Divadelní noviny > Festivaly Zprávy
Nad čtyřmi českými městy vyjde půlměsíc
V neděli 4. listopadu začíná v Praze již 4.ročník festivalu orientálních kultur Nad Prahou půlměsíc, který se v pondělí 5. listopadu vyhoupne také nad Libercem a Hradcem Králové, ve středu pak i nad Plzní.
Neděle 4. listopadu
Pražský program orientálního festivalu začíná 4. listopadu ve 14 h procházkou Prahou arabskou s Charifem Bahbouhem, znalcem arabsko-českých vztahů, nakladatelem a zároveň syrsko-českým básníkem, jehož sbírka Nad Prahou hořký půlměsíc dala název celému festivalu . Během asi dvouhodinové trasy od Karolina k Národnímu divadlu se vydáme po stopách Arabů v Praze. Dozvíte se například, proč Karel IV. zval do Čech Peršany i Araby, jaký byl vztah Jana Husa k Arabům, kolik arabských rukopisů najdete v Národní knihovně ČR a spoustu dalších zajímavostí.
Od Národního divadla se v 17 h přesunou festivaloví diváci do nedalekého Rock café na Národní třídě, kde vás fotograf Jiří Prokop, člen předsednictva Opus Arabicum a redaktor časopisu VELbloud, provede výstavou Království Saúdské Arábie – Fotografie ze zapovězené země, jež zahrnuje působivé fotografie z hlavního města Rijádu, přístavu Džiddy, města Nadžránu na Kadidlové stezce u jemenských hranic, nabatejského skalního města Madain Saleh zvaného „saúdská Petra“, starověké oázy se skalními útvary al-Ula a z folklórního festivalu Al-Džanadríja.
Nedělní program vyvrcholí v Divadle Kampa, kde od 19 h sehrají členové Arabského nedivadla studentů arabistiky z Ústavu Blízkého východu a Afriky FF UK unikátní představení humorných příběhů z arabského středověku Maqámy. Kupec ´Ísá ibn Hišám vypráví pozoruhodné příběhy ze svých obchodních cest. Před diváky ožívají převážně humorné scénky a situace z řady blízkovýchodních měst s jejich tržišti, řemeslnými dílnami, obchůdky, ale i z pustých plání či úrodných údolí. Kupcův souputník, jímž je Abú al-Fath, potulný literát, výmluvný šibal a duchaplný kejklíř, hledá odpovědi na množství otázek týkajících se onoho blízkého i vzdáleného světa plného nepřeberných barev a tónů, jímž je okouzlen a jemuž se snaží porozumět. Studenti, hrající v češtině a arabštině, nás seznámí nejen s fenoménem arabské středověké kulturní tradice večerních vyprávění, ale rovněž s vyhlášenou arabskou pohostinností a kulinářským uměním.
V pondělí 5. listopadu
zve festival do nezávislého autorského Divadla Kámen (najdete ho poblíž hotelu Olympik, metro Invalidovna). Už jenom samotná návštěva tohoto pozoruhodného divadelního prostoru stojí za to. Ve spojení s uvedením úspěšné originální inscenace Petra Macháčka Ras Al Chajma, která nás kuriózní cestou zavede až do Spojených arabských emirátů, a premiérovým čtením z Moderních iráckých povídek, jež nedávno vyšly v nakladatelství Dar Ibn Rushd, slibuje zažít výjimečný večer. Během něho se bude podávat také arabská káva a diváci budou moci nahlédnout do široké nabídky titulů nakladatelství Dar Ibn Rush a odnést si domů nějakou pěknou knihu.
V úterý 6. listopadu
mohou festivaloví diváci zajít do kavárny Francouzského institutu ve Štěpánské ulici. V 18 hodin tam při příležitosti návštěvy významného alžírského dramatika a prozaika Arezki Mellala v České republice připravila režisérka a překladatelka Lucie Málková premiéru scénického čtení autorova nejnovějšího textu Samedi, la révolution – Revoluce bude v sobotu. Je to příběh lásky a revoluce odehrávající se v Alžíru. Na troskách umírající diktatury tři hlasy, Kader, Kamel a Fatima, promlouvají o svém hněvu a strachu, ale také o naději. V češtině a francouzštině čtou: francouzský herec s alžírskými kořeny Rachid Akbal, Alexandra Ptáčková a Petr Semerád.
Arezki Mellal patří k nejvýznamnějším současným autorským veličinám nejen v Alžírsku, ale také ve světě. Narodil se v roce 1949 a zprvu se věnoval grafice a výtvarnému umění, vydával knihy o umění, psal texty ke komiksům. Od roku 1990 se věnuje literatuře a psaní pro divadlo, ale i film. Debatovat s českými zájemci o tom, jaké to je Žít a psát v Alžírsku bude kromě Prahy také v pondělí 5. 11. v Liberci v Krajské vědecké knihovně (v 11h) a ve středu 7.11. v Plzni v Caffe Emily (v 11.30).
Druhým zahraničním hostem festivalu je Rachid Akbal – francouzský herec s alžírskými kořeny, režisér, od roku 1994 vede divadelní skupinu Temps de Vivre, spolupracuje s pouličními divadly, píše také vlastní texty, v nichž vychází z tradičních vyprávění. V roce 2010 uvedl v Praze v rámci festivalu svou inscenaci Baba la France. Letos bude ve Francouzském institutu číst společně se svými českými kolegy v září dokončenou hru Arezki Mellala / Revoluce bude v sobotu, jejíž světovou premiéru hodlá v prosinci uvést v Alžíru. Krom toho povede v pondělí 5. 11. dílnu se studenty královéhradeckého gymnázia Boženy Němcové (v 15h) a ve středu 7. 11. s plzeňskými studenty v Caffe Emily (v 10h). Dílna nese název Jak namalovat obraz slovy a její účastníky naučí, jak pomocí slov vytvářet obrazy a emoce.
Čtvrtek 8. listopadu
Festivalový program vyvrcholí 8. listopadu ve 20h v pražském Divadle Viola premiérou arabsko-židovského večera dialogů hudby, poezie a humoru Tady nebo teď, v němž se představí hudebníci a zpěváci Kateryna Kolcová-Tlustá a Marwan Alsolaiman.
Kateryna Kolcová-Tlustá je zpěvačka pocházející z Ukrajiny, hudební publicistka a skladatelka. Vynikající interpretka především židovských a slovanských písní. Její krásný sytý hlas vládne dynamikou i barevností, a proto je zajisté jedním z největších objevů české hudební scény. Alsolaimanovy kořeny jsou v Sýrii. V roce 1997 založil v Praze vůbec první arabskou hudební skupinu v Čechách – Ziriab. Kromě arabské lidové hudby se věnuje rovněž středověké hudbě evropské. Učí fyziku, arabštinu a češtinu pro cizince. Píše převážně humorné básně a aforismy, v nichž si neodolatelně pohrává se svou druhou mateřštinou, češtinou.
Festival pořádá Občanské sdružení Komba ve spolupráci se Společností česko-arabskou a nakladatelstvím Dar Ibn Rushd.
Program festivalu a další informace najdete na www.czech-arab.org
Komentáře k článku: Nad čtyřmi českými městy vyjde půlměsíc
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Petr Pavlovský
Rozumím-li tomu dobře,
jde pouze o islámský Orient?
Někomu se možná zdá metaforické upřesnění půlměsícem dostatečné, mně nikoli!
Na Blízkém východě je i křesťanský Orient (arabský v Palestině, Libanonu i Sýrii a koptský v Egypě – cca 30 milonů lidí) a židovský Orient (nejenom v Izraeli).
Pod pojem Orient se ovšem v Evropě tradičně započítává i Střední Východ a Dálný východ, které zdaleka nejsou jenom muslimské.
Krátce:
nejde o „festival orientálních kultur“, jde o festival islámských kultur, které v celku kultur orientálních neznamenají – co do počtu obyvatel – ani čtvrtinu! Z hlediska divadla jsou navíc dost nezajímavé, historicky i současností – na rozdíl od orientálních kultur neislámských.
31.10.2012 (3.54), Trvalý odkaz komentáře,
,Lucie Němečková
Milý Petře Pavlovský!
Nejde o festival islámské kultury. Kdybyste přišel aspoň na jeden z jeho předchozích ročníků nebo kdybyste pečlivě prostudoval ten letošní program, zjistil byste, že jde skutečně o festival kulturní, nikoliv náboženský, tedy festival orientálních kultur – jakkoli tento termín je skutečně široký a vejdou se do něj všechny kultury, o nichž se zmiňujete, ba i další, čemuž se vůbec nebráníme, naopak – ale zkrátka jsme nepřišli s kolegy orientalisty na výstižnější podtitul. Pokud máte lepší nápad, sem s ním. Předem za něj děkuji.
Islámu se festival samozřejmě dotýká, nikoliv však výhradně, v minulosti např. Černé panny v Komedii či Pojďte s námi do mešity. A ten půlměsíc v názvu? Pochází ze zcela neislámské sbírky básní veskrze neislámského českého básníka syrského původu Charifa Bahbouha, ve které jde o úplně přirozené setkání kultur. A propos! Charifův syrský kolega Marwan Alsolaiman bude např. ve čtvrtek 8. listopadu vystupovat ve Viole s Katerynou Kolcovou-Tlustou, českou zpěvačkou ukrajinsko-židovského původu. Přijďte se podívat! Mám vám rezervovat vstupenky?
Lucie Němečková,
dramaturgyně a ředitelka festivalu a Vaše bývalá studentka
31.10.2012 (18.32), Trvalý odkaz komentáře,
,Petr Pavlovský
Milá Lucie,
známe se už dost dlouho a dost důkladně, navíc jsem se Vás s tím jako studentku, stejně jako i vaše kolegy a kolegyně dost natrápil na to, abyste věděla, že jsem především „pojmoslovný šílenec“, člověk, který bazíruje na pojmech a termínech. Konečně, jinak bych ten slovník v polních, neinstitucionálních podmínkách (srov. podmínky vydávání slovníku Pavise) nikdy nedokázal dokončit, kdyby to nebylo moje životní, nejenom profesionální téma.
Takže k věci:
1. Půlměsíc je islámslký symbol, s tím nic nenaděláte, proto na Blízkém východě je červený půlměsíc adekvát nášeho červeného kříže, aniž by se týkal výhradně věřících a praktikujících (naše záchranka také funguje i pro nekřesťany, že?).
2. Jak sama přiznáváte, pojem orientální je mnohem a mnohem širší, než pojem islámský nebo blízkovýchodní. Z toho programu jsem pak vyčetl, že kultury Středního a Dálného východu (od Indie po Japonsko) tam, záměrně, zastoupeny nejsou. Pak se nedivte, že se mi označení „orientální“ jeví jako neúnosně široké.
Chcete-li tedy návrh přesnějšího označení, které by zároveň nemělo náboženské konotace, bylo by to „kultury Blízkého východu“, což by zahrnulo jak aktivity muslimů, tak i blízkovýchodních křesťanů, např. Koptů, tak i blízkovýchodních, především izraelských židů, ba dokoce i širší množiny izraelských Židů. Navíc i moderních, zcela nenáboženských kulturních aktivit, kterých tam, mimo Izrael, ale moc není.
3. Na nabízený večer do Violy bych šel opravdu velice rád, tím spíš, že jak k Ukrajincům, tak i k Židům mám jistou afinitu (také přes mnaželku, původem z Volyňských Čechů, jakkoli Ukrajinci v minulosti povraždili statisíce Židů).
Bohužel 8. XI. budu už 3. den na Ždáni na rozhlasovém REPORTU. Jestli to tam ale skončí včas a já budu ještě mít dost svých stařeckých sil, dám Vám vědět a do Violy dorazím, konečně mou minulou návštěvu Violy jste, pokud si vzpomínám, také zařizovala Vy.
01.11.2012 (5.46), Trvalý odkaz komentáře,
,Lucie Němečková
Milý Petře Pavlovský,
děkuji vám za odpověď i za zájem.
Já vás znám a vy mě taky, o tom není pochyb, takže se dokážeme navzájem pochopit, jak to kdo z nás myslí, ale protože váš komentář může číst i někdo, kdo nezná ani vás ani mě ani festival, může si domýšlet leccos. A proto bych nechtěla, aby došlo k dezinformaci, že jde např. o festival islámský, jak mu podsouváte. Džina z lahve může bohužel vypustit i jedna nevinná akademická pojmoslovná úvaha.
Termín blízkovýchodní se samozřejmě jako podtitul festivalu nabízel taky. Ale byla jsem upozorněna, že jde spíš o zeměpisný či politologický termín. Hledali jsme tedy bližší propojení s kulturou. Proto jsme zvolili slovo orientální, byť s širším významovým rozptylem. Myslím, že běžný divák vnímá jednotlivé pojmy v daném kontextu. Tedy že ze spojení orientální kultury s půlměsícem nad Prahou mu vyjde právě to, co nás zajímá: tedy kultury Blízkého či Předního východu a my. Mohl byste se taky ohrazovat klidně proti tomu, že festival se jmenuje Nad Prahou půlměsíc, a přesto se koná také v dalších městech, letos v Plzni, Hradci Králové či Liberci. Většina návštěvníků festivalu ten název bere jako poetické vyjádření. Mimochodem: půlměsíc není čistě islámská rekvizita. Používá se ho též v přeneseném smyslu. V našem případě jistě pro oblast, kde kdysi vznikly podmínky pro vznik naší civilizace, tedy oblast dnešního Iráku, Sýrie, Libanonu, Jordánska, Izraele, Egypta a Turecka. Ale zajímalo by mě, jak to vlastně s tím půlměsícem myslel Waldemar Matuška, když zpíval: „Půlměsíc z oblohy se dívá k nám…“ A to nemluvím ani o Martě Kubišové a jejím Loudá se půlměsíc!
01.11.2012 (9.51), Trvalý odkaz komentáře,
,Petr Pavlovský
Půlměsíc Matušky a Kubišové
patří, milá Lucie, k měsícům Rusalky bledé („na nebi vysokém“) a Gustava Broma, kterému „spadl do vína“.
Půlměsíc historicko-politický je pro Středoevropany spojen s válkami „kříže s půlměsícem“, které se od 16. století táhly de facto až do I. světové váky a patřila do nich i anexe Bosny a Hercegoviny, kterou „za císaře pána a jeho rodinu musela vybojovat infanteria“ roku 1909. (Záminkou bylo osvobození Slovanů z pod tureckého jařma, ovšem ti Slované sice ještě mluvili srbsky, ale už to byli mohamedáni a jsou dodnes.)
V těch válkách padly statisíce Čechů, ty války se nesmazatelně vtiskly do našeho historického i kulturního povědomí, zeptejte se historiků, zeptejte se etnografů.
Z tohoto hlediska se, kvantitativně, má půlměsíc k Orientu asi jako Domažlice k Česku. Jsou malou západní součástí.
01.11.2012 (23.18), Trvalý odkaz komentáře,
,Lucie Němečková
Já vím,
že to myslíte dobře, ale už se tím tak netrapte (na světě jsou důležitější věci) a prostě na ten náš festival přijďte! Věřím, že i když jsme pro vás terminologicky nedokonalí, přesto vás potěšíme!
02.11.2012 (11.17), Trvalý odkaz komentáře,
,Petr Pavlovský
Jistě, na světě jsou i důležitější věci, než je Váš festival. Ale já už jsem takový, že takovými akcemi (jako Všichni jsme Afričani) se „trápím“, a proto v pátek do Violy přijdu a nevykašlu se na to.
05.11.2012 (21.27), Trvalý odkaz komentáře,
,Petr Pavlovský
Pardon, ve čtvrtek, ale ve dvou.
05.11.2012 (22.55), Trvalý odkaz komentáře,
,