Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2024

ročník 33
12. 11. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny >

    Hradecká TOP 06 (podle Vladimíra Justa)

    1. Detektor lži (Klicperovo divadlo)

    2. Jánošík (DRAK)

    3. Vernisáž (Klicperovo divadlo + Husa na provázku) – pouze 1.část, druhou, Havlem pouze letmo halabala načrtnutých 5 tet, navíc se (omlouvám se, mám je fakt moc rád, ale musím to napsat)  šmíráckými výkony DHNP, bych umístil naopak na anticenu jednoho z nejhorších „plyšáků“ festivalu.

    4. Weissenstein (Divadlo Komedie)

    5-6. Král je panna (Klicperovo divadlo) –  opět jen 1. půle, druhá volala po škrtech

    5-6. Prase (Husa na provázku) – tentokrát celé od A do Z

    P.S. Kdybych dělal anti-top-plyš-ten, pak by kromě 5 tet tam bylo určitě i takřka žalovatelné muzikálové prznění Wedekinda z MD Brno Probuzení jara, ale kupodivu i všude vychvalované inscenace Kolečka / Svobody (Pornohvězdy a Jaromír Jágr, Kladeňák) a dvakrát kupodivu i Máchovi / Pitínského Cikáni (Slovácké divadloUherské Hradiště).


    Komentáře k článku: Hradecká TOP 06 (podle Vladimíra Justa)

    1. Peter Páluš

      Avatar

      celkem by mě zajímalo, jak je možné, že brněnské Probuzení jara dostalo cenu Divadelních novin…najde se tady nějaký zastánce této inscenace? Já v Hradci žádného nenašel…(viz. např. http://musicalnet.cz/recenze-a-clanky/1150-stanislav-mosa-ziskal-cenu-divadelnich-novin-za-muzikal-probuzeni-jara)

      02.07.2010 (11.21), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    2. Jan Šotkovský

      Avatar

      Není třeba hledat daleko
      http://www.divadlo.cz/noviny/clanek.asp?id=20965

      02.07.2010 (13.03), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    3. Vladimír Mikulka

      Avatar

      Tohle cítím jako dotaz na mě, coby zástupce DN… ale budu obecný a hodně alibistický: neviděl jsem inscenaci a na schůzi, kde se hlasovalo o cenách, jsem nebyl. Většina „činoherních“ kritiků se ale obvykle v této kategorii moc neangažuje, takže se Probuzení muselo líbit „hudební sekci“, jeden příznivec na to nestačí.

      02.07.2010 (13.22), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    4. Martin J. Švejda

      Avatar

      Pozoruhodné je – když si nadto přečtete článek Vladimíra Justa Divadelní Hradec pošestnácté v Lidových novinách 2.7.2010 a blogy Vladimíra Mikulky z hradeckého festivalu -, jak výrazně se názory těchto dvou kritiků na hodnotu některých hradeckých inscenací (a tedy i jimi sestavené TOP) rozcházejí. A teď si vyberte…

      02.07.2010 (13.28), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    5. Vladimír Hulec

      Vladimír Hulec

      Milý a razantní Vladimíre Juste,
      nevím, jestli to nebylo v Hradci jinak, ale v 5 tetách hráli na premiéře 13. 6. v Brně pouze dva členové DHNP: v podstatě neherec, jinak dramaturg DHNP a šéf CEDu Petr Oslzlý a nedávno angažovaný mladík Milan Holenda, který dosud hrál snad jen ve třech inscenacích DHNP (Prase, Hordubal, České moře). Zbylí – Pavla Tomicová, Vojtěch Dvořák a Jakub Tvrdík jsou dávní (Tomicová) či též noví členové KD Hradec Králové. Mluvit tedy v tomto případě o „šmíráckých výkonech DHNP“ je trochu nepřípadné. Jde o konkrétní herce s poetikou (ať jakkoli šmíráckou či ne) DHNP – kromě Oslzlého – ani jiných divadel či režisérů – kromě Tomicové – dosud nespjatých.
      Na obranu všech bych ale uvedl, že právě ono „šmíráctví“ (tedy přepjatost, jako by neřízená divokost a maximální trapnost) bylo zřejmé režisérovo zadání, jímž podle mě chtěl Vladimír Morávek evokovat bezedné morální, charakterové a vůbec životní „šmíráctví“ postav obou Havlových grotesek. Vyjma pochopitelně Bedřicha, resp. Vaňka, v podání Milana Holendy, který je tak jako v Praseti, které uvádíš ve své Top 06, „havlovsky“ slušný a nezáludný. Se „šmíráctvím“ nemá jeho jemná, chytrá, mírně ironická „hra na Vaňka, resp. Havla“ nic společného.

      A co se týká „muzikálového prznění“ Wedekinda… Možná je My Fair Lady muzikálovým przněním Shawa. To je věcí žánru.
      Cenu Divadelních novin – a to už reaguju na Petra Páluše a Vladimíra Mikulku – dostal režisér Stanislav Moša za tuto inscenaci především proto, že MD Brno dokázalo velmi rychle a aktuálně reagovat na muzikálové dění ve světě a nasadilo tento titul v době, kdy získává nejvyšší vavříny v Londýně i New Yorku, což nebývá u nás zvykem. Navíc jde o hudebně i tematicky ambiciozní opus, který nasměrovává (nejen) český muzikál k obsahově nenapomádovanému, soudobě viděnému a moderně incenovanému divadlu, obdobně jako kdysi třeba West Side Story nebo nedávno – u nás bohužel myslím neuvedený – Rent. Ocenit je třeba i překlad Jiřího Joska. Brňané se starají o muzikálovou aktuálnost a jeho žánrovou (byť na můj vkus příliš „broadwayskou“) pestrost a kvalitu dlouhodobě, důsledně a programově. Ač jsem při rozhodování o Cenách DN hlasoval pro Pornohvězdy (i ty uvádíš jako anti-plyšové), jež považuju za nádherně nespoutané, živé, drzé a vtipné (navíc jsou původní a vznikly v nezávislé produkci), odbornou i diváckou pozornost a věřím, že i Cenu DN si brněnské Probuzení jara rozhodně zaslouží. A – jak správně upozorňuje Vladimír Mikulka – rozhodně o jejím udělení nerozhodoval jediný hlas.
      Zdravím

      06.07.2010 (3.20), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    6. Vladimír Mikulka

      Avatar

      Reakce Vladimíra Justa viz samostatný článek v rubrice blogDN (http://www.divadelni-noviny.cz/reakce-na-polemiku-vladimira-hulce/)
      pozn. red.

      06.07.2010 (10.02), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    7. Vojtěch Varyš

      Vojtěch Varyš

      ad švejda: a kdyby si mysleli (Just a Mikulka) to samé, bylo by to v pořádku/dobré/přínosné? to snad ne!

      06.07.2010 (17.25), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    8. Martin J. Švejda

      Avatar

      Nejde o to, aby si Just a Mikulka mysleli to samé, ale prostě mě zaráží, jak zásadně rozdílné jsou názory těchto dvou vzdělaných soudných kritiků a zajímalo by mě, z čeho tato rozdílnost pramení. To přece není samo sebou…

      06.07.2010 (22.53), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    9. Peter Páluš

      Avatar

      No, pokud si přečtete další TOPky zde na webu, tak se lišíme všichni téměř ve všem, Jan Kerbr dokonce i v rámci uměleckého druhu ;).

      A odpověď na vaši otázku je prostá: není to samo sebou, je to vkusem. A to je, jak poznamenal kol. Varyš, jenom dobře.

      07.07.2010 (11.26), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    10. Vladimír Mikulka

      Avatar

      S Vladimírem Justem se shodujeme málokdy, takže mi nepřipadá nijak zvlášť divné, že jsme se neshodli ani v Hradci (ačkoli mám pocit, že jsme se v tipech spíš míjeli).
      Co mi ale v této souvislosti připadá opravdu pozoruhodné, je to, jak se Vladimír Just neshodl sám se sebou ohledně Morávkovy havlovské inscenace Vernisáž/5 tet: při čtení jeho tipu a antitipu to totiž vypadá, jako kdyby byla první a druhá půlka naprosto rozdílná.
      Opak je pravdou. Morávek i Havel sice po přestávce trochu přitvrzují, jinak jsou ale obě aktovky nejen napsané, ale hlavně narežírované ve stejně nešťastném duchu a stylu. Ironie plnotučná až k hlouposti, uřvaně prvoplánové herectví (zdaleka ne jen ve druhé polovině), plakátově křiklavá výprava. Tam, kde Havel předepisuje trapnou pauzu, Morávek nutí herce řvát, mlátit hlavou do zdi a předstírat zvracení. Ano, druhá půlka je ještě o něco slabší a prvoplánovější než ta první, jenže vyvodit z toho hodnocení typu „Vernisáž pět bodů, Tety nula“ se mi zdá být přístup – jak to jen napsat – poněkud binární.

      Debata o kritice a jejích kritériích pokračuje pod článkem Mor na ty vaše židy! (viz: http://www.divadelni-noviny.cz/mor-na-ty-vase-zidy/ )

      07.07.2010 (16.46), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    11. Martin J. Švejda

      Avatar

      Hm: „Není to samo sebou, je to vkusem“… Milý pane Palúši, „vkus“ je pro mne příliš vágní pojem, pod který lze schovat leccos…
      Budu neodbytný a zkusím zformulovat problém ještě jednou. Rád bych přišel zkrátka na kloub tomu, čím byla/jsou utvářena estetická měřítka V. Justa a V. Mikulky a co způsobilo/způsobuje, že jsou tak odlišná. Hradecká TOP obou pánů totiž tuto otázku jen znovu ventilovala (z celkem nedávné doby lze například připomenout jejich střet nad Havlovým Odcházením).
      Zkusím naznačit odpověď: zdá se mi, že pokud někdo v současnosti aspiruje být Andrejem Stankovičem či Bohumilem Doležalem české divadelní kritiky, pak je to Vladimír Mikulka. Být „tvářistou“ sice po mém soudu není nějakou jednoznačně pozitivní kvalitou, nicméně neoddiskutovatelnou hodnotu toto označení nabízí: autor se vždy snaží plout proti „hlavnímu“ proudu a „stavět do otázky“ i zdánlivě bezproblémové věci.

      07.07.2010 (22.49), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    12. Vladimír Hulec

      Vladimír Hulec

      Martine,
      pokud někdo v divadelní kritice v současné době u nás pluje proti hlavnímu proudu, není to Mikulka, ale Roman Sikora. Nikdo jiný si to označení – podle mne – nezaslouží. A… má vůbec cenu a smysl poměřovat soudobé kritiky minulými kritiky? Jistě se Mikulka řadí do nějakého kritického proudu, stejně tak i Just, Machalická, Erml, Varyš, Ty a další. Jaké to proudy jsou, zda nějaký chybí či je naopak přebytečný, to možná za obecnější úvahu stojí. Ale asi ne na tomto diskusním poli. A že se Mikulka s Justem se svými názory míjejí? Mikulkovi chybí nadhled a smysl pro humor a autorskou poetiku, Just je příliš v zajetí předsudečných, jednoznačných soudů, čímž nevidí – třeba – co nového (aktuálního, živého…) Dyk, Prachař, Skutři, Rosťa Novák ad. svými aktivitami přinášejí. Že u Dyka ad. hrozí – zjednodušeně řečeno – pop, je ale evidentní a Justem správně včas napadané. Mikulka se zatím utápí především v mentorování. Ale dost… nechtěl jsem se unášet osobními soudy, a přece jsem se neudržel. Omlouvám se, ale třeba to k rychlým netovým diskusím patří.

      12.07.2010 (10.51), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    13. Radmila Hrdinová

      Avatar

      Milí kolezi,
      jelikož jsem byla vyzvána Vladimírem Mikulkou, zda se nechci ozvat jako zastánce nominace muzikálu Probuzení jara na Cenu Divadelních novin, tak se ozývám – jinak ovšem nechápu, proč zpochybňovat nominci, která prošla řádným hlasováním, jen proto, že se někomu nelíbilo jedno konkrétní festivalové představení v Hradci Králové. Za svou nominací si stojím, nemyslím si, že muzikál Wedekinda przní (zvláště pak v překladu Jiřího Joska), mám výhrady k „happy“ konci, ale jinak zastávám názor, že jde o kvalitní titul i inscenaci. Pokud má někdo jiný názor, je to jistě možné, ale neznamená to, že je nutné kvůli tomu „obhajovat“ řádně provedené hlasování o Ceně DN v kategorii hudební divadlo.
      Radmila Hrdinová

      16.07.2010 (16.25), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    14. Vladimír Mikulka

      Avatar

      Díky za odpověď. Ale nemyslím, že by šlo o nutnost nějakého „obhajování“, spíš se mi zdálo pozoruhodné, že se v Hradci všichni, kdo představení Probuzení jara viděli (alespoň pokud vím, sám jsem na něm nebyl), shodli na odmítavém nebo vyloženě posměšném odsudku. Což je docela pikantní v souvislosti s tím, že tentýž týden stejná inscenace dostala cenu Divadelních novin. Zdálo se mi to tudíž jako docela hezké téma pro vyjasňování názorů (což by se mi na těchto stránkách líbilo i jindy a v jiných souvislostech).

      16.07.2010 (20.07), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    15. Vladimír Hulec

      Vladimír Hulec

      Souhlasím s Vladimírem Mikulkou,
      že je pozoruhodné, jak se divácké i kritické soudy liší při různých představeních jedné a téže inscenace v různých prostředích – v tomto případě muzikálu Probuzení jara Městského divadla Brno. Věřím v soudnost kritiků (a nebylo jich málo) „domácího“ uvedení v MD a vede mne to k velké opatrnosti při odsudku jakékoli inscenace vytržené z jejího prostředí.
      V HK se jednalo – krom jiných – ještě například o projekt Vernisáž/5 tet, který byl ve sklepení Husy v Brně při premiéře 13. června zřejmě ve svém vyznění velmi rozdílný od hradeckého (byť by se asi ani tam Mikulka a Justem neshodli). Vždy je třeba být při radikálních soudech velmi obezřetný. Pochopitelně to neznamená nebýt kritický, vidím-li inscenaci kdekoli.
      Mikulka má zřejmou pravdu v charakteristice jednotného Morávkova přístupu k oběma textům. Nesouhlasím však s jeho razantním kritickým odsudkem. Opulentně přehnané Morávkovo čtení textu je v kontextu českých, vesměs civilních interpretací Havla divadelně platné, neb nahlíží na text zcela nezvyklou, „nekrobovskou“ optikou. Tím, že text víceméně znásilňuje a expresivně (výpravou i herecky) podtrhává, dochází k novým obrazům a aktuálním divadelním interpretacím odpovídajícím dnešní brutální době. Není to Havel, a přece je.
      A Just má pravdu v tom, že druhý text (5 tet) je od Havla autorsky nečekaně planý. Morávek si s ním neporadil a Havlovu textovou rozpačitost spíš zdůraznil. Havel nedodává k úvodní situaci snad nic dalšího, jeho nový text se jeví jen jako nahodilý, z jednoho nápadu napsaný časový přílepek téměř bakalářských (v podstatě jde o černobílou přímočarou satiru) rozměrů, cenný snad jen tím, že jej Havel aktuálně napsal. Vypovídá totiž hodně o něm. Zdá se, že byť Havel zatím autorsky (zahrnuji do této úvahy i jeho Odcházení) tápe, má obrovskou chuť a potřebu psát. Můžeme se tedy dočkat i dalších jeho, doufejme opět vrcholných dramatických textů.

      21.07.2010 (1.41), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    16. Vojtěch Varyš

      Vojtěch Varyš

      nemyslím, že by Sikora PLUL PROTI PROUDU. Maximálně politicky, jenomže protože píše především pro levicová média, v jejichž rámci zastává vlajkový, programový postoj, je to tak nějak v řádu věcí.

      21.07.2010 (14.25), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    17. Vladimír Just

      Vladimír Just

      Reakce na Komentáře Vladimíra Hulce z 12. a 21. 7.

      Milý Hulče,
      dík za upřímnost, je to pro mne fakt velmi cenné, Ty tvé spontánně vychrlené postřehy bez servítků, to bez jakékoli ironie či zhrzenosti miluju. I když mě samozřejmě trochu mrzí (I TY, HULČE!!!!!) že mě zařazuješ do předpojatého šuplíku „předsudečných, jednoznačnýcgh soudů“. Podle čeho? Leda podle té hradecké hitparády TOP O6, to máš úplnou pravdu, tady souhlasím, jen nesměle podotýkám, že podle mých studií v DR nebo i u vás v DN bys to snad vysoudit nemohl. Byl jsem v kraji, pokud vím, jediný – nebo jeden z mála – kdo se nezařadil ani do tábora Landa, ani Anti-Landa (tedy brněnský Zlatý Drak x Antridrak), snažil jsem se i na té krajně sporné věci nalézt i něco pozitivního, a naopak, na tom pozitivním nalézt mouchy. Jako na celém Střeženém Parnassu. Totéž i můj vztah k Morávkovi, Drábkovi.. Nebo k Bambuškovi. A co se týče Dyka / Prachaře / Skutrů / La Putiky- jen hluchý a slepý (za nějž se dosud nepovažuju) by neviděl jejich přínosy (nové, živé, aktuální, kontaktní, pocitově rezonující s dobou, přímo frenetický var publika – kdo to kromě rockerů a punkerů a raperů a hiphoperů dneska umí?), ale snažil jsem se do – opět příliš jenoznačného – nekritického, hektického jednohlasu (s nímž souzním, pokud se např. hudebního od Boha talentu Dyka nebo pohybového Rosti Nováka a Skůtrů týče) vnést zrnka ne přímo nesouhlasu, ale protihlasu, skepse, kritiky (poukaz na to, čemu Ty říkáš POP, podbízivá líbivost, hlazení po srsti publika, nebo přílišný důraz na tělocvik a vnější artistiku u La Putyky, narozdíl od vícevrstevného Obludária). To milý Hulče neznamená, že bych neviděl ty klady, které ale v naší blogové debatě a jednověté polemice nelze dostatečně rozlišit a zjemnit. A přitom kritika není nic jiného než rozlišování. Klady a nuance Tvého rozlišujícího čtení (dík za ně!, asi jsem byl a jsem tady příliš kategoruický) v žádném případě, nevidím – ani u Havla (tam ten malér začíná!) , ani u Morávka, ani u Hloužkové a Oslzlého – u podle mého nepodařených 5 TET, a klady taky nevidím u CIRKUSU HAVEL, který považuju za nešťastný od samého počátku, nešťastný v principu. Máš-li to za důkaz předsudečného vidění jednoznačných, černobílých, zjednošených soudů, pak asi jo, jen věz, že přesně totéž právě vytýkám těmto inscenacím (ne ovšem VERNISÁŽI, jakkoli tu hru nemám moc rád, tam jsem ještě schopen vidět OBĚ strany mince: Havlovy nuance i Morávkovu něžnou brutalitu).
      Tož tak VJ

      31.07.2010 (16.55), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    18. Vladimír Hulec

      Vladimír Hulec

      Milý V. J.,
      jsem teď v Praze a na netu jen 1 den, tak jen potvrzuju, že Tvý názory mě zajímaj a beru je vážně, byť se jistě od sebe v řadě věcí názorově lišíme. Což je ale pro mě dycky velmi podnětný. Pokud Ti budu – nejdřív za týden – podrobněji na Tvůj Komentář odpovídat, poukážu „drze“ na Tvou pozitivní předsudečnost, píšeš-li o Burešové, Drábkovi či Plachém, na což (v případě Plachého) upozornil i Bernátek v blogu DN: http://www.divadelni-noviny.cz/bernatek-pise-varysovi-no-1/. A na negativní „předsudečnost“ třeba v dávném případu Lébl nebo nyní u Kolečka. Současně to uvedu do souladu s tím, že kritik nemusí být (a ani to nejde) vždy objektivní, ale svým psaním má prorážet určitým „svým“ estetickým měřítkům, vizím atp. cestu. Zkrátka, že má nejen ostře odsuzovat, ale stejně ostře i vybírat věci podle něj pozitivní a dávat jim prostor, byť ne dycky jsou ty výsledky i podle něj (v kritice Plachého con amore v LN jsi byl velmi „nejustovsky“ opatrný) samého nejlepší.

      Zdravím

      31.07.2010 (19.10), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    19. Vladimír Just

      Vladimír Just

      Díky,
      prosím jen o objektivitu a nepředsudečnost (kterou u Tebe opravdu ne vždy pozoruji) k mé „předsudečnosti“. Prosím zejména na lékírnických vážkách měřit případ Lébl, na to jsem velmi citlivý. Stavěl jsem se proti NĚKTERÝM jeho – jinak 99% kritiky nekriticky adorovaným – inscenacím (zejména Racek a Revizor, ale i Naši Naši furianti), jiné jsem naopak takřka bez výhrad, ba nadšeně přijímal a takto o nich psal (Ivanov, Wesele, Plukovník Pták). A cca dva roky před jeho smrtí – díky Teodoře Remuindové – jsme si u vína takřka celou noc vyříkávali, co jsme v minulosti proti sobě měli, a nakonec jsme se stali přáteli, Lébl mě dokonce obdaroval, ještě ty sošky mám schované. Takže, Vladimíre, tady opravdu opatrně, neklopit!!!!!!, nebo budu zlej
      🙂
      VJ

      P. S. Faktická: u Kolečka to bylo obráceně než u Lébla – z jeho Britney Spears jsem byl nadšený, zklamaný jsem z dalších věcí (všeobecně aplaudovaných). Léblovi jsem naopak přišel na chuť po Ivanovovi.

      01.08.2010 (1.00), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    20. Vladimír Hulec

      Vladimír Hulec

      O. K.,
      snažím se bejt nepředsudečnej (a doufám, že jsem), což se asi pokouší každej (a myslí, že je). Ale vono to zřejmě tak úplně nejde. Každej názor na někoho je vlastně tak trochu předsudek. Do nitra druhejch nevidíš… Vše v dobrým – neklopím!

      01.08.2010 (2.22), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    21. Vladimír Mikulka

      Avatar

      Polemika Vladimíra Hulce a Vladimíra Justa pokračuje ve sloupci blog DN (viz http://www.divadelni-noviny.cz/hulec-chvali-justa-a-naopak/ )

      red.

      01.08.2010 (13.57), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,