Hřebec s nejistým jezdcem
Inscenace Othella v režii Michala Langa je přehledná jako plastická mapa a doslovná jako filmový týdeník. Pokud považujeme žárlivost za zlo a víme-li, že zlo plodí jen další zlo, pak jsme zde svědky názorné ilustrace. Jago žárlí na svého velitele Othella na základě pomluv, že mouřenín obskočil jako černý hřebec jeho ženu Emílii. Nevěru by Jago ještě spolkl, ale když si Othello namísto něho vybere jako svého zástupce nanicovatého Cassia, ponížení se rázem změní v zakyslou nenávist, která musí z těla ven. Jenomže temné záhady lidské povahy se u Shakespeara nedají vyřešit tak snadno a beze zbytku jako trojčlenka, pokaždé přebývá cosi nezodpověditelného, škaredějšího, než jsme ochotni připustit. To je ovšem výzva pro režijní a hereckou interpretaci.
S podstatou rolí se herci míjejí – Angelika Sbouli jako Desdemona, Ondřej Veselý jako Othello a Jan Teplý jako Jago FOTO LEOŠ SKOKAN
Divadlo pod Palmovkou, opětovně se vzpamatovávající z ničivých povodní, už půldruhého roku kočuje a hostuje po jiných scénách. Návrat na domovskou libeňskou scénu patrně vzbuzuje obavy, zda se vrátí také diváci. Tím by se dal obhájit vstřícný výklad Othella, kterého diváci dostanou na stříbrném podnose jako psychologické krimi, od něhož si mohou udržet odstup. Již zmiňovaná doslovnost i přehlednost si však jako kontralichtem vybírá daň ve více než tříhodinové délce představení. Ta si ale s přihlédnutím ke vkusu tradičního diváka vynucuje další desátek v podobě scénografického řešení.
Způsobů, jak vstoupit do bludiště Shakespearova světa, existuje nepočítaně, stejně tak i možností, jak se v něm ztratit. Režisér Michal Lang se ale srazil sám se sebou, respektive se svými představami, jak klasickou hru názorně předvést a současně moderně obléknout. Jevištní transkripce do současnosti bývá to nejvděčnější i nejzrádnější řešení. Ano, všichni náruživí ctitelé této zapeklité hádanky, odkud v nás vzlíná žluč pomsty a proč přestaneme věřit svým lidským instinktům, potřebují aspoň náznak dialogu mezi lidmi na jevišti a mezi těmi pod ním. Když se herci obléknou do maskáčů, navléknou si na krk identifikační štítky z army shopu a hrají si na americké drsňáky, půjde o tu schůdnější stezku, jak se sblížit s konzervativně rozmazleným divákem? Nemyslím. Nemohu doporučovat jiné cesty, smím ale předpovídat slepou uličku.
Vše výše řečené by brzy vyšisovalo, kdyby Langova inscenace nabídla výjimečná herecká pojetí hlavních rolí. Buďme ale spravedliví: herec nemůže překročit stín svého obsazení do role a režijních představ. Herecká dvojice Ondřeje Veselého a Jana Teplého v úlohách Othella a Jaga je technicky zdatná, starší diváci ocení, že jim je dobře rozumět; s podstatou svých postav se trochu míjejí. Othello samozřejmě nemusí být sebeovládající se barbar, Jago zas svinutý chřestýš čirého zla, v pojetí role bych přesto čekal osobnostně výstižný lidský postřeh o jejich vražedném počínání. Veselého Othello s bojovně vytrčenou bradou je takový namakaný seržant námořní pěchoty, opálený ze solárka, který umí v jednotce zjednat klid, ale k záhubě se nechá vést jako slepec přes silnici. V Teplého Jagovi zas nedřímá žádná nečekaná pokřivenost, hmatatelná jizva staré křivdy, zdá se jen vybuzený čerstvým ublížením svého nepovýšení. O Desdemoně s hezkou tváří a jménem Angelika Sbouli, studentce Pražské konzervatoře, raději pomlčet, stejně jako o autorovi jejího bílého kostýmu, v němž by se měl sám chodit děkovat, aby si vychutnal jeho nepatřičnost. Představitelka Desdemony svým studentsky snaživým výkonem nicméně podtrhla latentní rozpor inscenace: Pro jakého diváka byla vlastně nazkoušena?
Divadlo pod Palmovkou – William Shakespeare: Othello. Překlad Martin Hilský. Režie, úprava, hudba Michal Lang, dramaturgie Ladislav Stýblo, scéna Milan David, kostýmy Tomáš Kypta. Premiéra 26. října 2014 v Divadle v Dlouhé.
Komentáře k článku: Hřebec s nejistým jezdcem
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
