Noc divadel ve dvoře
Sobotní večer přinesl divadelním divákům příležitost nahlédnout pod pokličku oblíbených scén v rámci celoevropského projektu Noci divadel. Rozmanitý program nabídl nejen představení z běžného repertoáru, ale i zkoušky, dílny, koncerty, komentované prohlídky zákulisí a mnohé další. Návštěvníkům se otevřel i divadelní prostor v pražských Holešovicích – Alfred ve dvoře, provozovaný občanským sdružením Motus. V odpoledních hodinách měli hosté možnost projít se zákulisím a historií divadla s uměleckým ředitelem Ewanem McLarenem a zhlédnout film Ctibora Turby dokumentující vznik divadla a krátká představení Cristiny Maldonado a Boca Loca Lab, která se opakovala i v průběhu večera.
Umístění divadla je netypické – nachází se ve sklepích a na dvoře obytného domu, což znemožňuje uvádění hlasitějších produkcí a koncertů. I přesto je zdejší repertoár více než široký a Alfred se od počátku profiluje jako multižánrová experimentální scéna podporující především pohybové a výtvarně-divadelní projekty. Divadlo založil v roce 1997 mim, choreograf, režisér a pedagog prof. Ctibor Turba, o čtyři roky později jej pak pronajal sdružení Motus, které zde působí dodnes. Z architektonického hlediska je pozoruhodná budova velkého sálu umístěná ve dvoře, která svými stupňovitě řazenými portály připomíná železný fotoaparát a jejímiž autory jsou architekti Jindřich Smetana a Tomáš Kulík.
V sobotní večer bylo prezentováno dvoupředstavení Jiřího Adámka a skupiny Boca Loca Lab s názvem Pochyby / Manželské minutky. Podstatu inscenace tvoří hra se slovy a tóny, chvílemi jsou to zpívané umělé texty, jindy se zdá jako by autoři využívali replik a dikcí běžných v každodenní řeči – preformeři je „pouze“ opakují a skládají dohromady, až se z nich vytvoří nový tvar a vznikne melodie. Úvodní část představuje kompozici Michala Nejtka a je mystickou cestou nejistoty a váhání. Hlasy účinkujících Venduly Holičkové, Pavla Smolárika a Daniela Švába se spojují v jeden příběh, dojem dotvářejí hudební nástroje. V Manželských minutkách Jiřího Adámka se pak toto emocionální sdělení konkretizuje ve formě partnerského dialogu. Prostředky použité ve druhé části jsou sice prostší, využívá se zde jen hlasu, což jí ovšem nijak neubírá na údernosti a vtipu. Spíše naopak. Fakt, že na rozdíl od Shakespeara, zde použité repliky jste jistojistě někdy použili sami, přidává celkovému vyznění nevšední kouzlo.
Poloimprovizované vystoupení Cristiny Maldonado s názvem What she does diváky zavedlo do úplně jiného světa. Za živého doprovodu hudebníků Petra Vrby a Alexandra Losady se mexická výtvarnice pustila do laškování se zaznamenaným obrazem a jeho projekcí. Ne náhodou si proto vybrala záběry z filmu Muž s kinoaparátem, jež je klasickým snímkem sovětské avantgardy. Záměrem režiséra Dzigy Vertova bylo představit v domentárním snímku možnosti, kterými disponuje film při zachycení skutečnosti. Cristina Maldonado šla ještě dál a zaměřila se na hru se záznamem a jeho obrazem, nebo přesněji s povrchem, na který je film promítán. Rozpohybováním a vrstvením podkladu dosáhla umělkyně zcela nového vyznění. Její reinterpretace jsou místy dráždivé, místy zábavné, vždy naprosto překvapivé.
Návštěva Alfreda ve dvoře je zážitkem i pro zkušeného divadelního diváka a výběr programu pro Noc divadel to jen potvrzuje.
Komentáře k článku: Noc divadel ve dvoře
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)