Jan Štěpánek: Chtějí dělat divoké divadlo II.
V aktuálních DN 21/2015 jsme na straně 2 otiskli krátký rozhovor se scénografem a pedagogem JAMU Janem Štěpánkem o jeho pedagogické činnosti a divadelní zkušenosti v Jižní Koreji, kde od září působí. Čtenářům i-DN nabízíme části rozhovoru, které z důvodů místa z publikované verze vypadly.
Jan Štěpánek. FOTO archiv
Jan Štěpánek: Chtějí dělat divoké divadlo II.
Od září učíte scénografii v Jižní Koreji. Jak se to přihodilo?
Před několika lety jsme měli na JAMU korejskou studentku, která pak přestoupila na DAMU, dokončila ji a odcestovala domů do Soulu, kde asistovala při přípravě expozice na předposlední Pražské Quadriennale děkanovi jedné z místních divadelních škol K. Arts (Korea National University of Arts). Děkan projevil zájem o některého z českých pedagogů – ona doporučila tři. Poté, co se seznámili s naší prací, portfoliem i způsobem výuky, vybrali si mě. Celé se to chystalo několik let, ale až na konci června mě v průběhu letošního Pražského Quadriennale navštívil děkan s vedoucí katedry v Praze, aby dojednali podmínky mé práce v Soulu. Do té doby to vše bylo velmi nekonkrétní, ale tak to tu chodí. Administrativa trvá hodně dlouho – vše vypadá, že je ve stavu počáteční komunikace, a pak z ničeho nic je všechno přichystané a musíte během měsíce a půl odcestovat.
Můžete popsat vaše korejské působiště a způsob, jakým se tam scénografie vyučuje?
Škola, kde učím, patří mezi nejvýznamnější umělecké školy v Asii, má několik kampusů v Soulu a dá se přibližně srovnat se sloučenou AVU a AMU. Vedle moderních, nebo současných forem umění se tu učí také tradiční korejské umělecké formy včetně malby, tance a hudby. V našem kampusu se vyučují soudobé divadelní formy, režie, herectví, muzikál, scenáristika a dramaturgie. Pak je tu film a multimédia a vedle toho katedra scénografie, kde se učí scénografie divadelní, loutková a filmová.
FOTO archiv ND
V kampusu jsou čtyři divadelní sály, kde jsou minimálně třikrát do měsíce premiéry studentských představení. Studentů je tu ale daleko víc, například v hereckém ročníku je zhruba 36 studentů a je rozdělený na tři paralelní ročníky/dílny.
Na posledních talentových zkouškách, které proběhly v září, bylo kolem 4800 uchazečů, přijato jich bylo 36.
Výuka je orientovaná převážně na technologii a výtvarnou kvalitu. Studenti, kteří jsou přijati do prvního ročníku, musí být na velmi vysoké výtvarné úrovni. Jejich přijetí předchází dlouhodobý výtvarný kurz, kde se učí malbu, kresbu a sochu – to platí i pro výtvarnou akademii.
Hodně se u nás mluví o úspěších českého muzikálu v Jižní Koreji. Jaká je vaše zkušenost?
Co oceňují z českého divadla, moc nedokážu posoudit. Muzikály jsou veřejností vnímány převážně kladně, je tu ohromný trh. Korejské muzikálové scénografie jsou technologicky na ohromně vysoké úrovni. Všude po Soulu jsou reklamy na velké muzikály z Broadwaye v korejském nastudování. Hostují tu i původní americké muzikály. On tu neustále někdo hostuje: klasická hudební tělesa, opery, činohry z celého světa.
Co se týče českých muzikálů a jejich obliby, myslím, že souvisí s všeobecnou oblibou muzikálu a přitažlivostí všeho, co je evropské. Nejsem muzikálový odborník, ale myslím, že co se tu uvádí na velkých jevištích, je kvalitativně na podobné úrovni jako třeba v Londýně. Velmi dobrou pověst tu má Česká filharmonie a vůbec česká hudba a s ní spojené produkce.
Chystáte se spolupracovat s některým tamním divadlem?
Chystám tam teď jednu inscenaci jako světelný designér. Téma je robotika a sexualita a jmenuje se Sex Toy. Sám jsem zvědavý, jak to dopadne, protože na tom pracuje na naše poměry nezvykle velký tým, za režijním pultem sedí asi osmnáct lidí a sem tam ztrácím přehled, co kdo dělá. Na každé realizační odvětví je jeden specialista a dva asistenti a všichni se setkají až těsně před premiérou. Je to velmi zábavné, neexistuje anglický překlad a asistenti mi říkají, co se děje. Pocitově to vnímám ale celkem správně, korejská paní režisérka už chtěla, ať dávám herecké připomínky.
///
FOTO archiv
Publikovaný rozhovor v DN 21/2015:
Jan Štěpánek: Chtějí dělat divoké divadlo
Komentáře k článku: Jan Štěpánek: Chtějí dělat divoké divadlo II.
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Věra Stepankova
Jan Štěpánek
udělal fantastickou kariéru. Já jsem ho poznala, když měl 16 let. Libylo by se my napsat mu. Mam dceru, ktera by chtěla studovat na sze nářků. JAK E KVALITY BY MĚLA MÝT?
31.07.2017 (5.03), , Trvalý odkaz komentáře,