Ukřičeně agitující kabaret
Čísi pes se vydělal na chodník a nikdo z přítomných pejskařů se k tomu nemá… Týpek, co v autě překročil rychlost, se pokouší u policajta ukecat slevu výměnou za lístky do divadla, kde pracuje… Starosta obce se kvůli kauze předražených chodníků bojí o křeslo, a tak se narychlo snaží splašit jakési dětské hřiště…
Tak vypadají situace, kterými politický kabaret Seber si to hovno (pražská MeetFactory) charakterizuje naši současnost. Stejně tak dobře by se tam mohlo hrát o tom, jak hygienik zatápí vietnamským bistrům, která se ho zdráhají uplatit, synovy špinavé peníze pere otec ve svém autobazaru a jak na buřtguláš kmotra Vomáčky přišlo dvakrát tolik lidí než na mítink s občany jediného slušného politika v kraji…
Za scénou z veřejného záchodku, kde Klausovi před třiceti lety kouřil jakýsi klučina a díky tomu nás mají Rusáci údajně v hrsti, by se s nadsázkou mohli na jevišti, místo písně o chlapákovi Putinovi, zjevit Klaus a Putin třeba v podobě nadživotně velkých loutek. A zatímco by si navzájem udíleli vysoká státní vyznamenání, ve videu za nimi by jako jeden muž šílely krásky i uznání plné důchodkyně…
Háček v kabaretu Seber si to hovno (režie: Braňo Holiček, dramaturgie: Jan Tošovský, hrají: Marie Štíplová, Ivan Lupták, Radovan Klučka) je totiž nahodilý výběr skečů, z nichž se skládá. Pokud je možné z představení leccos ubrat a leccos do něj naopak přidat bez toho, že by mu to zásadně ublížilo či změnilo jeho smysl, je namístě zpozornět.
Skvělý nápad příjít s kabaretem, který bude tepat poměry, aniž by na rozdíl od Blonďaté bestie natolik propíral konkrétní politické kauzy, vyústil v divadlo typizovaných postav. Přehlídku archetypálních charakterů (občan, starosta, podnikatel) chovajících se ukázkově hovadsky. Přesně tak, jak si je představujeme u piva, když na ně nadáváme.
Hospodskou debatu zpruzených politikou Holičkova hra samozřejmě přesahuje. Jak zajímavými inscenačními postupy, kdy herci hovoří spolu a zároveň každý zvlášť, jednotlivé scény oddělují bicí (Ondřej Dočekal) a ze stropu co chvíli spadne překvapení, tak tím svým žalujícím prstem. Ten míří nejen nahoru k „vrchnosti“, jak je to zvykem v hospodě, ale také na nás. Kdo uplácí policajta, neměl by se přece divit ani tunelům o pár pater výš. Říká se tím: začni od sebe. Je ostatně celkem namístě to čas od času s gustem připomenout.
Na webstránkách představení se jeho tvůrci ptají, jak dnes dělat politické divadlo. Má nastavovat zrcadlo době? Má nás rozesmát a tím nám ulevit? Daří se jim obojí, a navíc nás ještě cepují a vzdělávají v občanské uvědomělosti, říkám si a myslím na to, co tohle představení vlastně dělí od formálně vytříbené agitky. Stejně ploché charaktery, stejná intenzita morálního rozhořčení a stejně jednoznačná interpretace světa. Od agitky se to liší především tím, že s vyzněním hry souhlasím, neboť se vezu na vlně stejného životního pocitu. Ale stejně: divadlo, kde postavy jsou jen dvourozměrné nálepky bez duše, mě čímsi podstatným nenaplňuje. A byť by byla ona černobílost daní za sdělné a naléhavé poselství, ptám se: kdo doopravdy věří, že tento kabaret něco změní? Možná v myslích některých diváků. Kdyby tvůrci ubrali na ukřičenosti a přidali na nuancích či nějaké z těch prasat na scéně vybavili srdcem, u diváků by tím mohli jen získat.
Komentáře k článku: Ukřičeně agitující kabaret
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Petr Pavlovský
„Skvělý nápad příjít s kabaretem, který bude tepat poměry, aniž by na rozdíl od Blonďaté bestie natolik propíral konkrétní politické kauzy.“
Dějiny českého kabaretu skvělost tohoto nápadu nepotvrzují.
Totalita a kabaret se vylučují, s výjimkou Terezína, kde to bylo nacistům dost jedno, prože všichni byli stejně určeni do plynu. Kabarety tu byly až do doku 1938 a kabertní satira byla převážně vlice adresná, improvizovaná, večer co večer aktualizovaná. To lze dobře ukázat i na „forbínách“ V+W – kabaretní prvek v jejich revuích – které někdy politiky i přímo jmenovali, třeba homonymem: „…nevěděli kudy kam, tak se chytli Berana…“ (příběh o Kyklopovi).
Právě pro tuto vždy aktuální adresnost chodili diváci znovu a znovu na stejný titul. V+W zesměšňovali kauzy, které byly ráno v novinách!
05.01.2013 (14.25), , Trvalý odkaz komentáře,