Letní cesty na Letnou (No. 3)
Zpět do dětského světa přenesla diváky další premiéra na Letní Letné. Zatímco diváci pomalu zaplňovali český stan, doprostřed jeviště se posadil malý chlapec. Přišel si hrát na zapadlý dvorek, sám s plátěnou taškou a několika křídami… Byl to hlavní hrdina Walls&Handbags, nejnovější inscenace režijního tandemu SKUTR a Losers Cirque Company
Inscenace Walls&Handbags je pohybově precizní a zároveň divadelní FOTO FRANTIŠEK ORTMANN
Na scéně za chlapcem stojí vysoká dřevěná zeď, která představuje těžko překonatelnou překážku a dráždí chlapcovu fantazii. Jaká tajemství číhají za ní? Možná dobrodružství, do nichž není radno se pouštět sám. Malý hrdina si ovšem umí poradit. Než publikum ztichne, nakreslí na dřevěnou ohradu pět postav. A začnou se dít věci. Dřevěná prkna se dávají do pohybu, tu vykoukne ruka, tu noha, ohrada se hroutí a chlapcovi kreslení kamarádi ožívají, aby jej pobavili, poškádlili a společně s ním nahlédli do světa za zdí. Pětice tanečníků/akrobatů se stává chlapcovou „ochrankou“ v divoké džungli klukovské fantazie, průvodci i parťáky. Dospělý muži se sami vrací do dětství, trošku se před mladším kumpánem předvádějí, nechávají se od něj hecovat a sami se navzájem provokují ke stále neuvěřitelnějším výkonům.
Důležitou roli hrají také lavičky, důmyslně navržené a vyrobené tak, aby se z dřevěného plotu mohly proměnit v cokoliv, co klukovská fantazie právě potřebuje… FOTO FRANTIŠEK ORTMANN
Výprava inscenace je velmi úsporná – kromě šestice akrobatů (malého „gumídka“ Kryštofa Ungera nevyjímaje) zde hrají důležitou roli lavičky, důmyslně navržené a vyrobené tak, aby se z dřevěného plotu mohly proměnit v cokoliv, co klukovská fantazie právě potřebuje. Zdá se, že možností je téměř nekonečné množství, obrazy se dynamicky střídají za doprovodu hudby, velmi různorodé podle toho, zda se chlapec ve své „říši divů“ baví, dělá rošťárny nebo se cítí ohrožen. Díky lavičkám je celá inscenace svižná a divácky atraktivní, ačkoli v ní nedojde na žádnou vzdušnou akrobacii. Což ovšem neznamená, že by se akrobaté drželi při zemi. Vrcholem se stává scéna, kdy se čtyři velcí kamarádi spiknou proti poslednímu, kterého ponoukají, aby lezl na stále vyšší a krkolomnější konstrukce, které mu z laviček postaví. Ten jim ovšem suverénně vytře zrak, když v několikametrové výšce dokáže ještě zahrát part Harmoniky z Tenkrát na západě…
Pochopitelně všechno dobře dopadne, parta se dá opět dohromady a společně mizí za znovu postaveným plotem. Zde se příběh uzavírá, má ale ještě (možná až moc) rozverný epilog – kluci za zdí skotačí na trampolínách a zepředu na ni kreslí křídami vysněný svět, do něhož se snaží – a to doslova – vtáhnout i diváky.
Inscenace Walls&Handbags je pohybově precizní a zároveň divadelní – její příběh je dobře čitelný. Přesto nelze nezmínit, že zapojení malého gymnasty – jakkoli obdivuji jeho výkon – je trochu laciné hraní na city diváků. A přestože jsem si vědoma, že princip „děti a zvířátka“ nikdy nezklame, nechala jsem se okouzlit odcházela pohnutá i ohromená natolik, že další výtky by znamenaly jen zbytečné intelektuální hnidopišství.
///
Více na i-DN:
Komentáře k článku: Letní cesty na Letnou (No. 3)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
