Britská distinguovanost a český herecký šarm
Nakladatelství Radioservis pokračuje ve vydávání úspěšných rozhlasových realizací literárních textů. Po detektivkách Agathy Christie se nedávno objevil další klasik žánru: v elegantním designu vychází pěticédéčko s názvem 5× Sherlock Holmes. Příběhy Arthura Conana Doyla v dramatizaci Hynka Pekárka a režii Hany Kofránkové byly v rozhlasovém studiu realizovány v letech 2009 a 2010, titulní roli ztvárnil Viktor Preiss, Holmesova přítele a spolupracovníka doktora Watsona hraje Otakar Brousek st. Jde o zpracování povídek Ďáblovo kopyto, Spolek ryšavců, Pět pomerančových jadérek, Druhá skrvna a Modrá karbunkule.
Slavná doylovská dvojice není českým rozhlasem oživena poprvé, mnozí si jistě vzpomenou i na několikeré zvukové zživotnění tohoto tandemu: Holmese ztvárnili Bohumil Záhorský i Svatopluk Beneš, Watsona Jaromír Spal a později Jiří Císler. Současní představitelé ovšem dokonale plní „zadání“, které by se dalo vystihnout charakteristikami jako britská distinguovanost, potutelná noblesa, radost z logických vazeb mezi událostmi, ale také šarmantní přiznání šťastné náhody při řešení detektivních šarád.
Každý z příběhů je uveden krátkým houslovým motivem (nástroj s Holmesem neodmyslitelně spjatý) i krátkou Watsonovou poznámkou o geniálním příteli, takže se celé vyprávění nese jakoby v duchu retrospektivy, což nebrání například takové informaci, že slavný detektiv se na stará kolena uchýlil na venkov a pěstoval tam včely. Preissův Holmes s rozkoší ohromuje Watsona mistrovstvím své dedukce (brilantní je především zevrubná charakteristika hledaného muže z indicií, které poskytne jeho klobouk, v Modré karbunkuli), doktor v Brouskově podání je zase přiměřeně udiven schopnostmi svého proslulého přítele, oba se přitom spiklenecky doplňují. Jejich přijetí často náhlých návštěvníků, kteří do Baker Street přicházejí s prosbou o radu i pomoc, bývá vstřícné a korektní, ale je-li potřeba, i odměřené či odmítavé.
Oba herci dokáží posluchače vtáhnout do napínavého děje a zároveň mu zaručují téměř „pohádkovou“ jistotu, že vše zdárně vyřeší, i když v jednom případě (Pět pomerančových jadérek) nedokážou uchránit před tragickým koncem toho, kdo se na ně obrátil. Pět příběhů, z nichž ani jeden ve své zvukové podobě nepřesáhne hodinu, nabízí – přes „jednotný“ detektivní rámec – poněkud rozdílné žánry. Zatímco Ďáblovo kopyto a Pět pomerančových jadérek mají ve své syžetové motivaci znaky psychologického hororu, Druhá skvrna připomíná politický thriller, i když pochopitelně se značným retro půvabem, nikoliv ten drsně současný. A Spolek ryšavců či Modrá karbunkule jsou důmyslnými zlodějskými historkami, ta druhá má dokonce značný komediální potenciál (kradený poklad ukrytý ve voleti vánoční husy).
Kromě ústředního interpretačního partu se v ostatních – i menších – rolích objevuje plejáda špičkových herců, jen občas zapůsobí obsazení očekávatelně: role představená Janem Přeučilem jakoby příliš brzy „prozrazuje“, že nepůjde o žádného anděla. Temné povahy přesvědčivě prezentují i Pavel Rímský či Miroslav Táborský, rafinovaný podvodník je skvěle ztvárněn Michalem Pavlatou, tajemnost až do rozuzlení si zachovává vášnivá dáma v interpretaci Dany Černé. Jedním z dramaticky nejvydařenějších střetů je oslovení detektivního tandemu dvojicí z vysokých politických kruhů – se snahou zatajit zároveň některé detaily nastalé kauzy: s Preissem a Brouskem skvělý slovní ping-pong svedou František Němec a Aleš Procházka. V jednom z příběhů se krátce setkáme i s manželkou dr. Watsona (Růžena Merunková), živě je připomenuta také Holmesova hospodyně Hudsonová (Naděžda Vicenová).
Všech pět Doylových povídek má výrazné, nikoliv však plakátově katarzní vyústění, nejde v nich jen o odhalení pachatele. Etický rozměr není totiž v těchto rozhlasových perličkách zlikvidován ani cynicky podceněn. I proto možná máme rádi klasické detektivky, vemlouvavě se linoucí z rozhlasových přijímačů.
Komentáře k článku: Britská distinguovanost a český herecký šarm
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)