Podoby – Hronov
Po válce jsem na prázdniny jezdil do Hronova. Nikam jinam. Vlastně: v 46. jsem byl s rodiči taky v Popovicích u Benešova. Ale soustředit se budu pouze na Hronov. Popovice potom.
Přes H. Počernice jezdil v sobotu kolem poledne zlej dědek Zdeněk Nejedlý – ministr školství a kultury. Dost velká svině. V tý době moc slavných po starý poděbradský nejezdilo. Hráli jsme si u silnice, a tak jsme toho skřeta občas zahlédli. Krčil se na zadním sedadle tatraplánu a jel do Hronova, kde měl vilu… Dnes už zase po starý poděbradský nikdo slavnej nejezdí, protože postavili dálnici…
V Hronově v 47. jsem se těžce zamiloval do Jany, o pět let starší. Současně s tou zamilovaností dostal jsem škrkavku, a tak všichni si ještě léta chtěli povídat o tom, jak ten hádek ze mě vylejzal. A říkali to i před Janou!
V padesátým strýcovi Štěpánovi zabavil bolševik jeho knihařský vybavení. Chodil pak k vohradě, kde to rezavělo, a asi i plakal. Vázal před válkou do kůže knihy samotnýmu Jiráskovi!
Taky mně často ukazovali starou bábu, co šla kolem s nákupem, a s úctou všichni říkali, že je to Jiráskova dcera.
Strýc Štěpán se usoužil ve vrátnici ve fabrice naproti. Naposled jsem byl v Hronově na prázdninách, když mi bylo 16. Potkal jsem na náměstí Janu. Byla už šťastně vdaná a zase si chtěla povídat jen o tý škrkavce.
Před pár lety jsem se tam stavil a ten dům, kde strejc knihařil, jsem dokonce našel. I trosky bývalého koupaliště za Jiráskovou chalupou!
Strejc Štěpán byl zřejmě poslední z 19 dětí mýho praděda Kristiána, kterej byl taky zahradník jako já a zakládal i zámecký zahrady. Matka tvrdila, že mně byl podobnej. Hubenej, zrzavej zahradník, jen měl o 18 kusů víc dětí než já.
V šedesátých letech se ve Viole všichni vytahovali nějakým zvláštním původem. Pokud jsi neměl aspoň židovské předky, byl jsi ztracenej. Potomek donskýho kozáka se taky hodil. Mimo to, že jsme z Počernic, jsem víc neměl. Vzpomínal jsem si ale občas, jak mně matka na složitým rodokmenu rodu Kleprlíků vysvětlovala, že jsem vlastně vzdálenej příbuznej A. Jiráska. Tiše jsem trpěl, ale to se tehdy ve Viole nedalo prodat.
Z otcovy strany to byli ševci a sedláci. Už podle jména: Sochůrek, Pohůnek, Gazda, Brabenec…
Komentáře k článku: Podoby – Hronov
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
