V listopadu se rozhoduje
Volební satiru (v programu uvedeno „předvolební fraška“) zavedeného amerického dramatika Davida Mameta Listopad nastudoval režisér Jan Frič v Městském divadle Kladno (po pražské Komorní činohře a brněnském Buranteatru jde o třetí českou inscenaci textu). Prezident Charles Smith (hostující Miloslav Mejzlík) chce jít znovu „do toho“, i když průzkumy preferencí vyhlížejí zatím katastrofálně.
Jeho pravá ruka Archer Brown (Tomáš Petřík) je k možnosti zkusit znovu prezidentskou kampaň značně skeptický, ale po bizarních pletichách s obchodním zástupcem Národního svazu chovatelů krocanů (Jan Vlas) začíná přece jen svítat naděje na možnost získání peněz na zmiňovanou mediální masáž obyvatelstva. Blíží se Den díkůvzdání a jeho vazba na požívání krocanů je tak specificky americká, že sdělnost komedie zavání v tomto punktu přece jenom poněkud výraznější „exotičností“. Jako obecně pochopitelnější se jeví zápletka s pisatelkou prezidentových projevů, židovskou lesbičkou Bernsteinovou (Alena Štréblová), která si chce vzít svou partnerku a drží prezidenta v šachu (projev hodlá odevzdat až poté, co ji prezident s její přítelkyní oddá, byť možnost tohoto spojení není ústavně ukotvena). Do bláznivého balábile se ve finále připlete ještě indián Dwighte (Jaroslav Slánský).
Režisér Frič jde přísně po textu, ovšem v divoce komediální rovině, občas dění osvěží satirizujícími pohybovými evolucemi. Inscenace má velmi dobré herecké „krytí“, především Miloslav Mejzlík dynamizuje figuru samolibého, protivného a přitom velmi lidského prezidenta celou škálou hereckého arzenálu od hřmícího patosu přes škodolibou umanutost po dojemnou bezradnost, sem tam svůj part prošpikuje i zcizujícími momenty. Postava jeho Smithe je velmi zábavná a dobře ji doplňují Tomáš Petřík v roli akčního úřednického profesionála, Alena Štréblová v partu poněkud zaťaté, ale zároveň něžné bojovnice za svá práva, také Jan Vlas s Jaroslavem Slánským na menší ploše dodávají svým postávám patřičný komický potenciál. Inscenace může rezonovat nejenom v období před volbami americkými (ruku na srdce, ty nás většinou zase tolik nevzrušují), ale vlastně spíš před těmi prvními českými „všelidovými“. Patřičný lesk jí dodávají opulentně efektní kostýmy Andrey Králové, záměrně koketující s hranicí „luxusního“ nevkusu. Hra ani inscenace nemíří do závratných existenciálních hloubek, ale jako politická taškařice funguje hravě i sympaticky jedovatě.
Městské divadlo Kladno – David Mamet: Listopad. Překlad Ester Žantovská. Režie Jan Frič, kostýmy Andrea Králová, dramaturgie Lenka Kolihová Havlíková. Premiéra 23. září 2012 . (Psáno z reprízy 31. října 2012.)
Komentáře k článku: V listopadu se rozhoduje
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)