Divadelní noviny Aktuální vydání 21/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

21/2024

ročník 33
10. 12. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Názory – Glosy

    Vítejte ve zlých časech

    Vztahy mezi ústeckou radnicí a Činoherním studiem jsou napjaté, co pamatuji, čili více než dvacet let. Ústecký Činoherák je nechtěné dítko, které se nyní právem hlásí symbolickým zvoněním na kovadlinu k prapůvodnímu Kladivadlu, komunisty zrušenému. Jeho dny jsou, zdá se, sečteny. Tak jako naposledy třeba karlovarského divadla. Ani tam pobouřené petice nezměnily rozhodnutí radních zrušit stálý soubor a nahradit jej stagionou, kterou pak obhospodařovalo Heřmánkovo Divadlo Bez zábradlí, než radním zase došlo, že to nebyl nejlepší nápad.

    Výstavní karlovarské divadlo sídlí v ruskojazyčném centru, ústecký Činoherák ve Střekově, „za vodou“, překlenutou výstavním mostem, jehož cena by zajistila existenci divadla na několik staletí. Tohle ale nejsou počty, které by ústeckou radnici vzrušovaly. V myslích jejích radních, jejich manželek, manželů a dalších spřízněnců se srážejí dvě zdánlivě neslučitelné představy. Jednodušeji řečeno, chtějí se bavit na bulváru, a za vodou mají alternativní, experimentující scénu, která se nechce zalíbit za každou cenu, tak jako musí divadla soukromá. Oba zájmy se ale vůbec nevylučují.

    Není mi proto jasné jediné: proč radnice raději nezruší dnes naprosto zbytečné, umělecky zanedbatelné? Divadlo opery a baletu, které nasadí Labutí jezero, aniž by mělo více než čtvrtinu baletek: to by se diváci měli dožadovat čtvrtinového vstupného. Budova to je výstavní, stagionová, ústecký divák by mohl docházet na inteligentní činoherní bulvár i na dovezenou kvalitní operu a balet, a radnice by těch pár milionů ještě ušetřila. A tam někde za vodou by dál existovalo progresivní divadlo, které odkojilo víc slavných tváří, než by se vešlo do jakéhokoliv nekonečného seriálu.

    Takto rozumně se ale v současných zlých časech nepřemýšlí. Respektive – v gubernii. To slovo jsem používal v souvislosti s karlovarským divadlem, kde se nabízelo. Ona bezmoc před omezeným obzorem komunálních politiků je ale frustrující. Na iDnes to byla zpráva dne: herec Maryško dal facku radnímu Eichlerovi, současně předsedovi správní rady Činoherního studia, který veřejně dehonestoval nejen mladého herce, ale i ředitele divadla. Na první pohled to vypadá cyranovsky, video z onoho výstupu je smutnější. Herec působil zoufale osaměle, okamžitě se na něj vrhla městská policie, radní Eichler během incidentu nepřestal mobilovat, ze záznamu slyšíme pohoršené hlasy, jak si ti herci představují demokracii, o následné internetově diskusní žumpě pomlčím. Radní Eichler je zákeřný asociál: nechat se najmenovat do rady divadla, abych jej potopil? Ne, facku ten ubožák ani nepocítil, tu dostalo od něj celé divadlo. A nebyla to facka, ale zákeřná rána na solar, od člověka, který žádný žaludek nejspíš nemá.


    Komentáře k článku: Vítejte ve zlých časech

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,