Jak může kanárek chápat kočku?
V této společnosti je možné úplně všechno… Stejně tak v inscenaci Pitomost aneb Kanárek, svébytné reflexi mezilidských vztahů a sociálních problémů. Hru Jiřího Pokorného na aktuální téma exekucí uvedlo ve světové premiéře a autorově režii Malé divadlo F. X. Šaldy.
Drsná komedie s prvky gangsterky se nese v tarantinovském duchu a vykresluje životy několika obyčejných lidí jako absurdní hrátky osudu, jež jsou směšné i tragické zároveň. Odehrává se v „nekrvavé rovině“ a dobré i špatné úmysly postav autor neustále relativizuje. Nejlépe to asi vystihují slova Charlese Bukowského: Zlo těžko můžeme pochopit, přesto jsme často jeho tvůrci. Jak může kanárek chápat kočku?
Výchozí situací je setkání dvou odkvétajících žen. Maloměšťácká Blanka hystericky prožívá zmatky v rodině před dovolenou a svůj pocit nadbytečnosti. Vdova Miluška, zpočátku stylizovaná do mimózní, zdeptané bytosti, má existenční starosti, dluhy a dospívající děti se sklony k závislostem. Od chvíle, kdy dojde ke konfrontaci se synem, toužícím po nápravě, se inscenace stává stále více „crazy“ a ocitáme se v jakémsi Miluščině bizarním snu. Propojuje se v něm realita, určená úředními mechanismy, pocitem ohrožení, touhou po úniku a nedůvěrou k dětem, s bezmála halucinogenními představami a konspiračními teoriemi. Kanárek Ruda uvězněný v kleci se projevuje jako reinkarnace zesnulého manžela, s nímž Miluška bilancuje partnerské soužití. Její strach a úvahy nad neutěšenou situací se zhmotní v zamilovaném exekutorovi, jehož vizáž má cosi společného s kanárkem, a ve dvojici psychicky labilních, co chvíli dojatých gangsterů à la blbý a blbější.
Figury komiksového střihu si vyřizují účty, vedou slovní přestřelky s krycími zvířecími jmény a groteskními citovými výlevy reagují na praní rodinného špinavého prádla. To se odehrává hlavně mezi matkou a dcerou, která vtrhne na scénu s bezmála raperským monologem prostitutky-feťačky a končí v kostýmu růžového králíčka – symbolu hračky i nekvalitních dědičných genů. Kontrast mezi dvěma druhy energií zvyšuje zařazení popartových prvků a nasazení rozdílných zbraní: samurajského meče a revolveru. Divák v úloze voyeura sleduje dění v modrorůžovém holobytě skrze nezasklené dveře balkonu, kam herci občas vycházejí.
Herecká interpretace je znamenitá. Štěpánka Prýmková (Miluška) s prázdným pohledem a gesty vytrvalé pouliční žebračky se změní v neúprosnou matku z mafiánských komedií. Juraj Háder v jediném výstupu vystihne nebezpečného závisláka i úzkost ze ztráty mateřské lásky, Michaela Foitová v roli postpubertální dcery se s jistotou pohybuje mezi tragickou a komickou polohou. Martin Polách zosobnil zamindrákovaného gangstera státní moci, Tomáš Impseil a Matěj Nechvátal zlodějíčky hrající si na gangstery.
Celý úlet plný černočerného humoru (příkladem budiž postřelená dcera žadonící o slitování a kulku do hlavy, aby ráno nemusela vstávat do práce) vygraduje společnou roztleskávačkou na beatlesovskou All You Need Is Love. Díky Pokorného schopnosti střídat nadsázku s vážným se z banálního refrénu stává poslání.
Snaha a odvaha dramaturgie libereckého divadla uvádět texty současných českých autorů tak umožnily vznik moderní inscenace.
Malé divadlo F. X. Šaldy Liberec – Jiří Pokorný: Pitomost aneb Kanárek. Režie Jiří Pokorný, dramaturgie Martin Urban, scéna Petr B. Novák, kostýmy Jana Preková, hudba Petr Hromádka. Premiéra 4. prosince 2015. (Psáno z reprízy 11. prosince 2015.)
Komentáře k článku: Jak může kanárek chápat kočku?
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)