Divadelní noviny > Kontext Názory – Glosy
Brněnská planeta Gurun
Zpráva o tom, že se rozpočet na kulturu v Brně proti letošnímu roku zvýší o 63 milionů (tedy ze 750 na 813 milionů), mi nečekaně připomněla slovenský seriál pro děti Spadla z oblakov. Jeho začátek si bůhví proč dodnes pamatuji: Na čtyřicátém devátém stupni severní šířky a devatenáctém stupni východní délky přihodilo se cosi nevídaného…
Brněnská planeta Gurun – Magistrát města Brno, Malinovského náměstí 624/3. FOTO ATTILA RACEK
Náměstek pro kulturu Matěj Hollan, pod nějž kultura spadá a který v koalici zastupuje hnutí Žít Brno, skutečně vypadal vedle politických matadorů z tradičních stran jako Majka z planety Gurun, která v onom seriálu přiletěla z vesmíru. Fakt, o kterém se v Čechách léta jenom ušlechtile žvaní, až se stává frází, totiž, že kultura a umělecká tvorba inspirují kreativitu ve vědě, průmyslu a inovacích a jsou tím, co nejvíce ovlivňuje atmosféru města, jeho identitu a uživatelskou přívětivost, vzal totiž doslova. Navýšení peněz pro kulturu by však samo o sobě nemohlo mít takový efekt, pokud by na druhé straně nebyli připravení příjemci. A zde se změna priorit nového zastupitelstva šťastně proťala s tím, že dvě klíčové kulturní instituce – Národní divadlo Brno a Filharmonie Brno (které z tohoto přídavku získají největší díl) – dostaly v posledních letech nové vedení a z jejich působení je zjevné, že budou mnohem výrazněji než dosud ovlivňovat kulturní dění v Brně. Už předchozí zastupitelstvo také provedlo zásadní změnu pravidel pro poskytování grantů nezávislým organizacím a jejich rozdělování přesunulo z politiků na odborníky. Nové vedení města pak za poslední dva roky zvýšilo objem prostředků v této kapitole dokonce na dvojnásobek.
I když je to tedy nevídané, tak pokud město bude v této strategii pokračovat a pokud zvýšení prostředků nebude znamenat také zvýšení administrativní zátěže (která je, bohužel, vždycky schopná paralyzovat všechny bohulibé úmysly), tak se zřejmě budeme v Brně brzy cítit jako na planetě Gurun.
Je k tomu však zapotřebí ještě jedné podmínky, a sice, aby se změnil postoj (a tedy zřejmě i vedení) Jihomoravského kraje, který se už léta odmítá významněji podílet na spolufinancování kultury v Brně, přestože ji hojně využívají obyvatelé širokého okolí.
/Text vyšel v tištěných DN 22/2015/
///
Více na i-DN: Brno navýší v r. 2016 rozpočet na kulturu
Komentáře k článku: Brněnská planeta Gurun
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Tomáš Tyl
Spadla z oblakov
je velmi správná diagnóza, protože učiněná opatření se skutečně týkají jen (samotným náměstkem) VYBRANÝCH organizací (těch, které jsou mu osobně či personálně blízké), některé si nijak nepolepší a další – ty odbojné – si dokonce v rozpočtu pohorší (např. Divadlo Radost, které se náměstkovi vzepřelo při svévolné snaze změnit výsledek výběrového řízení na ředitele). Nadto jsou uvedené prostředky čerpány ve schodkovém rozpočtu, tzn. je dáváno „na dluh“, který pak někdo bude muset zaplatit, a dá se předpokládat, že výhledově to může znamenat řadu nepopulárních opatření, které dříve či později dopadnou nejen na kulturu. A v neposlední řadě je každý, kdo na toto poukáže, ihned zostuzen a onálepkován jako nepřítel kultury, ač pravdou je opak, protože nerovné rozdávání a navíc z cizí kapsy se vrátí bumerangovým efektem – nedopadne však na pana náměstka, ale na ty, kdo si myslí, že „toto je cesta pro kulturu“.
Z planety Gurun se tak stává planeta Gulag.
05.01.2016 (10.37), , Trvalý odkaz komentáře,
Vladimír Hulec
Pane Tyle,
myslím, že malujete příliš černého čerta na ještě nepostavenou zeď. Kultura v celém Česku – jistě i v Brně – potřebuje dnes především dostatek finančních prostředků, kterých se jí na mnoha místech nedostává. Z tohoto pohledu je třeba rozhodnutí magistrátu Brna vysoce ocenit. A jak správně upozorňuje pan Balaštík (a jinými slovy i Vy), dalším krokem je transparentnost a vytvoření jasných a rozumných pravidel, jak tyto peníze přerozdělovat.
Vy jste zastáncem Divadla Radost, já bych zase upřednostnil nezávislou scénu a tanec, které – nahlíženo zvenku – v divadelním Brně existenčně skomírají (Feste, Buran, D´Epog…) nebo nejsou vůbec (nezávislý soudobý tanec). O to se nyní v Brně může vést a asi povede spor. Nejdřív je však třeba o co bojovat – a to je onen „první krok“ z planety Gurun. Vaše přirovnání k její proměně v planetu Gulag mi přijde jako tradiční české (a asi i moravské) úsloví o sousedově chcíplé koze. Ať sousedova koza radši chcípne, když já žádnou nemám.
05.01.2016 (13.53), , Trvalý odkaz komentáře,
Tomáš Tyl
Pane Hulče,
plně souhlasím, že kultura potřebuje dostatek financí, problém však je, že brněnský rozpočet má mezery zvící světového rekordu děr v ementálu.
Do rozpočtu se dostaly a byly schváleny takové zmetky, jako je např. dotace 1,6 milionů Turistickému inf. centru města Brna, p.o., na Čarodějáles a Majáles, což jsou ryze soukromé komerční akce, kterých se TIC dle mého vědomí nijak reálně neúčastní – dotují se tak soukromé subjekty (před rokem 2015 městem, pokud vím, nefinancované), jejichž zisk neplyne tzv. „do městské kasy“ tak, aby tato mohla dále financovat např. Vámi zmíněné projekty – na Majáles si např. již nyní můžete koupit vstupenky za 380-500 Kč/osoba, TIC Brno není na rozdíl od např. Technických sítí Brno ani partnerem – http://brno.majales.cz/partneri/.
Další milion teče např. do díry pojmenované „Týden a Pouť smíření + propojení Babylonfest“ – Babylonfest měl v Brně vždy dotaci cca 200 000 Kč a jeho rozpočet jistě nebude větší ani v roce 2016. Rokem smíření byl vyhlášen rok 2015, je tedy zřejmé, že do rozpočtu byla zařazena řada velice nejasných položek a tyto byly bez dalšího schváleny.
Prvním krokem tedy mělo být řádné odůvodnění a promyšlení, kolik a kam bude městem vloženo po ucpání černých děr, nikoliv pokřik „Urvi pro kulturu co můžeš“. Nemohu pět „Ódu na náměstka“ spolu s panem Balaštíkem, vidím-li postup, který považuji za nerozumný. Brněnská planeta má tedy do Gurunu velice daleko a i když bych si přál, abychom na tu naši brněnskou kulturní pramičku přidělali tři nebo i čtyři stěžně, zatím se pořád vydáváme za plachetnici, zatímco v podpalubí spokojeně chroupe armáda červotočů, jejíž hlasité mlaskání pan náměstek ignoruje a žel nakládá další dřevěné stěžně…
05.01.2016 (14.59), , Trvalý odkaz komentáře,
Josef Herman
Pane Tyle,
já vaše obavy docela sdílím a je dobře, že jste se s nimi svěřil. Z hlediska kultury navýšení rozpočtu tleskám, zvlášť když jdou prostředky do Národního divadla a do filharmonie, v obou institucích už ukázali, že ví, jak s nimi správně naložit. Z hlediska města, a udržitelnosti ke kultuře tak štědrého rozpočtu, je však třeba být obezřetný – což je ovšem věc hlavně Brňanů. Stejně jako hlídání a vyžadování transparentnosti takových rozhodnutí.
Rádi věcné připomínky otiskneme.
06.01.2016 (2.12), , Trvalý odkaz komentáře,
Vladimír Hulec
Nemyslím,
že komparace kultura versus jiné položky rozpočtu či rozložení peněz uvnitř něj sedí a je dobré do samotného navýšení kulturního rozpočtu takto kopat. Každý magistrát či vláda budou mít a mají problematické položky v nakládání s penězi a opozice na ně upozorňuje (což je její úkol), ale vždy by se političtí představitelé i opozice měli naučit počítat s tím, že do rozpočtu na kulturu půjde určité procento celkového rozpočtu, jež je u nás vesměs velmi nízké. A o to v tomto případě jde především – tedy že vedle Prahy, která na kulturu přispívá poměrně hojně a je to na rozmanitosti kulturního dění v Praze vidět, jiná města, kraje ani vláda tak většinou nečiní. A je to na kulturním dění (celostátně i regionálně třeba na problémech kulturních časopisů – viz zánik Ateliéru /ale samozřejmě i jinde/, či v Brně již zmíněná podpora nezávislé kultury) vidět.
06.01.2016 (11.25), , Trvalý odkaz komentáře,
Bohumil Nekolný
Vladimíre,
než se do něčeho pustíš, tak se podívej na čísla a zvláště na procenta, která jdou z veřejných rozpočtů na kulturu. U Brna je to, jestli se nemýlím, neskutečných 9%, a přece to nestačí. Připomínám, že u Prahy to jsou 4%, u státu 0,6 a o jihomoravském kraji nebudu raději ani psát.
07.01.2016 (21.56), , Trvalý odkaz komentáře,
Vladimír Hulec
Bohumile,
snad jsi pochopil, že Brno chválím. Nebo ne?
🙂
08.01.2016 (4.05), , Trvalý odkaz komentáře,