Divadelní noviny > Burza Zahraničí
Svět divadla oplakává Luca Bondyho
Béart, Huppert, Garrel… Svět divadla oplakává Luca Bondyho, stojí v titulku konzervativního listu Le Figaro. Zesnul jednoho krásného dne na konci prosluněného podzimu, krásného dne jako z Čechova, napsala kritička téhož listu Armelle Héliot v narážce na Ivanova, poslední hru, kterou Bondy režíroval na prknech svého Odéonu. Režisér Luc Bondy, ředitel pařížského Odéon-Théâtre de l´Europe, zemřel 28. listopadu ve věku 67 let.
Luc Bondy v hledišti pařížského divadla Odéon, svého posledního působiště ve funkci ředitele. FOTO archiv
Ozvali se politici (prezident François Hollande i premiér Manuel Valls, ministryně kultury Fleur Pellerin), Bondyho blízcí spolupracovníci (Richard Peduzzi – autor mnoha jeho scén) a samozřejmě herci (Emmanuelle Béart, Isabelle Huppert, Louis Garrel, Mischa Loscot a další). Prezident Hollande ve svém komuniké sděluje, že Bondy byl pro inkarnací Evropy kultury, spojením režiséra, spisovatele a filmaře, který dokázal přivést na divadelní scénu největší autory, od klasiků po ty nejsoučasnější. Premiér Valls vzdal čest Bondyho ohromnému talentu slovy: Luc Bondy (…) bude chybět evropské kultuře, evropskému živému umění.
Isabelle Hupert ve Falešném našeptávání (Les Fausses Confidences) Pierre de Marivaux, Theatre de l’Odeon Paříž, prem. 16. ledna 2014. FOTO PASCAL VICTOR
Pro někoho, jak napsal liberálně-levicový list Le Monde, byl Luc Bondy režisérem reálného života. Jiným otevíral dveře imaginace. Platilo to například pro herce Louise Garella, který v levicovém listu Libération reagoval na Bondyho smrt slovy: Byl geniální jako umělec i jako člověk. Setkal jsem se s ním, když mi bylo devatenáct. Otevřel mi dveře snění... Ve stejném listu herečka Isabelle Hupert vzpomíná, jaké to bylo s Bondym pracovat. Herečka, která se naposledy zaskvěla v jeho skvělé režii Marivauxe právě v Divadle Odéon (recenzi publikovaly internetové Divadelní noviny 29. března 2014 – viz Nevázaný zápisník Josefa Brože /No. 2/), míní, že spolupracovat s ním znamenalo svátek v každém okamžiku. Myslel neustále na tisíc věcí najednou, současně byl ale absolutně přítomný. Společně s ním jsme byli vrženi do Střední Evropy, na místo bez přesně definovaných hranic.
Samuel Beckett: Čekání na Godota, Théâtre de l’Odéon Paříž, prem. 22. 9. 1999. FOTO LAURENCE MULLENDERS
Pro mladého herce Michu Lescota, jehož Bondy objevil divadelnímu světu v několika svých posledních inscenacích (titulní postavu Čechovova Ivanova hrál právě on), byl Bondy zjevením. Cokoli mi nabízel, měl jsem chuť to okamžitě dělat, svěřil se agentuře AFP.
Emmanuelle Béart, s níž Bondy nastudoval Strindbergovu Hru s ohněm, o něm na svém twitterovém účtu napsala stručně a emotivně ve versálkách: LUC BONDY JE MRTEV. VELKÝ SMUTEK.
Luc Bondy zemřel ve věku 67 let. FOTO archiv
/Celostránkový Bondyho nekrolog z pera Josefa Brože nazvaný Luc Bondy je mrtev. Velký smutek aneb Poslední rendez-vous věčného Fénixe vyjde v nejbližších tištěných Divadelních novinách 22/2015 toto úterý 22. 12. – pozn. red./
///
Více na i-DN:
Komentáře k článku: Svět divadla oplakává Luca Bondyho
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
