Pavel Vácha: Václav Havel ve foyer Divadla Na zábradlí v prosinci 1963
Tahle fotografie je jednou z mých prvních, které se nějak týkají profesionálního divadla. Vznikla po premiéře autorovy Zahradní slavnosti. Troufnu si tvrdit, že zachycuje jeden z okamžiků, kdy začínala v českém divadelnictví nová, velice důležitá epocha. Havlovým úmrtím před necelým rokem ta epocha možná končí, ale pevně doufám, že na Zábradlí je jeho duch stále přítomen. Já jsem tehdy vlastně začínal, živil jsem se v denících sportovní fotografií, teprve rok poté jsem se dostal na FAMU. Neměl jsem to nikdy úplně jednoduché, nastoupil jsem na specializaci kamera, umělecká fotografie se jako obor otevírala, až když jsme končili první ročník. Studoval jsem tedy dva obory. FAMU tehdy byla velice důležitým místem setkávání lidí, myšlenek a názorů, nejsem si jist, jestli tam dnes taková atmosféra panuje. Jako pedagog zde působil kupříkladu Milan Kundera, jehož přednášky v největší posluchárně v Lažanském paláci byly přeplněné studenty. Když si vzpomenu, že jsem zkoušky u něho dělal v kavárně Slavia u okna s výhledem na Hradčany, vypadá to skoro vymyšleně. Na FAMU nešlo o školometské dodržování osnov, nenaplňovaly se kredity, ale pracovali jsme. V sedmdesátých letech se to zvrtlo jinam a obávám se, že fakulta se z toho dodnes nevzpamatovala.
Havlovu fotografii jsem pořídil na materiál ORWO NP7, kamera byla Praktika s legendárním Flektogonem 25 mm. Osvětlení klubu na Zábradlí tehdy opravdu nebylo ideální, ale myslím, že technická podoba snímku odpovídá charakteru doby…
Speciální seminář divadelní fotografie ve výuce ovšem neexistoval, jeho místo v nabídce předmětů se objevilo mnohem později. Vedoucí naší katedry profesor Ján Šmok, velice imponující osobnost, nás svými fotografiemi neoslňoval, ale věděl, co studentům říct i neříct, a taky věděl, jak sdělit to, co chtěl. Absolvoval jsem v osudovém roce 1968. Byli jsme po ukončení školy se spolužáky kandidáty Svazu československých výtvarných umělců, mohli jsme chodit s fotografiemi alespoň „do komise“ do Mánesa. Opravdu to nebyl dobrý startovací rok. V komisi byly dodnes ceněné osobnosti, nechci jmenovat, ale k nám se ti mistři chovali – no, všelijak. Připomenu historku s Josefem Sudkem a jeho vztahem k podobné byrokratizaci. Jednou dostal zakázku nafotit panoramatické obrázky Mostecka. Chtěl něco zaplatit, oni po něm vyžadovali fakturu a mělo to být se souhlasem patřičné komise. Mistr na tu informaci reagoval asi takto: No já vím, že se v Mánesu nějací pánové scházejí, ale to pro mě není. Pan Fotograf ale pracoval na Mostecku dál. A výsledky jeho aktivity vyšly v malém, ale sběrateli velice ceněném souboru Humboldtka v tehdejším krajském nakladatelství v Mostě.
Mé pokusy o divadelní fotografii začínaly již před FAMU, dokumentoval jsem tvorbu svých kamarádů, kteří se pokoušeli o amatérské divadlo. U profesionálů jsem potom fotil některé inscenace Divadla Na zábradlí, především v době, kdy tam působil Evald Schorm, vzpomínám na zajímavou práci při Albeeho Pobřeží v režii Lucie Bělohradské. K mým dalším „štacím“ patřil Semafor, tam jsem měl možnost fotografovat slavnou Kytici. Důležité pro mě bylo ovšem liberecké období Ypsilonky. Tam byla skvělá parta, tam se pracovalo a žilo zároveň. Fotografoval jsem především malá divadla, na rozmáchlejší formáty typu Krejčova Divadla Za branou jsem nedosáhl, to zvěčnil úžasně Pepík Koudelka.
Preferuji černobílou fotografii, která i o divadle vydává přesnější informaci než barevná. Divadlu Na zábradlí šéfoval léta moudrý muž, pan doktor Vodička, který měl velkou rozepři s dnes už legendárním Jardou Krejčím, který zde mnohá představení zvěčnil. Vodička jako manažer říkával v nadsázce přibližně toto: Já jako direktor tohohle cirkusu potřebuju ukazovat augusty, které bude opravdu vidět, ne umělecké šeďáky. Ty sice mohou mít úspěch na výstavách, ale augusty mi neprodají. Tenhle postoj k divadelní fotografii mi je blízký. Myslím, že má především sloužit divadlu – a v té službě je skryt i prostor pro autorovu osobnost.
zapsal br
Komentáře k článku: Pavel Vácha: Václav Havel ve foyer Divadla Na zábradlí v prosinci 1963
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
