Bylo & bude 10/2015
Bylo
HAVEL MUKLEM? JEHO CHYBA! Do mikrohry Chyba vtiskl Václav Havel podstatu své čtyřleté zkušenosti vězně ve „futurologické laboratoři totality“. Napsal ji za dvě hodiny. Okolnosti vzniku, historie a podstata Havlovy nejkratší aktovky o pěti muklech byly 21. dubna tématem dalšího večera Anny Freimanové v Knihovně V. Havla. Prostředí věznice na Borech a vztahy mezi kingy, čimelíky a bengy přiblížil přítomným signatář Charty 77 Jan Litomiský. Popsal také, jak zburcoval netečné dozorce, když byl Havel se zápalem plic ponechán na marodce svému osudu. Freimanová naznačila, že se Havel, uvyklý vězeňskému řádu, po návratu těžce vyrovnával s dilematy všedního dne. Onen řád, alibismus, konflikt mezi normálním a nenormálním (jak napsal Karel Kraus) či odlišnost vedoucí k izolaci odkryla v textu inscenace Divadelního spolku Kašpar. Jakub Špalek připomněl českou recesistickou premiéru Chyby v Rokoku (1992), kdy díky uměle vyprovokovanému potlesku trvala děkovačka déle než představení. Mladičký Karel Dobrý a vrátný Láš se převlékli za vězně z Ruzyně, za odměnu pozvané do divadla, a plačící Láš dojal nic netušícího Havla. Špalek také složil poklonu autorově výjimečnému citu pro tvorbu dramatického textu. Moc rád by tohle slyšel, reagovala Freimanová.
Popsala také průběh světové premiéry Chyby na galavečeru na podporu Charty 77 ve Stockholmu v roce 1983. Představení tehdy navázalo na inscenaci Beckettovy Katastrofy a její hrdina přešel plynule do role němého outsidera Xiboje. Četbu úryvků z korespondence Havla s iniciátorem tehdejší akce Františkem Janouchem vystřídaly podrobnosti o vztahu obou absurdních dramatiků, kteří se osobně nepoznali. Večer uzavřela ukázka videoinscenace Chyby v podání Divadla Na tahu v režii Andreje Kroba, pořízená pro samizdatový Originální videožurnál (1988). Záběr na sprosté mukly, pořízený z pozice nechápajícího nováčka, vystihl podstatu Havlovy výpovědi. VERONIKA BOUŠOVÁ
POLIBEK JAKO KATARZE Na přehlídce současné světové kinematografie Dny evropského filmu bylo možné mezi 44 snímky nalézt i díla s divadelními vazbami. Nejvýrazněji v romantickém norském teenagerovském snímku režiséra Stiana Kristiansena Tak už mě sakra polib, pitomče!. Agilní sedmnáctiletá Tale se rozhodne inscenovat se svou amatérskou divadelní skupinou složenou ze stejně starých kamarádů hru Jona Fosseho Podzimní sen (Draum om hausten). Na pomoc si vezmou extravagantního profesionálního herce Larse, který právě dorazil do jejich městečka. Ten jako partnera Tale (hra má pouze dvě starší postavy, které se ohlížejí za svým životem) vybere „kluka z cizí party“, hvězdu místního dorosteneckého fotbalového týmu Vegarda, který divadlem (i Tale) pohrdá. Celkem předvídatelný děj, jenž pochopitelně končí úspěšnou premiérou a láskou, je silný nejen díky hereckým výkonům tří hlavních protagonistů, ale má navíc vynikající kameru, skvěle vybrané prostředí pracující s chladnou severskou atmosférou a citlivý režijní rukopis upomínající na našeho Karla Kachyňu. Pro divadelníky má zvláštní kouzlo i prostředí – tak trochu psychoanalyticky vedených – divadelních zkoušek. Dramatika Fosseho považují v Norsku za novodobého klasika ibsenovského formátu. Dojemný příběh rozhodně stojí za zhlédnutí. Nejen proto, že se na konci filmu budete chtít se svým partnerem políbit, jako to v kině udělala většina dvojic. Ale mnohé se dozvíte i o severském divadle a této hře, kterou u nás – shodou okolností – uvede 14. května jako scénické čtení Divadlo Feste v režii Vojtěcha Bárty. Vladimír Hulec
Bude
ITALSKÝ SOUBOR MAGDACLAN vystoupí s inscenací Sonnet for a Clown v rámci Sezony nového cirkusu, který je součástí programu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015. Představení čerstvých absolventů cirkusové školy v Turíně spojuje akrobatické prvky se silným příběhem a hereckými výkony a je možné ho vidět od 13. května v pěti reprízách. Na inscenaci spolupracoval také Petr Forman, režisér a umělecký ředitel projektu Plzeň 2015. Šapitó bude postaveno ve Chvojkových lomech.NOV
SETKÁNÍ/STRETNUTIE – jubilejní 20. ročník česko-slovenského divadelního festivalu, který pořádá Městské divadlo Zlín, se uskuteční od 12. do 16. května. Patronem festivalu je slovenský herec Milan Lasica, jenž se představí i jako muzikant. První den festivalu v šapitó proběhne jeho společné hudební vystoupení s Peterem Lipou. Patřit mu bude i poslední festivalový večer – ve Velkém sále vystoupí v Dopisech Emilovi Štúdia L+S Bratislava, v nichž glosuje dění kolem sebe z pozice seniora. Velká část hlavního programu bude věnována jednomu z nejvýraznějších českých režisérů – Jiřímu Havelkovi. Divadlo 11:55 přiveze do Zlína Regulaci intimity, v níž zkoumá hranice důvěrnosti a soukromí, VerTeDance Korekci o slasti nesvobody, Dejvické divadlo představí Havelkovu a Tománkovu autorskou inscenaci Kakadu. Slavnostní zahájení festivalu bude patřit původnímu slovenskému muzikálu Prokletý básník o Françoisu Villonovi v podání zvolenského Divadla J. G. Tajovského. Libreto napsal slovenský ministr kultury Marek Maďarič. Novinkou budou besedy s tvůrci, rodinám s dětmi bude tradičně věnován celý sobotní program na nádvoří za divadlem.LDS
FESTIVAL TVŮRČÍ AFRIKA aneb Všichni jsme Afričani po pěti letech obnoví Občanské sdružení Komba. Ve dnech 14. a 15. května se v Praze uskuteční jedenáctý ročník, jehož hostem bude konžský dramatik, prozaik, básník a filmař Léandre-Alain Baker.
Konžský host bude besedovat se čtenáři na Výstavišti v Holešovicích v rámci mezinárodního veletrhu Svět knihy a pak uvede v kinosále Francouzského institutu svůj snímek Snoubenci z Imilchilu. Vypráví v něm legendu tragické lásky milenců z jedné marocké vesnice. O den později se v pražském Rock Café uskuteční divadelní představení Bakerovy hry Dny se vlečou, noci taky. Členové Divadla Bez prken ji sehrají v režii Akrama Staňka.
Festival pozval v letech 2000–2010 do České republiky významné dramatiky z Konga, Pobřeží slonoviny, Alžírska, Toga, Čadu a Haiti. Během deseti let své existence představil dvanáct současných afrických dramatiků formou debat a scénických čtení, divadelních a rozhlasových inscenací a ve spolupráci s Divadelním ústavem vydal deset nových divadelních her, připomněla jeho ředitelka Lucie Němečková.
CSEKKOLD! – festival českého divadla se ve dnech 15.–17. května vrací do Divadla Józsefa Katony. V Budapešti se představí inscenace kladenského divadla podle Maupassantova románu Miláček v režii Daniela Špinara. Divadlo Na zábradlí vystoupí s představením Korespondence V+W režiséra Jana Mikuláška. I letos chceme divákům nabídnout Mikuláškův obrazivý a metaforický svět a zároveň představit maďarskému publiku Divadlo roku 2014, říká dramaturgyně festivalu a nová ředitelka Českého centra Budapešť Lucie Málková. Na komorní scéně Sufni budou formou scénického čtení uvedeny dvě české hry: Dabbing Street Petra Zelenky a text Martina Glasera a Olgy Šubrtové Blackout. Součástí festivalu je také výstava fotografií Viktora Kronbauera, která mapuje českou divadelní scénu posledních deseti let. Csekkold! zakončí inscenace libereckého divadla Přísně tajné aneb Hrubá nemravnost, která volně zpracovává příběh Alana Turinga. Přehlídku českého divadla organizuje spolek Divadlo Unlimited, který se programově věnuje česko-maďarské spolupráci.RES
SÁM MEZI LIDMI je divadelní projekt, který vznikl v rámci programu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015. Poslední šanci vidět toto představení mají diváci 17. května v KD Peklo. Inscenace vznikla pod vedením herečky Blanky Josephové Luňákové v rámci multikulturního projektu Chaloupka strýčka Toma, který cizincům žijícím na území Plzně nabízí účast v kreativních programech. Josephová Luňáková, držitelka ceny Thálie za celoživotní mistrovství v oboru loutkového divadla a členka Divadla Alfa, pracovala na inscenaci převážně s cizinci ze zemí bývalého Sovětského svazu: S neherci nepracuji poprvé. Mám už více než desetiletou zkušenost z plzeňského pacientského sdružení Krystal, kde se scházejí dospělí s psychickým onemocněním a kde zkoušíme divadelní představení na stejném principu: vždy jde o osobní výpovědi. Jistou dramaterapii. Tak tomu bylo i při práci s cizinci žijícími v Plzni. Každý hraje sám sebe, svůj osobní příběh. Předem připravený scénář neexistuje. Protože jde o „odhalování se“ (ne doslovné), myslela jsem si, že pomůže, když půjdu příkladem a projektu se zúčastním nejen jako lektorka, ale i jako jedna z účinkujících. Stejně jako oni jsem totiž zažila, jaké to je, začínat v jiné zemi od nuly. Na rozdíl od nich jsem ale po dvou letech zbaběle utekla zpátky domů… Brzy jsem během zkoušení zjistila, že nikdo z mých „herců-neherců“ (ale teď už určitě HERCŮ!) mou podporu bezpodmínečně nepotřebuje. Jsou skvělí! Odvážní. Nebojí se jít se svou kůží na trh.NOV
PETRU LÉBLOVI by bylo 16. května 50 let. Nedožité narozeniny jedné z nejvýraznějších osobností českého divadla konce 20. století připomene konference, která se koná 28. května v Divadle v Celetné. Příspěvky přednesou například Jan Císař, Radmila Hrdinová, Kateřina Ptáčková, Vlasta Smoláková, Nina Vangeli nebo Jan Vedral, ale i zástupci mladší generace, která měla možnost poznat Léblovu práci pouze zprostředkovaně.
Po skončení konference se v Malém sále Institutu umění – Divadelního ústavu odehraje komentovaná projekce ukázek z Léblovy divadelní a televizní tvorby z jeho amatérského a raného profesionálního období.
Léblovo domovské Divadlo Na zábradlí připomene ve spolupráci s IDU nedožité výročí 24. května. Audiovizuální koláží zprostředkuje šíři, rozmanitost i složitost Léblovy tvůrčí i lidské osobnosti za účasti jeho spolupracovníků. Večer připomene i režiséra Jana Grossmana, který by se letos dožil 90 let. Ten na Zábradlí působil v šedesátých letech a pak znovu na přelomu osmdesátých a devadesátých let.
Institut umění – Divadelní ústav připravuje také vydání obrazové publikace: Petr Lébl 50, která těží z bohatého fotografického a obrazového archivu, včetně Léblovy pozůstalosti, jejíž část se v IDU nachází.RES
Komentáře k článku: Bylo & bude 10/2015
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
