4 + 4 články v pohybu (No. 6)
Šestý den festivalu 4+ 4 dny v pohybu nabídl Fórum budoucnosti II, tentokrát na téma „starost a soucit aneb ropná párty končí. Každý ze sedmi účastníků měl osm minut, aby odpověděl na předem dané otázky. Pokračovala také linie site specific pro ÚLUV, potažmo Národní třídu, tentokrát od uskupení Bypass nazvané Passing By. Divadelní produkce byly tentokrát dvě: v Divadle Archa proběhlo představení The Experiences with a Stranger Show španělské umělkyně Sonii Gómez a později v La Fabrice premiéra autorského tria Jan Bárta, Halka Třešňáková a Milou Veling Tak přesně o ráji… to není.
Konceptuální divadlo bez divadelních ambicí
Sonia Gómez je původně tanečnice, ale v současné době se věnuje hlavně svému projektu The Experiences with a Stranger (Zážitky s neznámým člověkem). Jedná se o konceptuální projekt, kde formou inzerátů nabízí svou pozornost/společnost mužům k všelijakým účelům či zážitkům. Může být partnerkou k tanci na diskotéce až po jakéhosi lektora, který zprostředkuje klientovi zážitek vystoupení na jeviště. To je také podstatou její pražské stáže. Dopředu si přes internet našla svého „cizince“, který souhlasil se spoluprácí na projektu. Ze vzájemných debat vyplynula určitá témata, která se poté společně pokusili předvést na jevišti.
Výsledné představení postrádalo jakoukoli divadelnost. Diváci mohli ocenit jednotlivé koncepty a jejich finální ztvárnění, ale s herectvím to nemělo nic společného. Zde ovšem musíme věřit slovům autorky a nepřipustit, že se mohlo jednat o mystifikaci. Úvodní část programu se odehrála v naprosté tmě (kvůli stydlivosti hosta), umělkyně a cizinec, jejichž podobu divák zatím neznal, konverzovali o tématech, kterými se zabývali v přípravné fázi. Tato značně dlouhá část přinesla poznatky ze života pozvaného, jeho názory a představy o světě, ale stejně tak vypovídala i o umělkyni.
Postupem večera se cizinec osměloval a sál se mohl rozsvítit. Proběhly krátké pokusy, například se společenskou maskou, kdy se účinkující dotýkali těla toho druhého a na kameru natáčeli změny v obličejích (následně tyto pokusy promítli). Experimentovali s tancem, či pohyby těla. Nejdříve tančila Sonia Gómez, stylizovaná jako tanečnice večerního podniku, později i host. Ten nikdy předtím na jevišti nevystupoval, ale navzdory tomu byl jeho projev velmi procítěný a silný svou autenticitou. Představení zakončila prezentace a dovysvětlení celého projektu doplněnou debatou autorky s publikem.
Dvě běžící krásný těla
O určitý divadelní koncept se jednalo i v případě druhého představení středečního večera. Začíná se debatou kolem stolku, kde se autorský tým baví o svých původních záměrech a o jejich naplnění v inscenaci. Neřeknou nic konkrétního, řeší jen všelijaké roviny a symboly. Nesmyslná debata skončí, stolek je uklizen a na scénu se spustí trávníkový čtverec. Jan Bárta a Halka Třešňáková, jediní přímí účastníci představení, se svléknout a dovádivě pobíhají po prostoru. Jsou svobodní, šťastní. Ze stropu se spustí nejrůznější ovoce a oba se jím nadšeně krmí. Po spuštění jablka je obraz ráje a prvotního hříchu jasně potvrzen. Okusí jablko, v důsledku čehož se musí obléknout a započnou svou pouť.
Chodí a později běží po obvodu jeviště – stále v kruhu. Trvá to minimálně dvacet minut, ale možná i více. Na jednu stranu jde o značně monotónní a vlastně hlavní část představení, na druhou stranu by bez tohoto běžeckého stereotypu pravděpodobně nevyzněla poslední část. V určitou dobu se totiž muž zastaví, opustí nekonečný kruh honby za čímsi vepředu a zahájí malou „evaluaci“. Diváci na otázku, co viděli, odpovídají různě: někteří jsou popisní, Bárta je ale spokojen až s odpovědí jedné divačky, že viděla pokus o zobrazení ráje. Mezitím se množí hlasy, aby zastavil svoji společnici, která je v tuto chvíli již na pokraji zhroucení. Odpovídá, že je to její volba a pokud jí chce někdo zastavit, tak ať to udělá. V mezičase se k jejímu běhu přidalo několik osob z publika a vrcholem všeho je další divák, který se začne na původním „rajském“ trávníku spontánně svlékat. Žena je zastavena a představení končí.
Oběma divadelním projektům nešlo o standardní divadelní zážitek, záměrem spíše bylo dotknout se určitým způsobem diváka. První zvolil cestu racionálního pochopení tvůrčího záměru a jeho reflexi na osobní bázi obou účinkujících, druhý se vydal terénem neracionálního vcíťování do fyzického konání performerů a nechával otevřený závěr pro diváckou aktivitu. Estetická stránka obou projektů je sporná, ovšem jejich umístění v rámci festivalu je zcela v duchu snahy představit co nejširší spektrum projevů současného umění.
Sonia Gómez: The Experiences with a Stranger Show. Hrají, mluví a tančí: Sonia Gómez a „cizinec“. Uvedeno v Divadle Archa 20. října 2010.
Jan Bárta – Halka Třešňáková – Milou Veling: Tak přesně o ráji… to není. Autoři koncepce a účinkující: Halka Třešňáková, Jan Bárta, Milou Veling. Uvedeno v La Fabrice 20. října 2010.
O 4+4 dnech v pohybu čtěte též v Rozrazilu online – Co vypovídá současné divadlo o (české) společnosti?
Komentáře k článku: 4 + 4 články v pohybu (No. 6)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
