Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2024

ročník 33
12. 11. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Burza

    Devadesátiletá kariéra Divadla S+H nebyla okomentována

    Předkládáme připomínky k Návrhu systémové optimalizace…, ke kterým jsme byli vyzváni při veřejné diskusi 25. 3. 2013

    V návrhu systémové optimalizace pražské divadelní sítě mi chyběla odborná studie, či alespoň pouhé zamyšlení, týkající se plánu optimálního rozvrstvení divadelní sítě s přihlédnutím k službám města jeho cílové skupině – tj. k divákovi. Návrh nabízející optimální řešení podoby pražských divadel, řeší vše z hlediska finančního, ale tu obsahovou (chceme-li ideovou) postrádám.

    Současný soubor Divadla S+H. FOTO archiv DSH

    Současný soubor Divadla S+H. FOTO archiv DSH

    Potřeby zadavatele (neboť plátcem jsou občané a magistrátní úředníci jsou jeho zaměstnanci) jsou zde opomenuty. Přitom právě při posouzení důvodů, proč by měla komise doporučit městu existenční podporu jednotlivých divadel, je klíčové jejich poslání, divácké zaměření na specifickou cílovou skupinu a pochopitelně i jeho umělecké výsledky, případně i tradice, historický kontext a schopnost reprezentace města či státu. Přičemž tato významná složka byla ve studii komise zcela opomenuta a více jak devadesátiletá úspěšná kariéra Divadla S+H nebyla v jeho posouzení jakkoliv okomentována, natož zhodnocena.

    Při studiu celého materiálu jsem přístup komise k hodnocení Divadla S+H mohla srovnávat hlavně s pohledem na jediné, s ním srovnatelné Divadlo Minor. Nacházela jsem dosti velké rozdíly, nejednotná hodnocení a nelogické vysvětlení některých příčin v popisech přehledu výkonových ukazatelů těchto dvou divadel.
    Uvedu konkrétní příklady:
    Např. u DSH , kde byla za cenu enormního nasazení souboru velmi výrazně zvýšená míra soběstačnosti, byly tyto výsledky bagatelizovány a zhodnoceny takto – citace str. 22:
    Je pravděpodobné, že zvyšující se míra ekonomické soběstačnosti je částečně dána nízkým počtem premiér (1 ročně, žádná v r. 2009).
    (soběstačnost DSH se zvýšila z 26,18% v roce 2008 na 44,15% v roce 2012 a je druhá nejvyšší ze sledovaných divadel)

    Soubor Divadla S+H na zájezdu v roce 1954. Miloš Kirschner je první zleva. FOTO archiv Profiloutkari.org

    Soubor Divadla S+H na zájezdu v roce 1954.
    Miloš Kirschner je první zleva. FOTO archiv Profiloutkari.org

    Soběstačnost

    Kladu si otázku, jak by mohlo být výrazné zvýšení soběstačnosti způsobeno malým počtem premiér? Návštěvnost (a z ní plynoucí komerční výsledky), stoupají po každé nové premiéře. Pokud je premiér málo, tudíž stávající repertoár je tzv. „obehraný“, mělo by to mít efekt zcela opačný . Jestliže tedy DSH neuvádělo na repertoár dosti nových inscenací, pak argument komise, že zvýšená míra soběstačnosti je dána nízkým počtem premiér, postrádá logiku. Příčinu dobrých výsledků je tedy třeba hledat jinde.

    Nízký počet premiér

    Také cítím potřebu okomentovat příčinu nízkého počtu premiér. Vzhledem k nízké dotaci si jich nemůžeme více dovolit. Tím spíše, že během roku máme ještě v průměru dvě „skryté“ částečné premiéry. Jedná se o zahraniční nastudování dětského a večerního představení. Tato skutečnost si vyžaduje náklady na překlad, korepetice, zájezdovou úpravu scény a někdy i úpravu kulis (jedná-li se o cizojazyčné nápisy..atd.)
    Jiná divadla – tedy i divadlo Minor, má premiér více. Mohou si je dovolit. Jen pro názornost: Příspěvek DSH je 12 069 tis. Kč, divadlo Minor měl v roce 2012 příspěvek 30 936 tisíc Kč – což je o 156% vyšší… nebo také 2,5x vyšší…
    (DSH má průměrné náklady na premiéru 600 tis. Kč, z rozdílu příspěvků by mohlo být 31 premiér.)

    Jak jsem již uvedla, tak Divadlo S+H bylo velmi úspěšné hlavně díky enormnímu pracovnímu nasazení. Např. v měsíci prosinci odehrál malý soubor 51 představení.
    Přitom DSH dokázalo v roce 2012 snížit náklady oproti předchozímu roku.
    Přes nejnižší dotaci ze všech divadel a všeobecně rostoucí náklady i snížený příspěvek, se tržby DSH zvýšily z 2 368 tis. Kč v roce 2008 na 9 150 tis. Kč v roce 2012, což je o 280%! Právě tak, jako Minor hrajeme pro děti a tudíž i naše tržby jsou limitovány dětským vstupným. Přes daleko méně početný soubor vykazujeme velký nárůst tržeb, v porovnání s Minorem dokonce daleko vyšší. To však v porovnání našeho hodnocení s hodnocením divadla Minor, není komisí nikterak komentováno.
    Cituji z hodnocení Minoru ze str. 26:
    Parametry soběstačnosti (17% v roce 2012) odrážejí nutnost zajistit dostupnost vstupenek pro dětského diváka, což vede logicky k nižším tržbám než u divadel pro dospělé. Tržby divadla Minor ovšem vykazují nárůst o více než 100%, při současném uvádění 4 až 5 premiér ročně.
    Tržby Minoru se opravdu zvýšily od roku 2008 z 2 584 tisíc Kč na 5 834 tisíc Kč.

    Josef Skupa se svými loutkami. FOTO Chachá stránky Spejbla a Hurvínka

    Josef Skupa se svými loutkami. FOTO Chachá stránky Spejbla a Hurvínka

    Dále:
    U DSH je zkonstatováno, že v sezoně 2009 /10 neuvedlo žádnou premiéru, což nevypadá jako dobrý umělecký ukazatel. Že však bylo DSH od 7/2008 do března 2010 v rekonstrukci, tedy bez stálé scény, což premiéru znemožnilo, není v tomto případě zmíněno. Že však přes tento handicap a ztížené podmínky si divadlo dokázalo udržet nejen vysokou návštěvnost, ale mělo i výborné ekonomické ukazatele, to komise též opomíjí. Ne tak při hodnocení Divadla v Dlouhé, kde kvituje, že si dokázalo udržet vysokou návštěvnost v době rekonstrukce.

    Že se na různá divadla užívá „různý a snad i účelový metr“, soudím i z této citace:
    str. 68 – 2. odstavec
    Hl. město Praha by mělo zvážit podporu neziskových subjektů, jejichž fungování může někdy lépe a téměř vždy díky konkurenčnímu tlaku efektivněji zajišťovat podnikatelský sektor. konkrétně se to týká divadel nabízejících repertoár s dostatečným diváckým a tedy komerčním potenciálem (např. muzikál)! Pak nerozumím, proč druhý největší příspěvek dostává převážně muzikálové a tedy komerčně zaměřené divadlo Karlín?

    Dále si kladu otázku, nakolik komise spolupracovala při zpracování ukazatelů jednotlivých divadel s řediteli divadla. Pokud by se tak stalo v dostatečné míře v DSH, pak by nemohla učinit tento závěr na str. 70
    Cituji:
    Workshopům a vzdělávání se z příspěvkových divadel věnuje pouze divadlo Minor, pro menšiny hrají pouze Městská divadla pražská
    Pro úplnost:
    V DSH existuje Výtvarný a dramatický kurz , který si vytyčuje za cíl podrobněji seznámit děti s loutkovým divadlem. Pozornost děti je zaměřena na loutku, coby svébytný, plnohodnotný prostředek komunikace s divákem. Dětem má tento kurz zprostředkovat setkání s různými uměleckými složkami, které jsou součástí procesu vytváření loutkového představení – výtvarno- (práci s materiálem při tvorbě loutek), práci s dramatickým textem a v neposlední řadě dramatickou akci. Po zvolení literární předlohy si děti vyrábí jednoduché loutky, které se učí rozhýbat v prostoru. Součástí kurzu je i setkání s profesionálními loutkoherci. Při práci na dramatickém textu se učí postihnout hlavní myšlenku hry, uvědomit si charakteristiku hlavních postav, pokoušejí se ji vyjádřit vhodným pohybem, mluvou, poznávají zákonitosti pohybu loutek, estetiku mluveného slova. Závěrem kurzu je ukázka jejich vlastní tvorby při samostatném představení představení.Lekce jsou věnovány také historii loutkového divadla.

    Tolik tedy k zápisu, že Workshopům a vzdělávání se z příspěvkových divadel věnuje pouze divadlo Minor.

    K poznámce komise, že : …pro menšiny hrají pouze Městská divadla pražská… mohu poznamenat, že co se týče spolupráci s minoritami, pak i v DSH jsou našimi pravidelnými diváky děti z Jedličkova ústavu v Praze, se kterým dlouhodobě spolupracujeme. Hrajeme pro zrakově handicapované děti, kdy součástí návštěvy divadla je i dotyková prohlídka loutek a seznámení s divadelní tvorbou i zákulisím. V divadle využíváme i bezbarierového vstupu a možnosti spec. Úpravy hlediště pro vozíčkáře. Ve spolupráci s Nadačním fondem pořádáme speciální představení s tlumočníky znakové řeči pro děti zrakově a sluchově postižené. Jedná se přitom i o zajištění svozů těchto spec. škol z celé republiky.
    Jezdíme s loutkami za dětmi z Onkologického oddělení Motolské nemocnice.
    Myslím, že aktivit je vykazujeme více, než dost. Jenže na ně se nás opět nikdo z komise nezeptal.

    Na str. 70 – pokračování 2. odstavce stojí:
    Příspěvkové organizace ve valné většině zaostávají i ve využití základních obchodních a marketingových nástrojů – Divadlo a Studio Ypsilon nevyužívají žádné formy předplatného, pouze tři divadla z deseti nabízejí skupinové slevy.
    Ani v tomto případě DSH ve využití marketingových nástrojů nezaostává. I když jsou naše finanční možnosti velmi omezené, snažíme se dělat reklamu mnoha způsoby.
    Získali jsme jako mediálního partnera nejčtenější noviny Metro, kam každý týden poskytujeme jeden kreslený komiks s postavami DSH. Za něj dostáváme zadarmo link nad komiksem, kde si můžeme zdarma uveřejnit reklamu dle našeho uvážení. Metro nám také po tři roky každých 14 dní uveřejňuje politicko – společenský sloupek Na návštěvě u Spejblů, který si získal velkou popularitu a nám přináší reklamu.
    Další mocnou reklamou, která divadlo nic nestojí, nám přinášejí četná televizní a rozhlasová vystoupení našich protagonistů, také vydávaná CD, knížky. S naší spoluprací vyšla i Čeština a Matematika s Hurvínkem.
    Máme reklamu i na německém trhu, který je pro nás významný. S+H slaví velký TV comeback ve státní německé stanici ARD v publicistickém prestižním seriálu „Heute im Osten.“ Zde jsou naše loutky v každém díle pointujícími komentátory jednotlivých témat. Objevují se tak každých 14 dní v preferovaném sobotním čase na televizních obrazovkách.

    Dále, co se týká předplatných, slev a využití různých forem nabídek:
    Také DSH nabízí zvýhodněné rodinné vstupenky, abonentky, je zapojeno do tzv. Rodinných pasů a používá systém slev pro získávání nových diváků. Vyplácí se to především v představeních pro dospělé diváky, která bývala méně navštěvovaná. Již delší čas máme, díky studentským slevám a zvýhodněným nabídkám, vyprodaná představení. Poskytujeme tak kulturní službu v městě Praze méně majetným občanům. Získáváme si tak především mladé diváky, což považujeme i pro budoucnost nejen našeho divadla za velmi cenné.

    Augustin Kneifel, Helena Štáchová: Dějiny kontra Spejbl. R. Helena Štáchová, prem. 26. 9. 2012. FOTO archiv DSH

    Augustin Kneifel, Helena Štáchová: Dějiny kontra Spejbl. R. Helena Štáchová, prem. 26. 9. 2012. FOTO archiv DSH

    Ošidnost hodnocení

    Zde bych však ráda zmínila i ošidnost takovýchto opatření, která i komise dobře hodnotí.
    V ukazatelích se i vyprodaná představení neprojeví jako vyprodaná, protože ve výsledku se počítá pouze součet plnohodnotných cen vstupenek. Pokud jsou vstupenky ve slevě a nenaplní proto prodej na 100%, přesto, že jsou vyprodána, tabulkově je vykázána menší tržba za představení. Slevy pochopitelně snižují tržebnost, která je jedním z výkonových ukazatelů právě tak, jako počet odehraných představení na domácí scéně. Při menším počtu představení se však zvyšuje jejich návštěvnost a tržebnost. Při velkém počtu představení pochopitelně klesá, což nám kazí výborné ukazatele.
    V rozporu se zvýšenou návštěvností a uměleckými i ekonomickými výsledky, máme proto v hodnocení magistrátu stanoveno na rok 2013:
    Analyzovat příčiny klesající návštěvnosti a tržebnosti divadla a předložit plán na jejich zvýšení.
    Jak je tedy z uvedeného zřejmé, dle tabulkových ukazatelů nelze v plné míře zhodnotit reálné výsledky.
    Tento můj názor sdílí také komise na str. 8:
    Roční výkazy poskytují základní ekonomické a výkonové ukazatele…
    Zjištěná data samozřejmě neposkytnou ani rámcový obrázek o uměleckém směřování divadla resp. jeho společenském významu.

    V závěru chci říct, že jinak velmi zajímavá srovnávací odborná studie mne nepřesvědčila o smyslu a efektivnosti chystané transformace. Naopak mé obavy z její nepřipravenosti a negativních výsledcích pro již transformovaná divadla zesílily po přečtení těchto komentářů:

    Vladimír Procházka:
    …Po celou dobu, co je Činoherní klub transformovaný, upozorňuji na nevyřešený problém investičních prostředků. Stále nebyl nalezen způsob, jak se k nim mohou transformované subjekty dostat. Magistrát již dlouho zvažuje tzv. investiční granty, ale léta se nestalo nic. Nejtrpčí nevýhody ale přineslo na poslední chvíli ohlašované drastické snižování grantů v posledních dvou letech…

    Ondřej Hrab:
    …Ekonomicky se Archa dostala do naprosto zničující situace. Majitel domu využil změnu právní subjektivity divadla k tomu, aby novou smlouvou navýšil pětinásobně nájemné.
    Roční výše grantu hl.m. Prahy pro léta 2004-2011 byla o 12,62% nižší oproti příspěvku v r.2000, nominální výše grantu byla za deset let stejná (krom r.2012, kdy byla dokonce o 2 miliony snížena) avšak jeho reálná hodnota výrazně klesala v závislosti na míře inflace a dnes se pohybuje na 75% původní hodnoty….“

    Za Divadlo Spejbla a Hurvínka

    Mgr. Helena Štáchová
    ředitelka

    V Praze 25. 4. 2013


    Komentáře k článku: Devadesátiletá kariéra Divadla S+H nebyla okomentována

    1. Petr Pavlovský

      Petr Pavlovský

      Nejméně v jedné věci
      s Mgr. Helenou Štáchovou nejenom souhlasím, ale šel bych ještě dál: Argumentace počtem premiér nemá v honocení co dělat; shledávání přímé úměry mezi jejich počtem a kvalitou divadla a jeho produkce je pak úplně mimo.
      Instruktivní příklad pro začátek: Které inscenace V+W byly nejlepší? Ty, které dovolovaly přistoupit k další premiéře za dobu co nejdelší! Tak to samozřejmě viděli i sami V+W!
      Nejde tedy o počet titulů na repertoáru (u repertoárového divadla) a tím méně o počet premiér. Dokonce lze říci, že je tu úměra nepřímá: pokud má divadlo více – méně plno, platí, že čím méně potřebuje premiér, tím jsou jeho inscenace a jejich představení divácky úspěšnější! (Odhlédněme, prosím, od podbízivého, kýčovitého divadelního zboží, o to zde opravdu nejde!)
      Problém je samozřejmě v tom, že ukazatele kvantitativní (návštěvnost) nemusí nutně korespondovat s ukazateli kvalitativními, ale o těch koncepce vůbec nehovoří, ačkoli právě v tom je samotné jádro problému transformace městských divadel.

      09.05.2013 (22.00), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    2. Josef Herman

      Josef Herman

      Souhlasím
      s ředitelkou Štáchovou i Petrem Pavlovským v tom, že ani tzv. výkonnostní ukazatele, zdánlivě „objektivní“, samy o sobě ještě nic o divadle neříkají. Proto jsem v pasážích o evaluaci navrhl zjednodušit „tabulky“ na tři základní kritéria, navrhl zásadu při hodnocení vycházet ze zaměření (projektu, smyslu atd.) divadla, a tedy umožnit samotnému divadlu, aby navrhlo ukazatele, které jeho činnost dokládají, a také jsem zdůraznil zásadu, že všechny údaje, včetně výkonnostních, se musí důsledně interpretovat vzhledem k projektu divadla. A nemyslím, že by zrovna Divadlo S+H někdo hodnotil špatně! Jiná věc je, jaká právní subjektivita by mu přináležela a jaký vztah k němu město má zaujmout.
      Děkuji ředitelce Štáchové za první vstup do debaty, ale bylo by dobré diskutovat nikolik k první verzi materiálu, ale k výsledné verzi z 15. dubna.

      09.05.2013 (23.29), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    3. Mgr. Helena Štáchová

      Avatar

      Vážený pane doktore,
      děkuji Vám i dalším diskutujícím za přínosné příspěvky. Jsem ráda, že mám možnost se k problematice transformace alespoň veřejně vyjádřit. Samosebou, že jsem kladně kvitovala Váš názor, že je třeba změnit zásady hodnocení divadel. Jen si dovolím malé upřesnění, týkající se Vaší poznámky, že jsem měla reagovat na výslednou verzi z 15.dubna 2013. Moje připomínky byly zpracovány na základě výzvy, kdy při veřejné diskuzi k 1. verzi „Návrhu systémové optimalizace pražské divadelní sítě“ na Nové scéně dne 25. 3. 2013 byla pro naše vyjádření stanovena měsíční lhůta do 25. 4. 2013. Tento požadavek jsem tedy naplnila.
      Teprve když jsem požadovaný komentář ve stanovené době odeslala, tak jsem se z odpovědi pana doktora Ondřeje Černého dozvěděla, že připomínky již nemá Řešitelský tým zapotřebí, neboť ještě před daným termínem, tedy již 15. 4., odevzdal „Návrh“ panu radnímu Novotnému.
      Tato informace ani odevzdaný „Návrh“ nebyly a dosud nejsou zveřejněny na k tomu účelu původně zřízené adrese http://www.prazskadivadla2012.idu.cz…
      Na to, že místo toho probíhá diskuze v Divadelních novinách, nás nikdo neupozornil.
      Nicméně, ať již reaguji na první, nebo druhou verzi, tak jsou moje připomínky (jak jsem srovnávala) i nadále v plné šíři aktuální. Týkají se informací, které jsou uvedeny opět v nezměněné podobě i v „Návrhu“ nesoucím datum 15. 4. 2013…
      Helena Štáchová

      13.05.2013 (13.00), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

      • Josef Herman

        Josef Herman

        Vážená paní ředitelko,
        ještě jednou díky za diskusi, je vidět, že komu na věci opravdu záleží, tak se ozve.

        13.05.2013 (21.07), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

        • Daniela Šálková

          Avatar

          Dopadla jsem podobně
          jako paní Štáchová. Odeslala jsem 24. 4. připomínky k materiálu a dozvěděla se, že nová verze je už víc než týden u pana radního (děkuji Divadelním novinám za její zveřejnění, na oficiálních stránkách stále není). Půjde-li vše tímto tempem, bude transformovaní dříve, než stihnu připravit připomínky k nové verzi.

          15.05.2013 (13.10), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

        • Vladimír Hulec

          Vladimír Hulec

          D. Š.,
          poskytnete-li nám své připomínky k Návrhu…, rádi je na i-DN zveřejníme. Pošlete je na [email protected]. A budeme rádi, když se v konkrétních případech pustíte do diskuse. Od toho jsme všechny dostupné materiály zveřejnili a zveřejňujeme. Teprve otevřená a veřejná diskuse mezi divadelníky různých zkušeností a názorových skupin umožní najít aspoň trochu obecně přijatelné a smysluplné řešení daného stavu nejen pražského divadelnictví.

          17.05.2013 (19.14), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    4. Vladimír Hulec

      Vladimír Hulec

      Paní Štáchová,
      na i-DN jsme právě zavěsili oponentní posudky k Návrhu systémové optimalizace… K Divadlu S+H se tam nejkonkrétněji vyjadřuje Jana Machalická: http://www.divadelni-noviny.cz/oponenti-k-navrhu-systemove-optimalizace-prazske-divadelni-site-jana-machalicka
      Budeme rádi, když její příspěvek tam či zde okomentujete.

      13.05.2013 (17.28), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,