Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2024

ročník 33
12. 11. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Festivaly

    Světe, div se (No. 7)

    Poslední den festivalu Divadelní svět Brno nabídl reprízy inscenací uvedených v předchozích dnech, konkrétně španělské Rúa Aire a Woyczek on the Highveld z Jihoafrické republiky a muzikál Donaha! Městského divadla Brno. K nim pak přibyla dvě velká lákadla festivalu – Slavnost masek a přesunuté Příhody lišky Bystroušky.

    Dopoledne nám dva herci z divadla El retrete de Dorian Gray předvedli hravou cestu dospíváním, která kromě nadšených dětí okouzlovala i dospělé diváky. Jako tvárnou hmotu své inscenace si pánové zvolili nafukovací balónky, jenž byly před našimi zraky několika zručnými pohyby přeměněny nejen v člověka, ale také v různé zástupce fauny či dokonce spermie. Po krátkém průletu evolucí a zvířecími námluvami jsme přítomni zrodu člověka. Bez dalšího otálení pak skočíme až do období jeho puberty ke stěžejnímu tématu objevování vlastní tělesnosti a sexuality. Nejprve malého mužíčka děsí nesouměrně rostoucí tělo, poté se o slovo přihlásí fyzická touha, stejně svazující jako opojná. Její projevování ovšem není přijímáno okolím, a tak se chlapec rozhodne zbavit se dolní poloviny těla. V tu chvíli potkává dívku, do níž se zamiluje, a začne svou ztracenou část velmi postrádat. Vydává se jí tedy zachránit. Z této cesty se vrací poučen a může se z něj stát dospělý muž. Výchovné téma je uskutečněno metaforicky (mužíček se propadá do různých světů), tudíž nenásilně a nadto hravě, vtipně, s hereckou bravurou a velkým citem pro dětské publikum.

    Den masek v Brně. FOTO ARCHIV FESTIVALU

    Den masek v Brně. FOTO ARCHIV FESTIVALU

    Hravostí se vyznačoval i podvečerní program, tedy Slavnost masek, letos s mottem: Život je kabaret! Life is a cabaret! Přesto, že průvod začal se zpožděním v řádu desítek minut, čekání se rozhodně vyplatilo. Divadla se většinou soustředily k té odvrácené, temnější straně světa šantánů, takže slavnost se změnila v přehlídku anomálií, příšerek, hybridů a jiných panoptikálních zjevů. Nadmíru přesvědčivé a působivé maskování a „herecké výkony“ vyvolávaly pocit nepříjemného mrazení i v přihlížejících, kteří už dávno odrostly dětským botičkám. O post nejděsivějších jedinců se rovným dílem dělil soubor opery Národního divadla Brno se svými dětmi alá panenkami na vodítku a jejich „nemrtvými“ rodiči a HaDivadlo, jehož výběr poloabstraktních strašidel nakonec stanul na vítězném stupni. O jeho prvenství rozhodla pěti členná porota, v níž usedli: mladá spisovatelka Kateřina Tučková, badmintonista Petr Koukal, herečka Zuzana Slavíková, zpěvačka Victoria a Honzík, vítěz soutěže rádia Krokodýl o nejlepší diváckou masku.

    Festival zakončilo plenérové představení Příhod lišky Bystroušky původně plánované na zahájení, přesunuté z důvodu špatné předpovědi počasí. Inscenace byla umístěna do parku na Moravském náměstí (centrum města), což s sebou neslo komplikace v podobě projíždějících tramvají, procházejících opilců a některých diváků, jimž absence divadelní budovy dovoluje zapomenout na základy etikety. Jediným radikálnějším rysem jevištního díla bylo seškrtání libreta za účelem podtržení vztahu Bystroušky s lišákem a Myslivcova manželského soužení. Vše ostatní se odehrávalo v klasickém duchu, kostýmy, ač pestré, se nevyznačovaly velkou nápaditostí. Herectví si vystačilo s několika prvoplánovými gesty a hloubka prožitku se mu vyhnula obloukem. Pěvecké výkony ani hudební provedení nejsem příliš povolána hodnotit. Mému uchu nelahodilo pouze několik drobných intonačních kiksů.

    Rozpačitým potleskem publika skončil letošní festival Divadelní svět Brno. Jak je již tradicí, zanechává za sebou především otázky týkající se jeho dramaturgie a vůbec smyslu této megalomansky pojaté události.


    Komentáře k článku: Světe, div se (No. 7)

    1. Josef Herman

      Josef Herman

      Tři upřesnění k Bystroušce:
      1. Nebylo seškrtáno libreto, ale opera, tedy slovo i hudba, neb jinak to nejde.
      2. Škrty měly z Janáčkova díla vyrobit operu pro děti, což po mém soudu také nejde, nicméně zvláště v Brně se o to stále neúspěšně pokoušejí. Rozhodně se však neškrtalo „za účelem podtržení vztahu Bystroušky s lišákem a Myslivcova manželského soužení“.
      3. Lišák se jmenuje Zlatohřbítek, v opeře nevystupuje Myslivec, nýbrž Revírník.

      16.06.2013 (22.41), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

      • Jiřina Hofmanová

        Avatar

        Děkuji za korekce a za nepřesnosti způsobené především mou nepřesnou formulací se omlouvám.

        17.06.2013 (10.51), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,