Markéta Haroková
DIVADLO
Mám dojem, že moderní divadlo dneška se dostalo do fáze, kdy nejvýše ceněné jsou projekty novátorské, nevšední až lehce provokující, a to jak po stránce verbální, tak výtvarné. Divák a především pak kritik oceňuje vše, co je zvláštní, neotřelé, až „divné“. Kdy platí: to, co je vyřčeno, neznamená nutně to, co je myšleno. A to, co vidíme, není nutně to, co vidět máme.
Gesta a jiné herecké prostředky jsou voleny s důrazem na co největší neobvyklost, často i bez smyslu a logiky. Vše „normální“ a pravdivé je zapovězeno. Divák tomu sice moc nerozumí, ale v honbě za neposkvrněným intelektuálním kreditem inscenaci jistě ocení. A tak se s tím smiřuji a bavím se představou, jak se nová herecká generace bude učit, že láska se vyjadřuje prudkým levotočivým výskokem a zármutek a bolest naznačujeme záchvatem křeče, nejlépe ve stoji na hlavě. Nic proti tomu, po pár hodinách tréninku to jistě zvládnu také.
Jak překvapující pro mě ovšem bylo, když jsem se stala svědkem (a divákem) představení oproštěného od všech zbytečností, příkras a naschválů. A jaká to odvaha inscenátorů! Dva herci jsou tak blízko, že diváci vidí každý záchvěv jejich víček. Bez kousku falše představují příběh – tak přirozeně jako dech. Intimní zpověď adoptivní matky a retardovaného syna se odehrává v jediný večer, v jediném pokoji, kdy venku za okny se chystá pogrom. Jemně, krásně, citlivě hrají o smutku, radosti, o hluboko uzavřené bolesti, o životě a smrti. A jde to.
Odcházím zasažená, dojatá a s nadějí. S nadějí, že se to ještě smí a že se s takovouto krásnou „obyčejností“ ještě můžu potkat.
P.S.: Divadelní spolek Kašpar: Helverova noc.
V režii Jakuba Špalka hraje Petra Špalková a Petr Lněnička.
FILM
Konečně jsem měla možnost zhlédnout tolik diskutovaný film Železná Lady. Těšila jsem se jako dítě, protože miluji Meryl Streepovou a každá další příležitost ji vidět, je pro mě svátkem. ONA JE PROSTĚ BOŽSKÁ! Ale tentokrát jen ona. Zklamalo mě především plytké ilustrativní ztvárnění příběhu Margaret Thatcherové. Biografie této mocné ženy proplula kolem diváků bez názoru a bez hlubšího mapování politických postojů nejvlivnější političky v dějinách Británie. Film líčí tuto ženu jako dezorientovanou stárnoucí bytost trpící halucinacemi, jež útržkovitě vzpomíná na nejvýznamnější okamžiky svého soukromého i politického života. Železná Lady je především líbivé dílo, a ne osobitý film, který by vystihnul podstatu osobnosti.
Komu ovšem patří upřímný hlubokosklon je právem oscarová Meryl Streepová. Bravurně vykresluje britskou premiérku v několika fázích života – vždy s dokonale nastudovanou dikcí a mimikou. V neposlední řadě patří můj obdiv i maskérům hlavní aktérky, kteří jí dopomohli vyšplhat na pomyslný herecký Olymp.
HUDBA
Velmi mě zaujala zatím poslední deska Lenky Dusilové Baromantika. Je to muzikantsky krásně propracované album, které si možná zamilujete až při druhém poslechu. Mně se to stalo a velká láska trvá. Oceňuji poctivou hudbu – místy něžně zasněnou, jindy průbojně dynamickou. A tak se pokaždé s velkou radostí oddávám emocím, které tohle dílo probouzí, a nechávám do sebe pronikat jemné akustické tóny v malebném střetu s novými prvky syntetiky. Lenka Dusilová potvrdila, že patří ke špičce naší hudební scény a právem se dostala na výsluní letošních českých obdob Grammy.
LITERATURA
Znovu jsem otevřela knihu, ke které se čas od času vracím. Zpověď velké herečky a spisovatelky Olgy Scheinpflugové Český román je obsáhlé dílo, jež mapuje život umělkyně a strhujícím způsobem vypraví o lásce ke gigantovi české literatury Karlu Čapkovi. Scheinpflugová použila v knize i originální útržky Čapkových dopisů, které jsou samy o sobě literárním skvostem. Stáváme se také svědky tvůrčího procesu zrodu postav, které Olga ztvárňovala na divadle a konzultovala jejich konečnou podobu s Čapkem. Takovéto vzájemné ovlivňování prostupuje celé jejich dílo.
I když se Čapek kvůli své nemoci velmi bránil, aby nechal osudovou lásku propuknout v celé své velikosti, hluboký, spalující vztah to nakonec neohrozilo a Olga se na sklonku Karlova života stala jeho ženou. Poutavé vyprávění o době, kdy muži byli gentlemani a ženy dámy, příběh velké vášně, lásky k literatuře, divadlu i filosofování nad životem – to je Český román.
Komentáře k článku: Markéta Haroková
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
