Dubnové rozvzpomínání na proroka Karla Kryla
Nebylo možné to výročí přehlédnout. Natož přeslechnout. Karel Kryl, básník, zpěvák a písničkář, byl ke slyšení celý duben, a vzpomínání, respektive rozvzpomínání na něj – ať už archivní, nebo to současné, včetně několika exkluzivit – bylo na vlnách Českého rozhlasu dosti. V polovině dubna, přesněji 12. dubna, by se býval Karel Kryl dožil 70 let. Pořady většinou nabídly Kryla ve stylizaci prorocké.
Karel Kryl 70 a další kusy
Celé to odstartoval již 8. dubna ve velkém sále Lucerny koncert Karel Kryl 70, na němž jeho písně zazpívali rozliční interpreti: Tomáš Klus, Aneta Langerová, Markéta Irglová, Michal Hrůza, Xindl X, skupina Divokej Bill nebo Projekt Salome ve spolupráci s Epoque Quartetem a Petrem Maláskem. Koncert byl vyprodaný a Radiožurnál přinesl jeho záznam o týden později 15. dubna, regionální stanice potom 23. dubna.
Ponechávám bez komentáře úroveň jednotlivých interpretů, každému jeho vkus, mnohá nasazení ale, bohužel, nestačila ani na jednu píseň. Pořadatelé měli ale naštěstí na paměti, že se nemusí opravdu dostat na všechny, kteří dnes z odkazu Karla Kryla žijí a vydávají se i dnes za proroky. Patří ovšem k jakémusi „znamení doby“, že se tomu děje, nelze tomu patrně ani nijak zabránit. Je to prostě – i v tomto případě – „business as usual“.
Dvojka pojala připomínku sice konzervativně, ve svém RozHraní spojila ovšem 2. dubna Karla Kryla a Rudolfa Hrušínského, jenž zemřel již před 20 lety. Tomáš Černý připomněl ale zajímavé ukázky ze swingové tvorby barda Kryla, což bychom u něj zrovna nečekali. Bylo to dosti milé, na vlnách času a nostalgie…
Stanice Vltava, rozhlasová vlajková loď a poslední vskutku kulturní stanice, připravila o Krylovi na desítku pořadů. Ráno v 10 hodin 12. dubna to byl Karel Kryl: Země lhostejnost, zahrnující komentáře, jež vycházely v regionálním tisku Moravskoslezský den a Znojemsko. Pořád připravila Tereza Adámková z Českého rozhlasu Brno. Stejné texty byly mimochodem námětem také stejnojmenné hry, která je v současné době uváděna v pražském Švandově divadle v režii Dodo Gombára.
Tatáž Tereza Adámková připravila o den později, 13. dubna ve 20 hodin v rámci Schůzek s literaturou umně poskládané pásmo z rozhlasových i písemných vzpomínek těch, kteří Kryla znali: z jeho knih, básní či autentických nahrávek jeho rýmovaných komentářů. Pod názvem V akváriu srdce ryju do vorvaně. Byl to patrně ten nejlepší způsob, jak si Kryla připomenout. Režisérka Adámková nepotřebovala exhibovat, přistoupila k výročí sice pietně, ale ne sladkobolně.
Zajímavou kuriozitou bylo 12. dubna uvedení divadelní hry Václava Havla Vernisáž, kterou v roce 1977 natočila Svobodná Evropa. Roli disidenta Bedřicha si zahrál právě Karel Kryl. Do 18. dubna byla tato nahrávka ve streamu a musím tu poznamenat, že se týmu redaktorů podařilo z Havla udělat skutečně dramatika se vším všudy: populární Rozina Jadrná-Pokorná a Miroslav Patera pochopili Havla velmi přesně.
Jako žert lze přijmout konečně i minutovou hru Bedřicha Ludvíka: Duch Karla Kryla, vysílanou na den narozenin o půlnoci. Vtip s prezidentem nevyzněl až tak násilně, jak bychom si mohli myslet jen z doslechu…
Následovaly ale potom již jen jakési apokryfní připomínky odkazu proroka Kryla. Publicista Karel Vepřek, jinak velmi osobitý interpret, v pořadu Nebe dokořán (stále jsme na stanici Český rozhlas Vltava) nabídl před půlnocí 13. dubna Kryla jako duchovní inspiraci, což vyznělo značně pateticky, ale Kryl sám se již za svého života rád stylizoval do duchovního myslitele. Vepřekovy rozhlasové komentáře a rozhovory mají tíhu zodpovědnosti a silné empatie, jež místy přerůstá v idolatrii.
To publicista Jiří Černý, který jezdí po vlastech českých s vlastním pořadem o Krylovi pod názvem Bez mýtů a legend, zavzpomínal v reprízovaném Hudebním fóru 12. dubna od 16. hodiny (premiéra: 28. července 2004) na pořad Karel Kryl – malý velký písničkář, na počátky spolupráce s autorem, jehož on sám doslova „přivedl na svět“. Tady nejde o idolatrii, ale narcismus. Publicista Černý je sám živoucí legenda, nepřekvapí proto, že jeho výklad Kryla je osobně zabarvený, stylizovaný do jakési literární zkratky, v níž je Kryl podán jako mladý a nezralý chlapec, jenž vykvetl v náručí otce (Černého).
Zakončit bychom mohli připomínkou jednoho z mnoha rozhovorů o Krylovi, z nichž ten vskutku exkluzivní přineslo Radio Wave ve středu 9. dubna v 15:40, když odvysílalo interview s Marlene Krylovou. Vedl jej novinář Martin Melichar. Ocitujme z jedné odpovědi: Mé výpovědi už mohou platit jako nevěrohodné – přesto ale má každý nárok na svého Kryla. A těch mnoho názorů zkrátka netvoří objektivní obraz, protože každý věří, že právě jeho Kryl je ten pravý.
Ano, bylo by možná na čase brát Kryla mnohem méně jako proroka, a více jako písničkáře, hudebníka … a básníka s vypjatým pohledem na svět a život. To ale nyní – tady a teď – není zcela možné, ostatně jeho povaha byla herecky buřičská, i když šlo mnohem více o roli než o skutečný životní styl. V paměti každého zůstává Kryl takový, jakého jej chceme každý z nás mít.
Nekamenujme proroky… kamenujme ale jejich vykladače.
P. S. Přestože se k 70. výročí narození Karla Kryla sešla řada oslav a koncertů, na prostý pomník ve tvaru anděla se za dvanáct měsíců podařilo vybrat jen 60 000 korun, připomíná Český rozhlas Plus.
Komentáře k článku: Dubnové rozvzpomínání na proroka Karla Kryla
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
