Divadelní svět Brno – potíže se zahraničím
Nejasný dramaturgický klíč
Se zahraniční linií festivalu mám svůj soukromý divácký problém, který nikomu nevnucuji, ale postěžovat si snad maličko můžu. Na doporučení Petra Oslzlého jsem se vydal do HaDivadla na představení polské školy z Lodže Západ slunce Isaaka Babela a obětoval tak diskusi Kabinet Havel – budoucnost Evropy (ta naštěstí byla k vidění později v České televizi). Hlediště zpola zaplněné nejspíš studenty JAMU kolektivní výkon polských kolegů obdivně kvitovalo. Ano, hráli jako o život. Lahve třískaly, až vodka šplíchala, expresivní, fyzicky náročné hraní, monotónní k uzoufání: písnička na tři akordy střídajících se emocí. Budiž.
V pěkně vypraveném festivalovém programu jsem si přečetl doporučující noticku Vladimíra Morávka o znamenitém francouzském souboru režiséra Yves Beaunesne, který přivezl inscenaci Lorenzaccio Alfréda de Musset, a bláhově jsem se vydal přes Zelný trh – mimochodem jeho opulentní zelnou nabídku mohou Pražáci jen závidět – do Reduty a za půl hodiny prchal ven. Nikoho by nenapadlo pochybovat o vysoké estetické úrovni inscenaci a hereckých kvalitách souboru. Přesto si myslím, že podobně ušlechtile nudná představení jsou pro začínající festival smrtící injekcí. Francouzské divadlo jistě nedosahuje provokativnosti německého divadla, avšak inspirativní provokace by měla být při výběru zahraničních produkcí tím klíčovým kritériem.
Další články o Divadelním světě též v DN 13 (Richard Erml: Bouře na Špilberkem, Vladimír Hulec: Kufry Dostojevští-nebrat)
Komentáře k článku: Divadelní svět Brno – potíže se zahraničím
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
