Jak dělali dva bratři konkurz na jednu funkci do Národního
Ještě jsem nebyl ředitelem, když mne oslovil Jiří Bubeníček se žádostí stát se šéfem baletu.
Se zvědavostí jsem se s ním sešel a dozvěděl se, že se tu dělá všechno špatně, že funkci bude vykonávat s bratrem a že jejich renomé je tak velké, že mi nezbývá než projevit nadšení, zajistit jim odpovídající podmínky a vyhodit Zusku.
Jsem zvyklý, že jednání s tvůrci jsou plná extrémních emocí a radikálních prohlášení. Vydělil jsem si tedy vše dvaceti a dál jednal opakovaně (ano, i v Drážďanech, kde jsem si koupil boty, když jsem na pány několik hodin čekal), kdo tedy bude tím šéfem, s jakým programem i financováním. Poskytli jsme oběma tanečníkům rovněž řadu ekonomických a personálních údajů, aby se mohli dobře připravit, a po několika jednáních (také jsme u toho jedli a pili) jsem pány přesvědčil, že bude výběrové řízení.
Ani mne moc nepřekvapilo, že se v kuloárech začala šířit informace, že jsme napevno domluveni, byť jsem vedl podobná (méně vzrušená) jednání i s Dariou Klimentovou a Filipem Barankiewiczem. Spekulace o funkcích jsou oblíbenou zábavou nejen v politice a podobně tomu ostatně bylo kolem opery i činohry.
K výběrovému řízení před jedenáctičlennou komisí se dostavili nakonec Filip a Jiří. Měli srovnatelné umělecké programy, srovnatelné personální a ekonomické úvahy. Jiří vystupoval razantněji, Filip komunikativněji. Jiří dostal pět hlasů, Filip šest.
Protože byl výsledek těsný, sešel jsem se s oběma s tím, že komise nechala rozhodnutí na mně, projekty jsou srovnatelné a umělecká pověst obou kandidátů též.
Dal jsem přednost nakonec Filipovi jako vyrovnanější osobnosti, která bude fandit choreografům, jež zaměstná, a u níž je větší předpoklad konstruktivní spolupráce s divadlem i se světem bez osobních animozit.
Nerad konstatuji, že se zdá, po neslušném a nepravdivém líčení konkurzu ze strany obou vynikajících tanečníků v jejich rozhovoru, že jsem se nemýlil.
Nadále však s úctou hledím ke skvělé taneční kariéře obou Bubeníčků a držím se zásady, že nejtěžší na šéfování divadla je mít rád lidi, kteří vás nesnášejí.
Komentáře k článku: Jak dělali dva bratři konkurz na jednu funkci do Národního
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)