Neví, čí je
Komediální moralita dánského autora Ludwiga Holberga z 18. století Jeppe z vršku se hrávala v Národním divadle (premiéra 1965) v režii Jaromíra Pleskota a s Rudolfem Hrušínským v titulní roli. Mistrův syn Jan ji nyní uvádí ve svém Divadle Na Jezerce a oběma zmíněným velkým českým divadelníkům inscenaci dedikuje. Ve slavné produkci ztvárnil Hrušínský postavu hédonistického, alkoholu holdujícího prosťáčka, který se díky zpupné panské kratochvíli ocitne na jeden den v šatstvu a „roli“ urozeného pána. Svou neopakovatelnou uměřeností, ale zároveň přesností hereckého projevu vytvořil jevištního hrdinu sice jednoduchého, zprostředkovávajícího ovšem autentickou životní moudrost.
Radek Holub, dnes nepochybně hlavní mužská hvězda Jezerky, však disponuje arzenálem komiky spíš drastické. Ta je vlastně příčinou, že v první části večera, v níž se seznámíme s jednajícími postavami a nekňuba Jeppe je zbit svou hubatou ženou (Miluše Šplechtová) a posléze popíjí v krčmě u vykutáleného hostinského (Martin Sitta), se vlastně skoro pořád křičí (také trochu zpívá, protagonista zvládá vokál velmi solidně). Když se rozsvítí na přestávku, divák má dojem, že se jakoby vůbec nic neodehrálo. Tak stereotypní náladu má inscenace v první části.
Ve druhé polovině, i fabulačně komplikovanější, propracovává komické situace režírující Hrušínský nápaditěji, některé nuance Holubovy komiky jsou neodolatelné, některé však jdou i „přes čáru“. Mám dojem, že herec dostal – díky svému nespornému a diváky vítanému komickému potenciálu – „volnou ruku“. S vkusem své party zvládají představitelé vrchnosti, jejichž potutelnost (oni se baví tím, jak Jeppe neví, čí je) nesklouzne – alespoň při mnou navštívené repríze – k vyslovenému jevištnímu „odbourávání“. Zdeněk Hruška, Václav Chalupa, Jan Hofman a Václav Jílek jsou Holubovi důstojnými spoluhráči.
Inscenace naplňuje solidní profesní parametry divoké divácké komedie, tak lze shrnout výsledný dojem.
Divadlo Na Jezerce – Ludwig Holberg: Jeppe z vršku. Přeložil a volně zpracoval Jaromír Pleskot. Režie Jan Hrušínský, scéna Ivo Žídek, kostýmy Ivana Brádková, hudba Jan Kučera. Premiéra 16. února 2012.
Komentáře k článku: Neví, čí je
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)