Divadelní noviny > Festivaly Zahraničí
Svět bez Boha II.
Ve Wrocławi se v týdnu 17. – 24. října konal 8. ročník Mezinárodního festivalu Dialog. V aktuálním čísle DN 20/2015 z něj přinášíme velkou reportáž nazvanou Svět bez Boha. Čtenářům i-DN nabízíme pasáž, jež z textu z nedostatku místa vypadla.
Dvakrát ze Španělska
Dvě hostující španělská divadla spojoval tanec a také – ať zjevné či skryté – homosexuální tendence.
První z nich, soubor Losdedae Compaňia de Danza přivezl inscenaci Popely aneb Poskytni mi důvod, abych se nerozpadl. Režii a choreografii měl Chevi Muraday, který v ní také účinkoval. Byla o chorobné lásce matky k synovi, jeho závislosti na ní, ale také o vztahu dvou homosexuálů, což klidně mohl být i první vztah, který si – možná – na identitu matky a syna hrál.
Druhá španělská produkce Návraty nabídla tanec-koncert. Dva hudebníci, dva zpěváci, jeden performer. Tím je slavný tanečník flamenka Eduardo Guerrero Gonzales. Jeho produkce je údajně výjimečná – je procházkou jeho životem, je jeho životní zpovědí. Ale v podstatě sledujeme jen sólový tanec s různě směrovanými (homo)sexuálními narážkami a hudební koncert.
Americké loutky z Polska
Do této kategorie by se dalo zařadit i loutkové představení Echo in Camera režiséra polského původu, loutkáře světové slávy Romana Pasky, který nyní působí v New Yorku. S půvabnými loutkami sehrál parafrázi Orfea, příběh Toma, který v Hádově říši hledá druhého Toma. Loutky vodili spolu s Paskou dva pomocníci, kteří se pohybovali vysoce stylizovaně, všichni tři v buřinkách. Bylo to poetické a půvabné a… obsahově nezřetelné.
Komentáře k článku: Svět bez Boha II.
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)