Patnáct řádků… Martina J. Švejdy
Dlouho jsem návštěvu Debris v Dejvickém divadle odkládal. Nepřívětivé recenze, přílišná neproniknutelnost práce. Ale zklamán jsem nebyl. Na inscenacích Miroslava Krobota mě velice interesuje, jakou míru participace divákovi nabízeji. Jak prakticky ani „nenaznačují“, jak věci z jeviště nechávají působit jen jakoby o sobě sama – přičemž onen způsob působení (např. „mimochodností“ dění na scéně, volbou hereckého projevu, z reality mírně vychýlenou scénografií) je precizně proveden a má velice silnou účinnost.
Miroslav Krobot je následovníkem Jana Grossmana. Stejná intelektuální pronikavost prací, stejná (zdánlivá) lehkost, neokázalost, zábavnost; stejná schopnost přesně diagnostikovat svou dobu. Dosud to nebylo řečeno (a třeba to i někoho překvapí), ale režisérem číslo 1 druhé polistopadové dekády českého divadla byl právě Miroslav Krobot.
Komentáře k článku: Patnáct řádků… Martina J. Švejdy
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
