Národní „na dotek“ – Divadelní noviny
Divadelní noviny Aktuální vydání 21/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

21/2024

ročník 33
10. 12. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Názory – Glosy

    Národní „na dotek“

    Dan Špinar při konkurzu na šéfa činohry Národního divadla slíbil zážitky a „novou krev“. Obojí nabídl hned na začátku sezony při site-specific vycházkách po Stavovském divadle, Nové scéně a zlaté kapličce. Během Nové krve, jak s novým dramaturgickým týmem nazval divadelní průzkum tří budov, kde činohra ND působí, pustil diváky hercům hodně k tělu. Podobná setkání tváří v tvář se v Národním až dosud nepěstovala a diváci je přijali vděčně.

    Absolvovat s Výpravou, třetím dílem Nové krve, výstup od šaten v suterénu historické budovy na druhou galerii a pak na terasu, kde nad trigami zářil měsíc, znamenalo skoro horolezecký výkon. Na „vrcholu“ jsme za odměnu sledovali tiskovou konferenci spisovatelek a dramatiček českých: Majerové, Preissové, Němcové a Scheinpflugové. Ostrý, vtipně napsaný střet dámských povah krotil tiskový mluvčí ND Tomáš Staněk. A co teprve věštba Libušina s Hradčany na obzoru. Mobily fotily, Salzmannová věštila.

    Taková Iva Janžurová nebo František Němec si ovšem auru národně-divadelních bardů podrželi. Němec jako Hamlet pronesl ve foyeru slavné Být, či nebýt a i na vzdálenost dvou metrů zachoval „čtvrtou stěnu“, jenže okolnosti ji vzaly s lehkou ironií do hry. Hlas Ivy Janžurové z reproduktoru četl statut Národního divadla, kolem šaten svištěl vichr dějin a herečka zdravící se s publikem s blahosklonností anglické královny rozdávala fanouškovské placky se svým jménem.

    Milá nadsázka a jemná hravost byly všudypřítomné, diváci nadšení. Dokonce i přítomní kritici Kerbr a Zahálka si pustili tuhle divadelní atrakci „na dotek“ a nechali se zvěčnit na jevišti zlaté kapličky coby Hamlet a Cyrano. Z Výpravy si domů všichni odnášeli taky kořist: zmíněné foto a placku nebo národně-divadelní kalendář na příští rok.

    Dá se jistě namítnout, že podobné atrakce pořádají kasteláni na hradech a zámcích každé léto. Ta v Národním divadle byla nejen velmi povedená, ale zjevně přispěla k něčemu vzácnému, co první činohře zatím citelně chybělo, k „osobnějšímu“ poutu mezi herci a diváky.


    Komentáře k článku: Národní „na dotek“

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,