režie Michal Vajdička, Dejvické divadlo Praha). Foto HYNEK GLOS
Za všechno – výborný překlad, který je možno prožít v prvé polovině, chytrý konec – dialog, respektive monolog Boha. Úžasně přesný Ivan Trojan, dojemný Mirek Krobot (hodně mu tuhle hereckou kariéru závidím, ale možná víc přeji, protože je to poctivý fachman a dobrý kluk).
Sláva: pravidelný text! Má to jednoduchý příběh – sevřený – až primitivní. A světe div se, odehrává se to tam, kde se to stalo, a tehdy, kdy se to stalo. To je úleva.
Dobrá zpráva, v první půli se lidé z pochopitelných důvodů řvali smíchy – špatná zpráva Bc. Ondřej Zajíc, ředitel, se neusmál ani jednou. Proč asi?
…
Hamlet je herec s charismatem, ale na to, jak se trápí, má moc kolouščí oči. Hamlet /Milan Hajn/ a Gertruda /Blanka Josephová-Luňáková/ – William Shakespeare, Tomáš Jarkovský, Jakub Vašíček: Hamleteen (r. Jakub Vašíček, Divadlo Alfa Plzeň). Foto Divadlo Alfa Plzeň
A pak jsem viděl úžasného Hamleta v Plzni. Jmenuje se to Hamleteen. Úžasnej nápad: ze Shakespeara vzali jen příběh, Hamletovi je patnáct a najednou zjistí, že tatínek je Král a maminka že spí se strýčkem a Laertes je buzerant (s tímto oslovením stvrzeným polibkem jej vyrazí z jeviště) – Hamlet je herec s charismatem, ale na to, jak se trápí, má moc kolouščí oči. Pochopitelně bych mohl mudrovat nad některými chybami inscenace, ale důležité je, že diváci teenageři příběhu rozumějí a že řvou smíchy. Bacha – není to pro PhDr. Hanu Žárskou.
…
Má to primitivní příběh, tedy jednotu místa a času – Egon Tobiáš: Denně (Poníci slabosti) – scéna a režie Jan Nebeský, Divadlo Na zábradlí Praha. Foto BOHDAN HOLOMÍČEK
Sláva! V Divadle Na zábradlí: Egon Tobiáš Poníci slabosti (Denně). Zaplaťpánbůh: nehraje to Dočekal pod nápisem NÁROD SOBĚ, ale úžasný Čtvrtníček a ještě lepší Mejzlík (tím břichem mi připomněl Libíčka ze šedesátých let). Všechny baby na jevišti hrajou úžasně. Hudební travestie na forbíně – bravo! Krásné surrealistické divadlo, Effenberger je po zásluze na to představení určitě pyšný. Má to správnou stopáž, hodina dvacet bez přestávky, lidi řvou smíchy, já jsem se takhle smál Na zábradlí naposledy ve třiašedesátém na Havlově Zahradní slavnosti. Ale hlavně má to primitivní příběh, tedy jednotu místa a času. Je to navíc interaktivní pro mládež – Žárská, kup to.
Komentáře k článku: Potužíraviny (No. 7)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
lenka jungmannová
Dobrý den, pane Potužile,
promiňte, že využívám Váš blog, ale nevíte náhodou přesné datum premiéry Sidonových Latrín v Rubínu v roce 1972? Moc bych to potřebovala vědět do připravované knihy o KS. Ozvěte se mi prosím na [email protected]. děkuji a srdečně zdravím lenka jungmannová
05.04.2012 (15.41), , Trvalý odkaz komentáře,