Novinky z Národního muzea (No. 7)
Divadelní oddělení Národního muzea zpřístupňuje badatelské veřejnosti další dva zpracované přírůstky. Jde o pozůstalost významné představitelky českého výrazového tance Miry Holzbachové, uložené v divadelním oddělení pod přírůstkovým číslem 3/85, a pozůstalost slavného herce Ladislava Peška, která nese číslo 48/87.
Mira Holzbachová (1901 – 1982) patřila mezi hlavní představitelky výrazového tance dvacátých a třicátých let dvacátého století. Založila moderní tělovýchovnou školu a úzce spolupracovala s meziválečnou avantgardou. Byla kupříkladu členkou Devětsilu a podílela se na inscenacích Osvobozeného divadla. Během občanské války ve Španělsku byla členkou Interbrigády a dopisovatelkou Haló novin. Během 2. světové války žila v americkém exilu.
Od roku 1946 pracovala v Praze na Ministerstvu kultury, po roce 1948 vedla nově zřízenou organizaci Umění lidu. V padesátých letech se stala choreografkou Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého, poté vedla kurzy lidové tvořivosti v různých kulturních domech.
Její pozůstalost obsahuje desítky rukopisných dokumentů – administrativní listiny, přednášky, smlouvy, osvědčení, libreta nebo hlášení o jejích tanečních instruktážích v armádě. Badatel zde dále nalezne přes dvě stě kusů korespondence adresované Miře Holzbachové a zlomky konceptů odpovědí. Pozůstalost v sobě ukrývá také více než dvě stovky fotografií jednak ze soukromého života umělkyně, ale také zachycující její taneční studie a kreace. K vystoupením Miry Holzbachové nebo jejích žaček doma i v zahraničí se dále vztahuje přes sedmdesát kusů plakátů a cedulí, programy a české i cizojazyčné výstřižky z novin nebo časopisů.
Ladislav Pešek (1906 – 1986) pocházel z herecké rodiny a po studiích na brněnské konzervatoři začínal svou uměleckou dráhu ve Státním divadle Brno. V roce 1928 jej význačný expresionistický režisér K. H. Hilar pozval k hostování do pražského Národního divadla, jehož stálým členem se Pešek záhy stal a vytrval zde až do svého odchodu do důchodu v roce 1976. Na jevišti ztvárnil desítky rolí: Švandu dudáka, Puka, Tartuffa, Skapina nebo doktora Galéna. Jeho životní divadelní rolí se stal vykutálený sluha Pseudolus ve Frejkově inscenaci klasického Plautova dramatu „ Lišák Pseudolus“ z roku 1942.
Do širokého diváckého povědomí se Pešek dostal především svými úlohami ve filmu: kupříkladu jako floutkovský student Áda Čuřil ve Fričově komedii Škola, základ života nebo dobrácký potulný muzikant v pohádce Obušku, z pytle ven.
Pozůstalost se skládá především z fotografií – jednak z osmi set snímků zachycujících Peška v různých divadelních a filmových rolích od počátků jeho kariéry v Brně okolo roku 1927 až po pohostinská vystoupení na sklonku života.
Pešek však také patřil k vášnivým sběratelům podobenek velkých českých umělců. V přírůstku je tak k nalezení přes tisíc fotografií významných českých (výjimečně zahraničních) literátů, divadelních režisérů, skladatelů, operních mistrů a především hereckých kolegů. Cenné na této galerii české kultury je především velké množství autografů a osobních věnování, která jsou k fotografiím připojena. Kupříkladu herec Ladislav Veverka doplnil svůj portrét moudrým zamyšlením: Být u divadla dobrým člověkem je lepší nežli být dobrým hercem. Pikantní příchuť má zadní strana fotografie Peškovy žačky, smyslné herečky Vlasty Fabiánové. Pešek si zde poznamenal: Důvěrně! Jediná žena, kterou miluji!!! načež Vlasta Fabiánová toto vyznání doplnila: Můj milý pane profesore ´můj miláček´ Boháč žárlí.
Převážně fotografický obsah pozůstalosti Ladislava Peška doplňuje několik instruktážních brožur (s doprovodnými ilustracemi Miloše Nesvadby) rozdávaných umělcům před výjezdy činohry Národního divadla do zahraničí, plakátů z těchto zájezdů a výstřižky ze zahraničního tisku. V brožurách je dopodrobna rozepsán časový plán zájezdu a v případě cesty do kapitalistického Londýna vydán zákaz individuálního procházení se po městě. I národní umělci tak mohli kulturní krásy západní Evropy poznávat pouze kolektivně.
/Článek vznikl ve spolupráci s kurátorkou fondu rukopisů Mgr. Libuší Hronkovou/
Komentáře k článku: Novinky z Národního muzea (No. 7)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Jaromír Kazda
Citovaný známý český herec Veverka nebyl Ladislav, ale Ludvík.
07.10.2021 (18.07), Trvalý odkaz komentáře,
,