Kdo ho má?!

Ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti řeší ožehavou situaci. Kvůli soudnímu sporu byli nuceni změnit název komedie Jak důležité je mít Filipa, jež měla premiéru 16. června. Ředitel Igor Stránský proto koncem září rozhodl, že nový název bude od října znít Jak důležité je ho mít…

Jak je důležité mít… FOTO JAN KARÁSEK

Začátek současného problému se podle herce a mluvčího Slováckého divadla Josefa Kubáníka odvíjí od roku 1949, kdy překladatel J. Z. Novák uvedl do češtiny slavnou hru Oscara Wildea pod názvem Jak je důležité míti Filipa. Hra byla uvedena na mnoha českých jevištích, dočkala se stovek repríz. Jak šel ale čas, jazyk, se kterým překladatel pracoval, přestal být současný. Překladatel Pavel Dominik tedy hru znovu převedl do češtiny a ponechal podobný název – Jak důležité je mít Filipa. To se ale dědicům autorských práv původního překladatele ani trochu nelíbilo a Pavla Dominika zažalovali, ať prý si vymyslí název svůj, osvětlil situaci Kubáník.

Problém je v tom, že původní název hry Oscara Wilda se o žádném Filipovi nezmiňuje. Titul The Importance of Being Earnest je slovní hříčka se jménem Ernest a výrazem earnest (naléhavý, upřímný, svědomitý).

Slovácké divadlo, které nový Dominikův překlad použilo, obdrželo v září doporučený dopis, podle kterého muselo do pěti dnů od jeho doručení inscenaci s původním názvem stáhnout z repertoáru, nebo ji pojmenovat jinak.

Je nám moc líto, že jsme byli do nepříjemného sporu zataženi. Znamená to pro nás komplikace, změny, vysvětlování a na konci jsou diváci, kteří nemohou vůbec za nic. Ti se chtějí bavit, užívat si dobrého divadla. A ačkoliv je z naší strany po právní stránce všechno v pořádku, omlouváme se všem, kterým tato dle nás zbytečná hádka zkomplikovala život. Snad v ní vyhraje ten, kdo má filipa, komentoval situaci Kubáník.

Vedení divadla měla na změnu názvu minimum času. Režisér zmiňované inscenace a ředitel Igor Stránský rozhodl, že od začátku října bude úspěšná hra v Uherském Hradišti uváděna pod názvem Jak důležité je ho mít…

Pokud jde o mě, budu nadále zastávat názor, že jsem plně oprávněn pro svůj překlad hry Oscara Wildea používat titul Jak důležité je mít Filipa. Protože ale chápu situaci Slováckého divadla a rozhodně nechci, aby ješitnost kohokoli ze zúčastněných převážila nad zdravým rozumem, souhlasím s tím, abyste po nezbytnou dobu používali pro můj překlad titul odlišný od mého, vzkázal překladatel Pavel Dominik divadelníkům do Uherského Hradiště.

Oscar Wilde. FOTO archiv

Na www.slovackedivadlo.cz si lze přečíst aktuální komentář vedení Slováckého divadla:

Mezi vlastníkem autorských práv překladatele J. Z. Nováka a autorem nového překladu Pavlem Dominikem se rozhořel ostrý spor o název komedie uváděné doposud jako Jak důležité je mít Filipa. A šel tak dalece, že jsou v něm angažováni největší odborníci na jazyk český, kteří bádají, zkoumají, hloubají. Tady je několik takových vět – jejich autorkou je PhDr. Zuzana Jettmarová, M.Sc., PhD. z Ústavu translatologie FF UK v Praze. Vysvětluje v nich, na čí stranu by se ona jakožto odbornice postavila: Na základě provedeného rozboru se nedomnívám, že si může dědic A. Novák osobovat právo na titul (případně jméno postavy). Z hlediska identity Wildeovy hry, její překladové reprezentace, jakož i z hlediska příjemců nepovažuji jakékoliv vynucené změny titulu za funkční. Z rozboru je patrné, že překlad titulu hry i jména postavy jsou univerzálním překladatelským problémem, který plyne ze samotné její výstavby, a že překladatelé do různých evropských jazyků směřovali k funkčním řešením, aby zachovali očividné a zásadní významy originálu, byť i za cenu posunů vynucených rozdílností jazyků při hledání dvojice křestní jméno – obecné jméno klíčové vlastnosti.
Podívejte se i na videoreportáž Televize Slovácko z doby, kdy jsme komedii Jak důležité je ho mít… hráli ještě pod původním názvem. Režisér Igor Stránský v ní zmiňuje, proč sáhl po novém překladu Pavla Dominika i co je důležité v přístupu ke hře samotné. Představitel Filipa Jiří Hejcman mluví o ne úplně současném druhu humoru, který hra nabízí. A jak se se jménem Filip vyrovnává dámská část souboru prozrazuje Klára Vojtková neboli Gvendolína Fairfaxová. Reportáž přibližuje i kolikrát byla tato Wildeova hra již ve Slováckém uvedena.

/z více zdrojů pro i-DN zpracoval hul/

Autor: DN
Publikováno: 13. října 2012

Zprávy

Komentáře k článku: Kdo ho má?!

Petr Pavlovský

Problematice kongeníálního překladu
IRONICKÉHO názvu komedie O. Wildea „The Importance of Being Earnest“, doslova a ve smyslu hry „Je důležité být seriózní“ (upřímný, svědomitý – EARNEST), jsem se už kdysi věnoval v kritikách některých inscenací, tuším v Literárních novinách a v Týdeníku rozhlas. Jde totiž, v českém kontextu, o případ zcela jedinečný!
Použití některých volných, ale o to trefnějších či prostě hezčích překladů názvů her k jiným překladům, to je u nás celkem běžné, viz. např. Sládkovy názvy Večer tříkrálový či Sen noci svatojánské (též Trnkův film). Sládkovi dědici ovšem nenamítali, dědická práva již byla prošlá.
Horší už byl případ názvu filmu Někdo to rád horké, který ačkoli je doslovným překladem, si autor nárokoval do té míry, že jej Studio Y muselo obejít slovoslednou fintou: „Horké to někdo rád“. Finta byla sice nepříliš korektní, ale chtít tantiémy za doslovný, nikterak tvůrčí překlad také není nic moc, že.
Jinou kauzou z téže problémové dížky je český titul knihy a její filmové adaptace – Jih proti severu. To je „překlad“ více než volný, proto na Slovensku kniha vyšla pod původním názvem „S vetrom odvanuté“. Ten český vymysleli V+W svou revuí „Sever proti Jihu“. (Použil jsem kdysi doslovný překlad do angličtiny – the war North against South – při konverzaci o té válce v anglickém prostředí a nikdo netušil, o čem mluvím, protože oni tomu tak nikdy neříkají; je to pro ně secesní válka, abolicionistická válka nebo prostě Civil War.)
Wildeova komedie se u nás samozřejmě hrála už od počátku min. století, a to pod různými, nepříliš uspokojivými názvy, jako Bemberiáda, Přítel Bembery atd. Pak ale po válce přišel J. Z. Novák s geniální a nikdy nepřekonatelnou substitucí: idiom anglický, pracující s bisemií jména obecného a vlastního (odlišnost je pouze ve velikosti začátečního písmene), nahradil podobným idiomem českým, který činí totéž. Jistě je zde významový posun – mít Filipa neznamená v češtině být seriózní – ale grunt vychází: v obou případeech jde o cosi pozitivního, na čem by mohly mladé dámy na vdávání trvat!
NOVÁKOVO PŘEKLADATELSKÉ GESTO je neopakovatelné, zázraky se dějí jen jednou, s tím je třeba se smířit. Smířili se s tím dokonce i Slováci, užívají ten název také.
Srovnat bychom to mohli snad s kongenialitou překladu titulu Who is Affraid of Wirginia Woolf českým „Kdopak by se Kafky bál“, ale už za „normalizace“, jako výraz režimní diskriminace manželů Pellarových, se to hrálo pod banálním a běžnému diváku nic neříkajícím názvem Kdo se bojí Virginie Woolfové. A snad ani dnes nechce nikdo dědicům Pellarových platit tantiémy.
Jsem přesvědčen, že tvůrčí překladatelské gesto J. Z. Nováka, patrně nejzdařilejší za celou jeho bohatou kariéru, je tak jedinečné, tak obdivuhodné a z překladatelského hlediska záviděníhodné, že si trvalou autorsko-právní ochranu zaslouží. Snaha obejít autorské právo přehozením slov na „Jak důležité je mít Filipa“ je pouhým nejapným, česky zlodějským pokusem, jak zcizit autorská práva.
Pro plebejskost českého prostředí je to případ příznačný: ukrást někomu cihlu ze stavby, to by bylo fuj! Ale ukrást nádhernou, šťastnou a neopakovatelnou myšlenku, to je vlatně samozřejmost. A oprávněná, přirozená snaha uplatnit své vlastnické právo, je interpretována jako nízká zištnost.
Náhradnímu názvu „Jak důležité je ho mít…“ chybí to hlavní – Filip: doslovně i přeneseně. Chytrost nahradila vychytralost, vtip byl nahražen vulgarizující narážkou. Oscar Wilde se ve svém hrobě na pařížském Père Lachaise obrací!

13.10.2012 (4.23), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Petr Pavlovský

Slovácké divadlo
se zachovalo jako člověk, který začne na neschváleném pozemku stavět bez povolení a kalkulkuje na to, ža až bude dům „pod Gleichou“, tak mu úřad to povolení dodatečně dá: „Přece mě to nenechají zbourat!“
Divadlo si mělo na začátku ten název s dědicem práv A. Novotným dohodnout (získat stavební povolení), a pak to teprve dát na dramplán (nechat dělat projekt). Pokud by souhlas A. N. nezískalo (nedostalo stav. povolení), muselo by uvažovat o jiném názvu hry (o jiné parcele), anebo tu komedii prostě nehrát (dům nestavět).
A. N. ve snaze uchovat překlad J. Z. Nováka mezi stále hranými jedná standardně liberálně: Také it or leave it!
Jakkoli nejsem překladatel ani dramaturg, dovedl bych takových (samozřejmě daleko ošklivějších, ale použitelných) názvů vymyslet tucet: „Jméno především! Na jméně nezáleží? Chceme Arnošta! Fiktivní přítel. Miluji tě pro tvé jméno! Dva pozdní křty. Do nového života s novými jmény! Mystifikace po anglicku. Buď Arnošt, nebo nikdo! Arnošt a žádný jiný!“ Atd.
Skutečný překladatel, jakým je Pavel Dominik, by jistě dokázal vymyslet lepší. Stejně krásné jako to cizí peří to být samozřejmě nemůže, ale zato by to nic nestálo a nebyla by ostuda!

14.10.2012 (14.51), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Vladimír Hulec

Jakkoli je patrné,
že jde především o peníze, souhlasím s Petrem Pavlovským, že název Jak je důležité míti Filipa, tedy především ono jméno Filip, jež skvěle akcentuje původní titul a jeho jazykové konotace, je natolik autorským vkladem původního překladatele, že na ně má právo mít copyright. A že je třeba i nový překlad – pokud chce využít jména Filip – konzultovat s dědici práv. A že vymyslet nový titul a jméno postavy až tak těžké být nemusí. Každého jistě napadne hned několik a možná bychom mohli uspořádat anketu (za sebe /zadarmo/ navrhuju Jak je důležité být Svatouškem – tedy jméno Svatopluk/Sváťa). Samozřejmě, pracuje se s ním i uvnitř textu, tak to vždy bude přinášet jistá překladatelská úsilí a ne vše bude dobře fungovat. A především zprvu nebudou titul a jazykové hrátky v daných situacích tak divácky vděčné, anebo se budou posouvat jinam. Ale právě o to přece v překladatelském řemesle a autorských právech překladů jde.

14.10.2012 (16.00), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Dušan Hübl

Autorským právem
se zabývám pouze v rámci amatérského divadla, ale dovolím si přidat svůj názor. Problém s českým názvem pro tuto Wildovu komedii se neobjevuje poprvé. Roku 2004 v rámci překladatelského semináře Ústavu translatologie FF UK v Praze hru nově přeložil kolektiv lektora Stanislava Rubáše a dvanácti studentů a použil pro ni název „Jak je důležité míti Filipa“. Téhož roku překlad pod tímto názvem vyšel knižně v zrcadlovém bilingvním vydání nakladatelství Jitro (překladatelé jsou v katalozích uváděni zpravidla v podobě „Olga Ferjenčíková et al.“). Pro jeho divadelní inscenace však bylo z autorsko-právních důvodů také nutno najít názvy jiné. Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích hru uvedlo pod názvem „Není Filip jako Filip“ (2006), Divadlo Rity Jasinské v Praze pod názvem „Je důležité být (s) Filipem!?“ (2008).

Souhlasím s názorem, že český název hry, použitý poprvé překladatelem Jiřím Z. Novákem, se oprávněně mohl stát předmětem ochrany podle autorského práva. Nejde o doslovný překlad originálního názvu, ale o jeho tvůrčí převod do jiného jazyka, v němž se překladateli podařilo najít slovní hříčku, která smyslem vcelku odpovídá té původní, a formálně ji možná dokonce překonává. Neznám celé pozadí kauzy, ale nejsem si jist, zda chyba nastala na straně Slováckého divadla. Je provozovatel skutečně povinen zkoumat, zda název přeloženého díla není náhodou výjimečně chráněn? A má šanci to předem zjistit? Pavel Dominik totiž svůj překlad pod názvem „Jak důležité je mít Filipa“ vydal knižně (Pistorius a Olšanská 2012). Ovšem Aura-pont jeho překlad téže hry nabízí k provozování pod názvem „Každý má svého Filipa“. Bude zajímavé sledovat, jaký název nakonec ponese ostravská inscenace, která bude mít premiéru ve čtvrtek. Oč jednodušší to měli Francouzi: „L’importance d’être Constant (Fidèle, Aimé)“!

15.10.2012 (20.44), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Petr Pavlovský

Jsem přesvědčen,
že k porušení autorských práv došlo už v tom okamžiku, kdy někdo poprvé zveřejnil překlad se jménem Filip v názvu, protože v substituci jména Earnest jménem Filip je jádro Novákova geniálního nápadu.
Porušovatelem práv je samozřejmě především každý překladatel, který se pod překlad se jménem Filip v názvu podepíše – divadlo není povinno kontrolovat, jak to má překladatel s dědici práv J. Z. Nováka dohodnuté.
Nejsem ale právník, abych věděl, koho by případně mohli žalovat, zda pouze překladatele nebo i instutuci, která zcizený název na své „zboží“ použila. Také mi není jasné, proč ten právní spor „nevybublal“ už při těch knižních vydáních.
Poznámka k inscenaci Studia Ypsilon: Český překlad názvu filmové komedie USA Někdo to rád horké vlastně není překlad, je to pouhý nevýstižný kalk, protože anglické Some Likes it Hot má sexuální konotace, kdežto české Někdo to rád horké ne. Slovosledná finta Studia Y Horké to někdo rád byla nejenom nepříliš korektní, ale především zbytečná, protože bylo na místě název skutečně přeložit, volněji, ale po „lechtivém“ smyslu (něco jako Někteří to dělají rádi).

17.10.2012 (10.39), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Pavel Trenský

Wildeova komedie a její titul
je od nepaměti předmětem nejrůznějších spekulací. Jedna z nich je např., že Earnest byl mezi zasvěcenými kód pro hemosexuálního jedince (dosud výraz „he is real man“ má v některých homesuxálních kruzích konotaci gaye). V tomto případě to byl autorův soukromý žertík, srozumitelný velmi malé menšině a svého druhu provokace. Ani postavy, ani obecenstvo zřejmě si nebylo vědomo tohto významu. Ernst > Earnest (ernst) je ovšem výraz německého původu, v překladu „vážný“ i „vážený“. Souhlasím s p. Pavlovským (jestli mu správně rozumím), že důraz na jméno Filip je zbytečný. Jde v podstatě o vrtoch a změna třeba za neobvyklé jméno jako Přemysl anebo Horymír by se dala vestavět do vynalézavého překladu.

17.10.2012 (12.58), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Pavel Trenský

Co se týče překladu
„Some like it hot“ na „Někdo to rád horké“, souhlasím s p. Pavlovským, že jde o bezobsažný překlad. Avšak myslím, že v tomto kontextu „hot“ nemělo nutně sexuální konotaci (sex sice ve filmu byl, ale hlavní motiv byla spíše záměna totožnosti a s ní související bláznivé zápletky). Třeba „hot jazz“ rozhodně nemá se sexem co dělat. Snad překlad „Někdo to rád divoké (či na divoko)“ by bylo vystižnější, ale nejsem si jist.

17.10.2012 (16.28), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Antonín Dvořák

Myslím,
že nikdo neupírá J. Z. Novákovi to, že jeho řešení s Filipem namísto Ernesta bylo vynikající. Otázkou je, jestli titul „Jak je důležité míti Filipa“ či jeho modifikace, a použití jména Filip vůbec, jsou chráněny autorským zákonem. Někteří diskutující si zřejmě myslí, že ano, já si myslím, že ne. Směrodatný ale bude výrok soudu, který se, věřím, opře o odborná stanoviska z relevantních oborů.

Bohužel k tomu musí dojít, i když je podle mého názoru podání žaloby v této věci znakem malichernosti. Doufám, že rozsudek bude takový, aby si čtenáři i diváci v Uherském Hradišti, Ostravě i jinde mohli vychutnat Dominikův kvalitní a současný překlad této geniální Wildeovy komedie a konečně se po letech inscenací Novákova překladu dozvědět i to, jak Wildeova hra opravdu končí.

23.10.2012 (10.21), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Vladimír Hulec

V sobotních MfD (13. října, str. A 14)
je rozhovor se specialistou na autorské právo, právníkem Františkem Vyskočilem (mimochodem synem prof. Ivana Vyskočila) Lovec ukradených duší (nejen na webu), který se dotýká obdobné problematiky ve světě filmu. Zajímavá je pasáž o autorském právu sloky písničky Z. Svěráka Upeč třeba chleba a především právu k názvu filmu Marie Poledňákové S tebou mě baví svět. Rozumím-li tomu u dobře, tak za slogan S Divadelními novinami mě baví svět, anebo S tebou mě baví Divadelní noviny a možná i S Divadelními novinami mě baví divadlo bych musel platit autorská práva, neboť onen slovosled vymyslela paní Poledňáková. Hm… Překlad je samozřejmě něco jiného, ale cosi o (přes)hraničních využíváních cizích názvů, případně jmen (v daném rozhovoru se mluví o postavičce Kuky) či odkazů na ně, to vypovídá.
Už se děsím, až někdo nazve film Ahoj, mami. Jak pak napíšu dopis své mamince?! Anebo Veselé Vánoce…

25.10.2012 (0.29), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Vladimír Hulec

A ještě jedna věc.
Karel Čapek vymyslel slovo robot. Autorská práva k jeho dílům snad ještě nevypršela (anebo nedávno – nejsem v tom odborníkem – to by byl pech) a slovo robot je prokazetelně jeho autorské dílo. Není to šance pro českou ekonomiku? Znám spoustu uměleckých děl a průmyslových výrobků, která toto slovo využívají. Kde začít s žalobami?!

25.10.2012 (0.32), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
- Petr Pavlovský
  
  Autorská práva dědiců K. Čapka
  vypršeka roku 2008 – 70 let od smrti tvůrce, který napsal hru R.U.R.
  Slovo robot ovšem vynalezl – jak se traduje – Josef Čapek, který je poradil svému bratru. Předpokládám, že nejde o to, kdo co vymyslel, ale kdo to vetknul do chráněného díla.
  Ale i kdyby se za autora slova ROBOT považoival J. Čapek, končila by autorská práva v dubnu 2015.
  Jiná je ovšem otázka, může-li být neologismus ROBOT předmětem ochrany autorských práv, domnívám se, že ne. To ovšem s konečnou platností může určit jenom soud, stejně jako otázku, je-li při překladu Wildeovy komedie do češtiny předmětem ochrany sousloví „je důležité mít Filipa“, popř. „býti Filipem“ a pod. Já se domnívám, že ano, ale nezbyde mi opět, než uznat výrok soudu, ať bude jakýkoli (mezi dědice J. Z. Nováka nepatřím a ani se s nimi neznám :-).
  
  28.10.2012 (21.22), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
- Vladimír Hulec
  
  Samozřejmě,
  že jsem o vypršení autorských práv Karla Čapka věděl, vždyť má žena právě připravuje s Vladimírem Morávkem čapkovskou sezonu v Huse na provázku. Myslel jsem to jako tak trochu komiksový vtip, legraci, humor, nadhled. Asi jsem neměl dostatečného filipa…
  🙂
  
  28.10.2012 (21.50), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Libor Vodička

Vážení,
většinou tato a podobná fóra nesleduji, nemám na to většinou čas. Ale byl jsem na to známými upozorněn, a protože se to týká mojí práce ve Slováckém divadle, musím reagovat na některé omyly, chyby i předsudečné závěry některých mluvčích, výše uvedených (mám na mysli konkrétně pány Pavlovského a Hulce).
Především: překlad pana Dominika jsme vybrali po důkladném uvážení, protože je vynikající a v tomto okamžiku nejlépe zprostředkovává Wildovy autorské intence. Nejsem pro to, aby se zavedený titul hry měnil s každým novým překladem, bylo by to v rozporu s naší tradicí. Vždycky jde totiž o hru, jejího autora a diváky – ti chodí v tomto případě na „Filipa“ Wildova, a ne překladatelova. Věřte, že 99% diváků se ani nezajímá, kdo a kdy věc přeložil. Český titul hry ostatně tak zlidověl, že se používá přímo nebo parodovaně v mnoha textech. Můžeme si to mimo jiné ověřovat každý večer z reakcí publika, notabene s diváky i hovoříme, což je pro některé asi nečekané. Vymyšlenosti typu Jak je důležité mít Arnošta, Sváťu atd. jsme opustili dávno před zahajovací zkouškou a jsem přesvědčen o tom, že to bylo dobře. Dokonce i strojový překlad Googlu poskytuje české znění s Filipem. Novákův překlad zastaral, což je normální, ale zároveň vydržel o dost déle, než je obvyklé, protože novější překlad neexistoval.
O co tedy jde? Ve sporu jsou dva lidé: kterému z nich jde o zájmy české kultury a o diváka? Jsem přesvědčen, že Pavlu Dominikovi, protože jinak by určitě svůj čas a um věnoval jinému překladu.

Pane Pavlovský,
Vaše přesvědčení o tom, že jsme malí čeští kradači Vám nebudu brát, ani vymlouvat. Jste zajatcem vlastního bludu a jistě věříte například tomu, že i v dnešní době běžně říkáme: Je důležité něco míti… Je dobré tomu věřiti.

Pane Hulče,
Vaše poslední dva vstupy spíše relativizují Vaše předchozí a čtenáře přesvědčují o tom, že nejste kvalifikován se k podobným sporům ani vyslovovat. Autorská práva na dílo K. Čapka skončila v roce 2009. Slovo robot samozřejmě zlidovělo a globalizovalo se ještě za Čapkova života. Není známo, že by se přel o autorství a soudil se zbytkem světa. Naopak, jako literární autor to považoval za součást svého úspěchu. A je skutečně pravdou, že pokud se nezastaví toto hokynářské myšlení v kultuře, potažmo v umění, brzy budeme jen platit, anebo se soudit, protože každé slovíčko bude brzy někým zaregistrováno a ten někdo bude podle práva autorem.

Ano, souhlasím s tím, že J. Z. Nového překlad byl dlouhá léta plně funkční a že do českého kulturního vědomí uvedl Filipa (tedy jméno postavy, která je v originále Ernest). Byl to chytrý a dobrý překladatelský tah spojit Ernesta s českým idiomem „musí mít filipa“, o němž ostatně velice hezky psal i vzpomínaný Karel Čapek v LN 26. 5. 1933. Doporučuji přečtení! Je politovánihodné, že nyní hrajeme Filipa pod – podle mne pitomým – názvem a je ještě víc k politování, že se tak děje kvůli malichernosti. Osobně ani na vteřinu nepochybuji o tom, že se k názvu zase vrátíme, pokud mezitím nebude derniéra, neboť známe průměrnou délku soudních tahanic…

28.10.2012 (14.09), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
- Petr Pavlovský
  
  Autorská práva k dílůkm K. Čapka
  nepřestala platit roku 2009, ale 25. XII. 2008. Kdo to nevěděl, mohl přijít do velikých finančních problémů – na celém světě, který tuto normu ochrany autorských práv respektuje a uznává.
  
  28.10.2012 (21.29), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
  - Dušan Hübl
    
    Dovolím si malou opravu.
    Majetková autorská práva k dílu Karla Čapka byla chráněna do 31. 12. 2008. Jeho díla jsou tedy z tohoto pohledu volná od 1. 1. 2009. To vyplývá z českého Autorského zákona. Pro úplnost dodávám, že tzv. osobnostní autorská práva jsou chráněna trvale.
    
    K samotnému předmětu sporu:
    myslím, že mezi vymyšlením slova – neologismu a vymyšlením originálního a nedoslovného překladu názvu konkrétního díla je z autorskoprávního hlediska jistý jemný rozdíl. Souhlasím s tím, že kauzu Earnest versus Filip asi může z hlediska práva (možná nikoliv spravedlnosti) rozhodnout pouze soud. A jak jsem již napsal výše, nejsem si jist, zda uživatel předmětného sporného názvu (ať již nový překladatel nebo divadlo inscenující jeho překlad) má vůbec šanci zjistit, že je v tomto případě možná chráněn i samotný název.
    
    29.10.2012 (21.08), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
- Petr Pavlovský
  
  Lituji,
  ale mýlíte se v samém meritu sporu, když tvrdíte, že: „Vždycky jde totiž o hru, jejího autora a diváky – ti chodí v tomto případě na “Filipa” Wildova, a ne překladatelova.“
  Na Wildeova Filipa nemůže nikdo nikam přijít, protože O. Wilde nikde žádného Filipa nemá!
  Název J. Z. Nováka je skvělý, o tom není spor. Kvůli tomu ale ještě není nějakým „obecným majetkem“ k volnému užití. Naopak, je chráněn autorským právem a je to tak správné!
  Spor vůbec není malicherný, je to standardní spor o uplatnění autoského práva, jako každý jiný. Věřím, že soud tento můj uměnovědný názor potvrdí.
  
  28.10.2012 (21.38), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
  - Libor Vodička
    
    Pane Pavlovský,
    Váš omyl připisuji tomu, že jste zůstal bytostným teoretikem. Dnešní český divák chodí na Wildeova Filipa, a nyní jde v „meritu“ věci, právě o to, jestli tak zůstane i nadále, anebo bude muset chodit na Arnošta, Ernesta, Sváťu… jimiž bude muset příští dramaturg substituovat Filipa. Jsem přesvědčen, že se tím nejen vyšachuje tato výborná konverzační komedie z repertoárů českých divadel, ale naruší se ve jménu abstraktního právního purismu a zejména pak privatizace jazyka celá česká překladatelská tradice. Pokud někdo stojí a hájí pozici „živého divadla“, nemůže se – podle mého přesvědčení – v této chvíli stavět proti novému překladu Pavla Dominika.
    P.S. Osobně nejsem uražen, byť mne dosud ještě nikdo ze zlodějství neobvinil. A víte proč? Hádejte.
    
    29.10.2012 (13.48), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
- Petr Pavlovský
  
  Píšete,
  že moje „přesvědčení o tom, že jste malí čeští kradači mi nebudute brát, ani vymlouvat“. To uděláte dobře, protože taková snaha by byla směšná.
  Nechcete-li být nazýváni zloději, napište mi, jak jinak má být pojmenován někdo, kdo někomu bez jeho souhlasu něco odcizí a po jeho protestu mu to odmítá zaplatit?
  
  28.10.2012 (22.38), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Libor Vodička

Omlouvám se za překlep.
Myslel jsem samozřejmě překlad J. Z. Nováka, nikoli Nového…

28.10.2012 (15.25), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Vladimír Hulec

Pane Vodičko,
máte pravdu, že se k odborné stránce dané problematiky nemám co vyjadřovat a ani nemíním, neb o ní mnoho nevím a nikdy jsem s ní nebyl konfrontován. Snažil jsem se a snažím jen vnášet rozumné argumenty z obou stran tak, aby bylo dost široké pole k diskusím. Mluví-li totiž jen jedna strana sporu, snadno převažuje dojem, že existuje jasné a jednoduché (a jednoznačné) vyústění. Myslím si, že tomu tak – aspoň v obecné rovině dané problematiky (tedy autorství titulů, nových jmen a jejich překladů) – není a že je dobré se nad tím z více stran a úhlů zamyslet.
Co se týká konkrétního případu, nevím o něm tolik, abych dokázal vynášet soudy. I když samozřejmě jsem vždy na straně živého divadla.

28.10.2012 (20.17), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Rudo Leška

No,
ono je to trochu zložitejšie a na pokojnú diskusiu, či autorským právom chrániť samotný titul prekladaného diela. Má to súťažný aspekt – každý divák vie, čo je „Ako je dôležité mať Filipa“. Priznaním autorského práva titulu preloženého diela ale staviame druhého prekladateľa do situácie, že nemôže divákom povedať, čo je vlastne predmetom jeho prekladu (nemôže predsa divákom hovoriť „To je tá slávna Wildeova komédia, ktorá sa doteraz hrala pod titulom, ktorý bol preložený inak, ale nemôžem prezradiť ako“ a situáciu nerieši ani uvedenie originálu, lebo nie každý vie anglicky a navyše čo s prípadom, keď je to z málo známeho jazyka).

Je to kvalitatívne iná situácia, než keby išlo o titul vlastného diela – napríklad Smrť sa volá Engelchen. Tam je legitímne požadovať po inom spisovateľovi, aby si pre svoje vlastné dielo našiel iný titul a neparazitoval na slávnejšom cudzom románe (hoci v prípade menej tvorivých titulov tu vznikajú tiež interpretačné ťažkosti). V prípade prekladu ale nejde o titul vlastného diela, ale o titul preloženého, t.j. cudzieho diela. Myslím, že to situáciu trochu mení.

Rád si vypočujem názor súdu.

05.11.2012 (19.30), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Vladimír Hulec

Petr Pavlovský
publikoval na dané téma v DN 19/2012 vlastní Komentář. Najdete jej na: http://www.divadelni-noviny.cz/jak-je-dulezite-mit-penize
I pod ním se vyvinula diskuse.

18.11.2012 (3.10), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Vladimír Hulec

Petr Pavlovsdký
v dané kauze pokračuje va svém blogu No. 49, kde publikuje polemický dialog s právníkem Rudo Leškem. Najdete jej na: http://www.divadelni-noviny.cz/time-out-petra-pavlovskeho-no-49

30.11.2012 (11.57), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Petr Pavlovský

Jedinečnost této kauzy
spočívá v tom, že ačkoli je celý nový překlad samozřejmě lepší (je aktuální), tu fintu s Filipem musel převzít, protože nic srovnatelně šikovného se v češtině vymyslet prostě nedá.
Jediné možné pozitivní řešení je po mém soudu smírná dohoda Pavla Dominika s dědici na nějakém klíči, podle kterého by se tantiémy rozdělily. („Klíč dohodou“, nemusí to být zrovna půl na půl.)
Jinak po mém soudu nezbývá, než hrát nový překlad (nové překlady) bez jména Filip, což znamená vrátit se k praxi před Novákovým „objevem“ – před rok 1949. Takových, jistěže výtečných překladů mohou pak být tucty, ale všechny budou mít nemilý handicap: Homonymum Filip (jmenovat se Filip – mít Filipa) budou postrádat. A tak to bude až do roku 2071, kdy končí autorská práva dědiců J. Z. Nováka.

23.12.2012 (1.11), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,