Divadelní noviny > Burza Kritika
LSS: Sen noci svatojánské (kritické teze)
Letní shakespearovské slavnosti se vrátily k programové klasice, jíž v roce 1990 začínaly – letní komedii Sen noci svatojánské. Úpravy a režie se chopilo donedávna avantgardní duo SKUTR – Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský. Touto produkcí se dopracovali tam, kam dospěje téměř každá avantgarda: ke střednímu proudu. Naštěstí kvalitnímu.
Do letošního letního času-nečasu se trefili přesně. Komedii inscenují jako tíživý smyslný sen a současně jako lehkou frivolní konverzačku pro (fiktivní) novomanželský pár, který v úvodu pozvou na jeviště a nechají je tam až do konce představení. Jeho představitelé Soňa Páleníková a Pavel Neškudla působí nenuceně a přirozeně a jistě nemálo diváků je po dlouhou dobu považuje za skutečné svatebčany. Nápad to není samoúčelný. Soudí se totiž, že hru si od Shakespeara objednal bohatý šlechtic pro svatební oslavu. Motiv svatby je navíc hlavním tématem hry.
Nenásilných nápadů, textových vsuvek a proměn je v inscenaci řada. Postavy athénských vládců Thesea a Hippolity hrají titíž herci (David Prachař a Vanda Hybnerová, alt. Eva Vrbková) jako postavy nadpřirozených vládců lesa Oberona a Titanii. Přísného otce Hermie ztvárňuje člen Radošinského naivného divadla Cssondor Kassai, stejně jako laškovného lesního skřítka Puka. Slovutný tým šesti řemeslníků se zúžil na nezbytné tři. Z toho jeden – Píšťala (u Shakespeara dráteník Hubička) v podání semaforského herce a hudebníka Václava Kopty – je současně hudebníkem živě doprovázejícím na elektrické piano celé představení. Zato elfů a víl je v představení sedm. Jde o mladé akrobaty, tanečníky a tanečnice v pohybově vlnitých choreografiích Jana Kodeta. Právě díky nim je dvoupatrová, vysoce funkční a výtvarně citlivě řešená scéna neustále v pohybu. Dění je plynulé, scény se přirozeně přelévají jedna v druhou.
V souladu s jistou strohostí výpravy (především po barevné stránce) neplýtvají režiséři s – pro tuto hru obvyklou – obrazovou a pohybovou opulentností. Shakespearova předloha je pro ně především mírně psychedelickou hrou mámivých smyslů a neovladatelné smyslnosti.
Sen noci svatojánské na Pražském hradě splňuje přesně to, co od takových produkcí diváci očekávají. Nabízí vkusnou zábavu s kvalitními hereckými výkony za zvuků příjemného tingl-tanglového doprovodu. Odehrává se v mechu lesa mezi psychedelickými houbičkami a tematicky se točí kolem nevěr, lásky a sexu. Co víc si od letní noci přát?
Hodnocení: @@@ 1/2
LSS / Pražský hrad – William Shakespeare: Sen noci svatojánské. Překlad Martin Hilský, úprava, režie SKUTR- Martin Kukučka + Lukáš Trpišovský, scéna Jakub Kopecký, kostýmy Linda Boráros, hudba Petr Kaláb, choreografie Jan Kodet, asistentka režie Linda Dušková. Premiéra 28. 6. 2013 (psáno z reprízy 4. 7. 2013)
///
Recenze vyjde 9. 7. v deníku E15.
Komentáře k článku: LSS: Sen noci svatojánské (kritické teze)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)