Jára (da) Cimrman se dočkal
Po 118 letech od velké hudební loupeže, k níž došlo ve Vídni, se Jára (da) Cimrman konečně dočkal satisfakce a velkolepé melodie jeho operety Proso se k němu jako největšímu českému umělci a největšímu světovému smolaři vrátily na koncertu ve Smetanově síni Obecního domu – ovšem jen v jednom jediném koncertním provedení 13. července 2013. Prohlásil hned v úvodu přednášky o Cimrmanově cestě k operetě jeden z cimrmanologů Miloň Čepelka. Mimochodem mistr mluveného slova a odvážný buffo tenor, jak záhy prokázal, poprvé v bujaře provedeném kupletu Ty české panenky z operety Rudolfa Piskáčka Perly panny Serafinky. Hlavní hvězda večera, která posluchače udržovala v neustálém napětí z nečekaných decentních komentářů jen povytaženým obočím, úsměvem, gestem! Suchým věcným projevem dokázal víc než trochu přehrávající Zdeněk Svěrák, který zase zasedl do orchestru k violoncellu – zřejmě připomenutí filmu Kolja.
Violoncellista Zdeněk Svěrák uprostřed Českého národního symfonického orchestru FOTO ARCHIV
Pro letní Prahu byl koncert vítaným osvěžením už proto, že na výtečné úrovni nabídl v metropoli tak málo hranou operetu, přitom se na tu opravdovou, klasickou a klasicky hranou diváci hrnou a Smetanovu síň vyprodali přinejmenším z poloviny právě její milovníci. Koncert otevřel Český národní symfonický orchestr brilantním provedením předehry Johanna Strausse k operetě Netopýr. Tenorista Tomáš Černý je zdatným operetním milovníkem, ostatně si za tento obor vysloužil i Cenu Thálie, parádně zazpíval zejména Lehárovu árii Líbám, ženy, vás tak rád z operety Paganini a také píseň tuláka z Künnekeho u nás bohužel zapomenuté operety Bratránek z Batávie. Sopranistka Adriana Kohútková uplatnila objemný hlas s trochu přílišným tremolem, ale předvedla operetní divu se vším všudy. Dirigent Libor Pešek ovládá finesy různých interpretačních stylů, také operetního, a dal všem hudebním číslům potřebný šmrnc.
Koncert trochu připomněl počátky cimrmanologického bádání před půl stoletím v rozhlasové vinárně U Pavouka, kde se objevily první informace o zapomenutém českém géniovi a postupně prosákly nejen do divadla, ale také do odborných časopisů – mimo jiné lékařských a z oblasti architektury a stavebnictví. Nyní tedy do koncertní sezony. Ostatně Libor Pešek sám tu dobu připomíná, sice ne přímo v souvislosti s Cimrmanem, ale spoluprací s Divadlem Na zábradlí. Z hudebníků mi na koncertě chyběl Jan Klusák, spoluautor cimrmanovské operety Úspěch českého inženýra v Indii – škoda, že se později s Divadlem Járy Cimrmana ne zrovna v dobrém rozešel.
Cimrmanologové, vedle zmíněných ještě Petr Brukner, přednesli známé příspěvky ze seminářů, a ve velké koncertní síni se symfonickým orchestrem za zády byli trochu nesví. Referát o Cimrmanově notovém zápisu svěřili studujícímu Cimrmanovy večerní školy Robertu Bártovi, který za odměnu mohl zasednout v houslové sekci orchestru – bývalou roli Petra Bruknera převzal skutečný houslista. Báječně a v logice cimrmanovské mystifikační hry!
Poprvé zazněla dvouminutová předehra k operetě Proso, složená metodou frustrační kompozice – tedy střídáním fáze očekávání s fází zklamání. S rekonstrukcí Straussem a Nedbalem zcizených pasáží vypomohl Libor Pešek, u činelů zase Petr Brukner. Závěrečný valčík Na krásném modrém Dunaji však Johann Strauss Cimrmanovi ukrást nemohl, napsal ho dávno před onou velkou hudební loupeží. Ostatně ani s krádeží melodií do Netopýra to časově nevychází. Ani Radeckého pochod, který coby přídavek koncert ukončil.
Projekt iniciovali Milan Sládek s Janem Hasenöhrlem, režíroval Jan Svěrák v rámci festivalu Prague Proms, koncert se promítal do padesáti vybraných kin a jeho výtěžek šel na konto Centra Paraple. Záznam koncertu, vyrobený ve spolupráci s Českou televizí, Star Works a Biografem Jana Svěráka pro firmu Smoljak – Svěrák s. r. o., nyní vydal v kompletu CD – DVD Supraphon. Dobrý přírůstek do cimrmanovského zvukového archivu.
Komentáře k článku: Jára (da) Cimrman se dočkal
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
