Dědova mísa
Rabínskou moudrost, že všechno je jinak, si v poslední době zvlášť často potvrzuji při četbě a studiu beletrie i vědecké a odborné literatury. Dnes tři setkání za mnohá další. Nejprve citát z knihy Beneš jako Rakušan – poslední knihy nedávno zemřelého Jiřího Gruši (Barrister a Principal, Brno 2011). Samotná četba je potěšení jak obsahové, tak i pro Grušovo mistrovství stylistiky, hry s etymologií a mnohými finesami jazyka. Ne vždy lze souhlasit se srovnáváním dvou druhů národních socialistů – Beneše a Hitlera –, ale kniha je to pozoruhodná a převratná. Na str. 34–35 se praví o TGM: Masaryk opravdu bude jediný filosof, který založil stát. O vlastním otci se však mlčí. Či existuje o něm jenom jedna zdrcující věta: narodil se jako nevolník a nevolníkem zůstal. A Gruša pokračuje: to zní tvrdě, i když ne nelogicky. Šestadvacetiletý ženich Terezy Kropáčkové nevolnost asi cítil. Kráčel k oltáři s nevěstou o deset let starší, navíc už v druhém měsíci … V deníku mladého Františka Josefa stojí psáno: Kropaczek erl. Je to zkratka za erledigt čili vyřízeno. Záznam o závazku, jímž byl císař vázán, ale který pozitivně odložil ad acta. I když teorie o tom, že náš první prezident byl možná osmý levoboček pobožného Habsburka, zní shakespearovsky, drží se už víc než sto roků. A bez DNA se jí hned tak nezbavíme. Potud Jiří Gruša.
Jiný neméně pěkný doklad nalézáme v monografii Libora Vykoupila Jiří Stříbrný (Portrét politika, Masarykova univerzita a Matice moravská, Brno 2003). TGM zprvu hodnotil Stříbrného, nesporně jednoho z osnovatelů 28. října, velmi pozitivně. Rozeznal v něm skutečného politika, a proto se ho pokusil začátkem 20. let získat pro hradní politiku. Nabídl mu dokonce finanční výpomoc k podnikání – podobně jako to po celou dobu činí Abraham Lincoln, jeden ze vzorů TGM, ve Spielbergově ušlechtilém a mistrném stejnojmenném filmovém kýči, a když ji Stříbrný odmítl, začalo vzrůstat mezi oběma napětí, které vyvrcholilo ve 30. letech procesem (a ne jedním) se Stříbrným. A TGM neváhal a konal. Tajná instrukce: …o to běží, aby … byl odsouzen … Dát naučení o tom orgánům dotyčným ústní, ne písemné. Masarykovu reakci v probíhajícím procesu charakterizoval přednosta politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Josef Schiezl: Pan prezident odpověděl asi tak, že věc se musí vzít energicky do rukou, že soudci se budou zlobit chvíli, ale Stříbrný že by zlobil pořád… A to zdaleka nebylo všechno. TGM dokonce neváhal využít vlivu svého nimbu. Brněnský dermatolog profesor MUDr. Antonín Trýb byl přemluven k tomu, aby vydal odborné svědectví o příznacích progresivní paralýzy u Jiřího Stříbrného jako důsledku syfilidy. Nepotvrdilo se to, Trýb později prohrál, ale v dané situaci vše zapůsobilo a Stříbrný ve volbách neprošel. Je samozřejmé, že jméno TGM v celé kauze nepadlo.
To ovšem není Ježíš, ale Caesar, připomínáme-li oblíbené heslo TGM Ježíš, ne Caesar… To poučování o demokratickém chodu státu přímo z Hradu trochu připomíná Taafeho kombinaci korupčních a tvrdých gest. Smutno je na tom světě, pánové, aneb Všechno je jinak.
Komentáře k článku: Dědova mísa
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
